Zdroj: Pleska / Midjourney
Už skoro rok – od února 2025 – jsme měli mít právo na digitální služby státu. To mimo jiné znamená, že žádný úřad by po občanu při vyřizování úřední agendy nesměl chtít vyplňovat data, která už ve svých databázích má. A kdyby služba ještě nebyla automatizovaná, údaje by museli ze státních systémů do formulářů dopisovat přímo úředníci.
Dokonce by bylo možné po úřadu požadovat úhradu nákladů za to, že člověk nemohl například udělat podání po internetu a musel cestovat na úřad.
Vzhledem k tomu, jak ale digitalizace skutečně pokročila, stát se začal bát kolapsu úřadů – a datum, od kdy budeme na digitální služby mít právo, se na poslední chvíli o dva roky posunul na rok 2027.
Nedávno zveřejněná zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu ale konstatuje, že z agend, které měly být digitalizované, se zatím skutečně digitalizovat povedlo nějakých 18 procent. „Myslíme si, že ten rok 2027 je opět s otazníkem,“ konstatuje s odkazem na zprávu Marek Růžička, výkonný ředitel společnosti Bank ID. Ta provozuje službu bankovní identita, s níž je možné nejen státním orgánům na internetu prokázat a doložit svou totožnost.
Za pět roků existence si bankovní identitu pořídilo pět milionů lidí, tedy tři čtvrtiny dospělých. Používají ji k identifikaci nejenom v kontaktu se státní správou, ale i řadou jiných organizací či firem. Například s bankami, pojišťovnami včetně zdravotních pojišťoven nebo telefonními operátory.
Podle průzkumu, který si Bank ID nechalo vypracovat, trávíme v průměru uzavíráním a vypovídáním smluv, žádáním o změny a dalším úřadováním v průměru dvacet hodin ročně, velkou část toho času ovšem spolykají cesty a čekání. Pokud by bylo možné to všechno vyřídit s digitální identitou, ušetřili bychom podle firmy až jedenáct hodin.
Jak vybrat nejvýhodnější půjčku? Snadno!
Srovnáme parametry včetně sazeb a najdeme tu nejvýhodnější a nejtransparentnější půjčku. Ať konsolidujete, či hledáte novou.
Rezervy přitom nemá jen stát, ale také soukromé společnosti. Podle průzkumu si nejvíc stěžujeme na to, že řada společností je sice velmi ochotná uzavřít digitálně a na dálku smlouvu o poskytování služby – když ji ale chcete vypovědět, na dálku to najednou nejde.
„Pětaosmdesát procent lidí by uvítalo kompletní online cestu. Zřizování poskytovatelé umožňují velmi rádi, člověk si ho většinou zařídí sám a nevyužívá pobočky. Ale už často chybí cesta k exitu od té společnosti, výpověď smlouvy, přestoupení někam jinam,“ říká Marek Růžička. „Tam je většinou nějaká nástraha, jak vás dostat zpátky na pobočky a ještě vás přesvědčovat a podobně.“
S pěti miliony potenciálních zákazníků, kterým může usnadnit cestu k různým službám, má jistě Bank ID dobrou vyjednávací pozici vůči firmám. V roce 2026 se podle slov Marka Růžičky bude k digitalizování nebo „dodigitalizování“ služeb pokoušet přesvědčovat zejména dodavatele energií a zdravotnická zařízení.
Někdy se podaří domluvit se dobře i se státem, jako příklad dobře využité příležitosti uvádí Růžička třeba systém DIPSY k podávání přihlášek na střední školy – na školy zapojené do systému jde prý 90 procent přihlášek online (a z toho 90 procent s bankovní identitou). Přesto ale – s ohledem na zmíněnou zprávu NKÚ – se dá asi říct, že jednoduchý digitální budoucnost nás asi v nejbližší době nečeká.
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
