Zdroj: Pleska / Midjourney
Pro většinu z nás jsou ten nejdůležitější svátek Vánoce. Nebylo to tak vždycky, v křesťanské tradici se víc než to, kdy se narodil Ježíšek, připomíná to, kdy zemřel a narodil se podruhé. Důležitější jsou tedy Velikonoce. Byly tak podstatné, že si církev i pohlídala, aby vždycky připadly na stejné dny v týdnu. Což je výhodné i dnes, protože díky tomu, že jsou to pondělky a pátky, míváme každý rok garantovaný jeden supervíkend o čtyřech dnech: Kdy budou Velikonoce v roce 2026.
Ale někdy se takový zázrak stane i na Vánoce. Jak to vychází v roce 2026?
Z toho plynou některé důsledky velmi příjemné, některé příjemné podstatně méně. Vánoční svátky se moc letos hezky přitulily k víkendu, zato silvestrovské oslavy uprostřed týdne ocení asi málokdo.
Vánoční svátky připadají v roce 2025 na čtvrtek a pátek. To znamená víkend minimálně o čtyřech dnech, aniž si člověk musel vybírat dovolenou. To ocení zejména ti, kteří chtějí Vánoce trávit mimo domov, třeba lyžováním na horách.
Pokud si budete chtít svátky prodloužit víc, můžete si udělat s pár dny dovolené docela pěkné volno: Když si vezmete dovolenou už na Štědrý den a pak od začátku dalšího týdne do Silvestra, můžete mít se čtyřmi dny dovolené, třemi svátky a víkendem hned devět dní volna v kuse.
Kdybyste přidali ještě dva dny před Štědrým dnem, budete mít s šesti dny dovolené, třemi svátky a dvěma víkendy třináct dní souvislého volna.
Kdybyste ale chtěli mít stejně volna jako děti o vánoční prázdniny, museli byste ještě přidat dovolenou na 2. a 3. ledna. Pak by to se sedmi dny dovolené, třemi svátky a třemi víkendy dalo šestnáct dní volna v kuse.
Vánoční prázdniny začínají v pondělí 22. prosince a trvají do pátku 2. ledna. Tak to pro školní rok 2025/2026 plyne z nařízení ministerstva školství. Ale – každý to samozřejmě bere tak, že prázdniny začínají poslední den školy odpoledne hodem aktovky do kouta a končí hledáním aktovky v koutě večer před tím, než se zase musí do školy.
Když to přerovnáme na celé dny, mají děti letos na Vánoce a Nový rok volno od soboty 20. prosince do neděle 4. ledna. Vánoční prázdniny, kterým se někdy říká zimní prázdniny, jsou pro všechny stejně. Jinak je to ale s prázdninami jarními (kterým se tak říká bůhvíproč, když jsou v zimě), to se jezdí po okresech nebo podle městských částí:
V zimě se neotevírá. Aby se nevyvrzalo teplo. Možná tak nějak byli motivováni poslanci, když rozhodovali, na které svátky zakážou obchodům s prodejní plochou nad dvě stě čtverečních metrů (tedy supermarketům, hypermarketům nebo hobbymarketům) otevřít a prodávat.
Chcete bezpečně spořit? Poradíme!
Srovnáme nabídky stavebního spoření, abyste si vybrali to nejvýhodnější a své peníze bezpečně uložili. Přehledně a rychle.
A kromě svátků dokonce zakázali obchodům prodávat i na polovičku jednoho dne pracovního – protože Štědrý den svátek není. Dopadlo to tedy takhle:
Z pravidla jsou výjimky čerpací stanice a obchod u nich, lékárny, obchody na nádražích a na letišti.
Menší prodejny (do 200 m²) můžou, pokud uznají za vhodné, i ve svátky otevřít. (A pro ty velké to samozřejmě opačně platí taky: můžou zavřít, pokud uznají za vhodné dát personálu na Vánoce trochu toho volna).
Důležité otázky a odpovědi (FAQ)
Tradice zdobení stromku se rozšířila z německých měst, tam je doložena už v 16. století. Do českých zemí se dostala v 19. století – nejdřív do šlechtických rodin, pak mezi měšťany. Stromek se původně věšel ke stropu špičkou dolů a zdobil ovocem, ořechy a pečivem, na skleněné koule či baňky, došlo až později.
Chov kaprů má v českých zemích dlouhou historii (prý se do Evropy kapři dostali z Číny, div že tenkrát cestou nelekli), ale s Vánocemi se spojil až ve 20. století. Dřív býval postním jídlem, ryby se na rozdíl od jiného masa tedy mohly jíst i během adventu, ne na Štědrý večer. Kapra na vánoční stůl „zavedli“ až prvorepublikoví obchodníci – levnější než drůbež, dostupný. Připravoval se ale různě, třeba na modro. Smažený kapr s bramborovým salátem se stal klasikou až po druhé světové válce.
Protože je krásná. Legendární spot s prasátkem a holčičkou vznikl v roce 2003. Natočila ho agentura Kaspen pro značku Kofola, která tehdy po dlouhé pauze obnovující tradici. Reklama běží už přes dvacet let, v různých úpravách, a stala se českým ekvivalentem „vánočního signálu“ – jako kamion od Coca-Coly v zahraničí.
Coca-Cola v roce 1931 zadala ilustrátorovi Haddonu Sundblomovi sérii vánočních reklam. Jeho usměvavý červenobílý Santa převálcoval starší zobrazení svatého Mikuláše (st. Clause), ten dřív vypadal většinou jako standardní ctnostný biskup, jímž nejspíš i byl. Brunátný a rozchechtaný Santa v červeném obleku s čepicí zůstal s Colou spjatý dodnes, ale rozšířil se všade. Sundblom ovšem vycházel z některých starších předloh, přesto mu asi dnešní podobu Santy můžeme připsat nejvíc.
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
