Zdroj: Shutterstock
Když pan Tomáš z Prahy před časem zkontaktoval zákaznickou linku svého operátora Vodafone, nestačil se divit. Nejprve klasicky vyplnil webový formulář, načež se mu obratem ozval pracovník infolinky, tématem rozhovoru byla nabídka rodinného tarifu.
„Vše proběhlo v pořádku, ale během pár hodin se výrazně zvýšil počet různých marketingových hovorů a zpráv,“ popisuje: „Pozoruji, že kdykoli operátora kontaktuji, po několik dní následně dostávám až dva nežádoucí hovory nebo zprávy denně.“ Podle Tomáše se přitom neozývá Vodafone, jde hlavně o konkurenční telekomunikační a také investiční nabídky.
„Nejbizarnější asi byla ,asistentka Lenka z O2', která chtěla všechny detaily mého internetového a mobilního tarifu a tvrdila, že mi nic nenabízí. Když jsem se ptal, proč tedy volá, řekla, že má pro mě ,nenabízenou nabídku',“ dodává pobaveně muž.
Podobné situace nejsou ojedinělé. Podle spotřebitelské organizace dTest telemarketing operátorů vždy vychází z jednoho ze dvou právních základů podle GDPR: souhlasu zákazníka nebo oprávněného zájmu správce.
„Souhlas se zpracováním údajů je možné po jeho udělení kdykoli odvolat a jeho odvolání by mělo být jednoduché a hned účinné. Společnosti ale mohou využívat pro přímý marketing i právní titul oprávněného zájmu. Typicky se jedná o situaci, kdy operátor oslovuje svého stávajícího zákazníka s nabídkou obdobných produktů nebo služeb, jaké si v minulosti zakoupil,“ vysvětluje šéfka dTestu Eduarda Hekšová.
Vodafone doplňuje, že lidé, kteří se mu aktivně ozvou nebo na sebe zanechají kontakt, tím dávají operátorovi souhlas k obchodní nabídce. „Tento souhlas je platný po dobu šesti měsíců a může být kdykoliv odvolán prostřednictvím například SMS,“ doplňuje mluvčí Vodafonu Lenka Đo.
„Veškeré kontaktování za účelem obchodních sdělení se řídí výhradně vůlí zákazníků a zákaznic. Pokud vznesli námitku proti takovému kontaktování, respektujeme to,“ dodává mluvčí. V opačném případě by firmě podle dTestu mohlo hrozit nařčení z agresivní obchodní praktiky.
Případ pana Tomáše ale spíše než jako agresivní obchodní praktika samotného operátora působí jako důsledek činnosti partnerských firem či call center, které si operátor najal. To ovšem Vodafone odmítá.
„Osobní údaje nikdy nepředáváme konkurenci ani jiným třetím stranám. Výjimku tvoří pouze naši dodavatelé a partnerská call centra, která však mohou tyto údaje využít výhradně za účelem kontaktování s nabídkou od Vodafonu,“ říká Lenka Đo.
Jak se tedy podobným obtěžujícím nabídkám bránit? Pokud se vám ozývají subjekty, u kterých není jasné, odkud vaše údaje vzaly, jde to popravdě obtížně.
V první řadě ale můžete požádat společnost, u které máte podezření na únik, e-mailem či doporučeným dopisem o seznam všech subjektů, kterým vaše údaje předává nebo zpřístupňuje.
Důležitým krokem je následně odvolat souhlas se zpracováním osobních údajů pro marketingové účely. To by mělo být snadné a dobře dostupné. K zastavení zpracování údajů následně musí dojít okamžitě, což se ale v praxi někdy neděje. Po odeslání žádosti byste měli od společnosti obdržet potvrzení o přijetí.
„Pokud údaje již nejsou potřebné nebo bylo jejich zpracování založeno na souhlasu, který byl odvolán, může zákazník požadovat jejich vymazání. Pokud nechce, aby jej společnost dále kontaktovala, může zaslat písemnou žádost – nejlépe doporučeně s dodejkou – o odstranění svých údajů z databáze podnikatele,“ radí Hekšová z dTestu.
Pokud má zákazník pocit, že společnost po podání námitek nebo žádosti o výmaz stále porušuje jeho práva, může podat stížnost Úřadu na ochranu osobních údajů.
Kromě právních kroků, jako je odvolání souhlasu nebo podání námitky či stížnosti, mohou lidé zkusit sáhnout po technologiích. Třeba využít aplikace, které poměrně efektivně identifikují a blokují nevyžádané hovory.
Tyto aplikace fungují na základě hlášení uživatelů o obtěžujících číslech a dokážou upozornit na obchodní nabídku nebo hovory rovnou automaticky zablokovat. A i když problém úplně nevyřeší, dokážou počet nežádoucích kontaktů výrazně omezit.
Pavla Adamcová
Sdílejte článek, než ho smažem
