Zdroj: Pleska / Midjourney
Česko přeřizuje hodinky dvakrát ročně: na jaře o hodinu dopředu na takzvaný letní čas, na podzim o hodinu zpátky, na standardní čas. Tomu někdo občas říká zimní čas – správně to není, ale asi proč ne, pokud nejde o odbornou debatu. Přehled všeho důležitého zde:
Podzimní změna z letního na standardní čas proběhne v noci ze soboty 25. října na neděli 26. října. Přesně ve 3.00 v neděli ráno se hodiny posouvají o hodinu zpátky na 2.00. Škoda, že státní svátek 28. října je až v úterý. Kdyby vyšel na pondělí, mohli jsme mít prodloužený víkend o den a ještě hodinu navíc.
K letnímu času se pak zase vrátíme na jaře. Změna času ze standardního na letní v roce 2026 proběhne v noci z 28. na 29. března 2026.
Oproti přípravám na jarní změnu času můžou být ty podzimní i ledabylejší. Když ráno zjistíte, že budík zazvonil o hodinu dřív, asi to nebude milé překvapení. Ale pořád je to lepší, než když zvoní o hodinu později.
Všechno je navíc dneska jednodušší, většina digitálních zařízení, včetně hodin, ale i telefonů nebo radií, které lidi používají k buzení, se přeřizuje sama. Podobné je to s hodinami v počítačích. Se změnou času se zkrátka dneska samostatně vypořádá í kdejaká trouba.
Přesto se skoro v každé domácnosti většinou najde nějaký aparát, který ještě není dostatečně chytrý. Třeba hodiny ve starším autě. Nebo fotoaparát – a pak se vám můžou v úložištích řadit nesprávně fotky, protože jedno zařízení k nim připisuje okamžik pořízení podle letního a jiné podle standardního času. Nebo určité modely myček a praček. Pokud využíváte funkci odloženého startu – a zvlášť pokud odebíráte elektriku ve dvou tarifech a nařizujete si přístroje, aby se zapínaly v tom levnějším, hlídejte si to.
Pokud musíte zrovna přes noc ze soboty 25. na neděli 26. října cestovat vlakem, věnujte pozornost jízdním řádům. Dálkové vlaky, které změna času z letního na standardní zastihne na cestě, většinou zastaví v jedné ze stanic, kde pak hodinu čekají, než je čas dožene – aby v další stanici byly podle jízdního řádu, a ne o hodinu dřív.
Změně času by měli věnovat pozornost i aktivní investoři. Nejčastěji se totiž v cizozemí cenné papíry nakupují a prodávají na amerických burzách, a Spojené státy přetáčejí hodiny jindy než Evropa.
Letos tak bude od pondělí 27. října do pátku 31. října obchodování z našeho pohledu začínat i končit o hodinu dřív – burzy NYSE i Nasdaq budou otevřené od 14.30 do 21 hodin našeho času.
Všechno se zase srovná na začátku listopadu. Amerika totiž přejde na standardní čas v noci ze soboty 1. na neděli 2. listopadu. Od pondělí 3. listopadu se proto všechno vrátí do běžných kolejí: obchodní den na Wall Street zase poběží od 15.30 do 22 hodin našeho času.
Letní čas v Evropě nepoužívají Rusko, Bělorusko, Island, část Grónska, Špicberky a norský ostrov Jan Mayen.
Jinde ve světě používá letní čas Kanada, části Spojených států, Izrael, Egypt, Paraguay nebo Chile. Ne vždy se ale hodiny posouvají ve stejný den.
Evropská unie ovšem funguje koordinovaně, takže všichni střídáme standardní pásmový čas s letním časem najednou. Společné pravidlo je, že se čas mění poslední březnový a poslední říjnový víkend v 1.00 takzvaného koordinovaného světového času (UTC). To na jaře odpovídá 2.00 středoevropského času (SEČ) a na podzim 3.00 středoevropského letního času (SELČ).
Evropská unie koordinované čas nejenom střídá. Dohodla se taky, že se střídáním času skončí. Europoslanci to odhlasovali už v roce 2019. Rozhodli, že se unijní země mají domluvit, jestli se všechny státy přikloní ke standardnímu času, nebo si jako jediný čas zvolí čas letní. A jestli se případně v některých zemích neupraví i to, do kterého spadají časového pásma.
Časová pásma totiž nejsou daná přísně geograficky. Jejich rozložení v historii ovlivnila mezinárodní politika. Za druhé světové války Německo donutilo Francii, Belgii a Nizozemí přijmout německý, tedy středoevropský čas. Španělsko ho přijalo dobrovolně.
