Jsou Češi ohledně klimatické změny a jejích dopadů na životní prostředí skeptici, nebo naopak tu krizi vnímají?
Pokud bych měl vycházet jen z toho, co se ve veřejném prostoru a v médiích řeší a co si kde přečtu, tak bych si mohl myslet, že Češi jsou ke klimatické změně a ochraně klimatu poměrně skeptičtí, důsledky, které přináší, moc neřeší a spíš se vymezují vůči krokům s tím souvisejícím. Do určité míry to je pochopitelné, ale myslím si, a koneckonců nám to ukázala i data našeho výzkumu E.ON Barometr udržitelnosti, že současná veřejná diskuze je hodně emocionální a je ovlivněna i předvolebním kláním.
Co data z výzkumu ukázala konkrétního?
Ve skutečnosti fakta o klimatické změně, jejich vlivu na nás a naše okolí a související energetickou transformaci vnímáme mnohem střízlivěji. Data nám ukázala, že dopady klimatické krize vnímá 65 procent lidí, a už teď vidíme, že třetina lidí očekává v příštích deseti letech výrazné zhoršení. A to nejen v podobě extrémního počasí, ale i v cenách energií nebo úbytku biodiverzity. Koneckonců i proto, abychom si tyhle teze ověřili, jsme výzkum dělali.
Projevuje se ta uvědomělost i v našich domácnostech?
Jednoznačně ano! Klíčová otázka je, zda je změna chování dostatečná. Někteří jsou v tomto chování aktivní, jiní mají pocit, že jsou do něčeho nuceni na úkor vlastního komfortu. Ti v tom ten svůj „business case“ nevidí. Manažersky řečeno, change management v této oblasti jsme společensky absolutně nezvládli.
Tomu moc nerozumím. Zlepšujeme se tedy v posledních letech, nebo ne?
Změna v posledních letech určitě akcelerovala. Téměř polovina domácností už investovala do výměny oken a přes 40 procent do zateplení. Dochází k masivní obměně zdrojů tepla – a uvědomte si, že topení a teplá voda tvoří až 80 procent energetické spotřeby domácnosti.
Další oblastí jsou zdroje obnovitelné energie. Dnes je v Česku připojeno do distribuční sítě přes 212 tisíc fotovoltaických elektráren a z toho přes 184 tisíc zdrojů je na střechách rodinných domů. Čechy tedy vlastní soběstačnost zajímá, a jak už jsem říkal, ukazuje to, že v Česku na tom s přístupem k udržitelnosti nejsme tak špatně, jak se někdy říká.
Jak byste uklidnil lidi, kteří se bojí blackoutů – a dávají je do souvislosti s přechodem na udržitelné zdroje energie?
Diskuze a obavy z blackoutů zesílily po tom, co se stalo v červnu ve Španělsku, a zvlášť pak po masivním výpadku ze 4. července u nás. I to vidíme na datech z našeho výzkumu. Je důležité říct, že šlo primárně o technickou závadu a souběh několika faktorů, které se ještě analyzují. Nešlo o výpadek způsobený obnovitelnými zdroji a nejsou žádné indikace, že by se taková situace někdy měla opakovat. Ale vyčkejme na závěrečnou zprávu. V každém případě platí, že aby byla síť stabilní i do budoucna, je potřeba investovat do digitalizace i modernizace distribuční sítě.
S energetickou transformací souvisí přechod na nefosilní zdroje energie – co vidíte jako největší problém v přechodu k udržitelným principům?
Největší výzvou je sladit očekávání lidí s realitou. Většina Čechů podporuje obnovitelné zdroje a zelenou elektrickou energii, ale jen pokud nestojí víc než běžná energie. To je pochopitelné, ale zároveň to ukazuje, že musíme lépe vysvětlovat, proč je transformace energetiky důležitá a jaké výhody přinese.
Jaké výhody přinese?
Třeba větší energetickou nezávislost nebo nižší ceny v dlouhodobém horizontu. Každá změna vyžaduje nějaké transformační nároky. Obnovitelné zdroje po instalaci jsou nejlevnějším zdrojem energie, protože pro výrobu nekonzumují žádné palivo. Jsou čistší a bezpečnější než jádro, a jsou tedy to nejlepší, co můžeme do našeho budoucího energetického mixu začlenit. O něčem svědčí i to, že největší podíl podporovatelů a propagátorů změny je mladá a nastupující generace.
Umíme pracovat efektivněji s uložením energií než třeba před deseti lety?