Domluva na konci střídání času ovšem od roku 2019 nikam nepokročila. Máme tedy jen směrnicí daná data, kdy se čas bude měnit, a to do roku 2026. Protože je ale pravidlo jednoduché – ke střídání dojde vždycky poslední neděli v březnu a poslední neděli v říjnu, dovolili jsme si tabulce přidat pár řádků. Pro případ, že se vlády dál nebudou s to dohodnout.
Zkoušeli jsme oslovit české politické strany, jestli budou tlačit na ministry zahraničí, dopravy a průmyslu v nové vládě, aby jednání v Evropě iniciovali. Fakticky nás úplně vymlčely.
Vážně ale téma berou ve Španělsku. „Jak víte, tenhle týden se zas budou posouvat hodiny, a já v tom upřímně už nevidím smysl,“ řekl v pondělí 20. října španělský premiér Pedro Sánchez. „Ve všech průzkumech mezi Španěly i mezi Evropany se většina vyslovila proti střídání času. Navíc je tu spousta věděeckých důkazů, že se střídáním času sotva něco ušetří, zato má negativní vliv na lidské zdraví a životy,“ cituje Sáncheze web Politico. Španělsko prý chce dosáhnout toho, aby střídání času skončilo už v roce 2026.
Pokud se Španělé rozhodnou skutečně na evropské půdě téma otevřít, budou muset přesvědčit aspoň 14 dalších zemí Unie, případně takovou skupinu zemí, která by reprezentovala víc než 65 procent obyvatel Unie.
Data pro změnu času jsou zakotvená v evropské směrnici, kterou pak do svých zákonných nařízení transponují i jednotlivé členské státy Evropské unie. Čas se mění vždy v časných nočních hodinách poslední březnovou a poslední říjnovou neděli.
| Změna na letní čas | Změna na standardní čas |
2025 | 30. března | 26. října |
2026 | 29. března | 25. října |
2027 | 28. března | 31. října |
2028 | 26. března | 29. října |
| vždy ve 2.00 vpřed na 3.00 | vždy ze 3.00 zpět na 2.00 |
Důvodem pro zavedení letního času byly úspory energií, zejména za svícení. Prvně se letní čas zaváděl za první světové války – Česko (tehdy součást Rakouska-Uherska) patřilo v roce 1916 k prvním zemím s letním časem.
Úvahy o zavedení letního času kvůli úsporám energií, zejména využívaných na svícení, prvně představil v roce 1907 Angličan William Willett v eseji The Waste of Daylight (Plýtvání denním světlem). V anglicky mluvících zemích se ostatně dodnes nemluví o letním čase, ale o daylight saving time (DST), tedy čase, který šetří denním světlem.
Vzhledem k tomu, jaký technologický pokrok ale člověk při využívání energie ke svícení udělal, je význam energetických úspor dávno sporný. Respektive odborníci pochybují, že vůbec k nějaké úspoře dochází. V Česku se například v minulých letech opakovaně nechal slyšet mluvčí ČEZu, že žádné energetické úspory nejde prokázat.
Analýza, kterou si nechala k tématu v roce 2014 vypracovat Evropská unie, konstatovala, že různé studie mají různé výsledky – nicméně ta nejoptimističtější z nich mluvila o úspoře 0,5 procenta celkově ročně spotřebované energie.
Pokud máte pocit, že vás střídání času rozhodí, je to s nejvyšší pravděpodobností pocit správný. Lidské tělo si skutečně uvyká na pravidelný rytmus a náhlou jednostrannou změnu může vstřebávat delší dobu.
Pro lidi, kteří vstávají hodně brzo nebo mají dlouhodobější spánkový deficit, může podle odborníků zejména ubrání jedné hodiny na jaře znamenat velký problém, se kterým se pak vyrovnávají i několik týdnů.
V týdnu po změně času různé studie zaznamenaly zvýšený výskyt infarktů, nemocí spojených se zažívacím nebo imunitním systémem. Mezi často zmiňované dlouhodobé zdravotní dopady střídání času patří deprese, zpomalený metabolismus, bolesti hlavy nebo přírůstek váhy.
Na druhou stranu ale někteří zase tvrdí, že v letním čase obvyklý pracovní rytmus víc koresponduje s přirozeným střídáním světla a tmy, podle kterého živočichové včetně člověka řídí své vnitřní biologické hodiny.
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