Akumulace je svatý grál současné energetiky. Za posledních deset let jsme udělali obrovský pokrok. Bateriová úložiště jsou dnes efektivnější, dostupnější a lépe integrovatelná do sítě. Pracujeme na projektech, které umožní flexibilní řízení spotřeby i ukládání energie v domácnostech. To je klíčové pro stabilitu sítě, zvlášť když roste podíl obnovitelných zdrojů.
Jak to dopadlo s vizí, že i s bateriemi v elektroautech budeme moct počítat i jako se zdrojem energie do sítě?
Ta několik let stará vize se zhmotňuje v realitu a už vidíme pilotní projekty, které s tím pracují. Například u nás se tím intenzivně zabýváme a snad neprozradím nic tajného, když řeknu, že během podzimu bychom takový pilot na českém území mohli začít testovat. Technicky to možné je, ale zatím to není masově rozšířené. Aby se to mohlo rozšířit, potřebujeme řadu dalších věcí. Musíme získat zkušenosti s takovým řešením, potřebujeme větší rozšíření elektromobility, standardizaci technologií a chytrou infrastrukturu. Může to být jedna z cest, jak síť stabilizovat a zároveň nabídnout zákazníkům nové služby.
Jak zahrnujete elektroauta do energetické transformace?
Budoucnost je elektrická a elektromobilita je logicky součástí energetické transformace. Je to také klíčová součást naší strategie. Kdybychom v její rozvoj nevěřili, nestavěli bychom v předstihu dobíjecí infrastrukturu. Letos je to 15 let, co E.ON postavil první dobíječku pro elektroauta v Brně. Dnes máme jen v české síti E.ON Drive přes 650 dobíjecích bodů pro osobní vozy a otevřeli jsme i první pro kamiony a těžkou nákladní dopravu. Nejde jen o auta, která postupně narůstají, ale o celý ekosystém – nabíječky, chytrá řízení, integraci s domácími fotovoltaickými elektrárnami. Věříme, že elektromobilita může být nejen ekologická, ale i ekonomicky výhodná, pokud ji správně uchopíme.
Jaký je ideální model udržitelné energetické transformace z hlediska dodavatele elektřiny? Výkupní ceny jsou velmi nízké, to pro spotřebitele není příliš motivující.
Ideální model je takový, kde se propojí centrální a decentralizované zdroje, síť je chytrá, flexibilní a hlavně zákazník má možnost aktivně se zapojit a benefitovat z ní. Výkupní ceny jsou dnes nízké, ale to je otázka nastavení systému. My jako dodavatel můžeme nabídnout technologie, poradenství a služby, které lidem pomohou být součástí změny. Příkladem může být sdílení elektrické energie. Jako velký dodavatel bychom mohli říkat, že je to nevýhodné a složité. Přistoupili jsme k tomu ale naopak. Svým zákazníkům s ním aktivně pomáháme, vysvětlujeme, radíme a zprostředkováváme. Pomáháme jim se aktivně zapojit do energetického světa.
Hypoteticky, kdyby většina domácností byla energeticky soběstačná, měla vlastní elektrárny, velká bateriová úložiště, jak by se transformovaly ušlé příjmy dodavatelů? Čím byste je kompenzovali?
To je velmi dobrá otázka. Pokud bude většina domácností nebo říkejme spíš velké množství domácností soběstačná, změní se role z dodavatele na partnera, který zajišťuje stabilitu, zálohu a chytré řízení. A byla by to disrupce odvětví srovnatelná například s telekomunikacemi v dobách internetového boomu. Tradiční obchodníci s komoditou budou muset zásadně reagovat.
Jak budete reagovat?
Ušlé příjmy se dají kompenzovat službami, které budou pro zákazníky přínosné. E.ON řadu let není už jen dodavatelem energie, snažíme se být právě i partnerem. Dodáváme energetická řešení, dobíjecí řešení elektromobilů, služby spojené s flexibilitou sítě a také zprostředkováváme služby elektrikářů či revize kotlů. Nejnovějším produktem, který jsme na trh uvedli před prázdninami, je právě zajišťování flexibility pro domácnosti. To je nová role dříve tradičního dodavatele v měnícím se energetickém decentralizovaném světě.
Jaký by měl být mix zdrojů udržitelné energie, abychom se mohli úplně oprostit od fosilních zdrojů?
Mix budoucnosti bude jádro, plyn, u kterého teď nevíme na jak dlouho, slunce, vítr a biomasa. Zásadní vždy je a bude, aby systém byl vyvážený, bezpečný a ekonomicky udržitelný.
Hynek Just
Vystudoval teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, což se na jeho profesní kariéře nijak nepodepsalo. Věnoval se hudební publicistice, jeho recenze a rozhovory lze dohledat třeba v archivu Respektu, MF Dnes,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem