Zdroj: Pleska / Midjourney
Rozvodová řízení, která začnou po 1. lednu 2026, se budou řídit novými pravidly. Novelu občanského zákoníku a souvisejících předpisů schválili poslanci letos na jaře na návrh ministerstva spravedlnosti.
Změny mají odstranit zbytečné formality a přežité požadavky, které celý proces zdržují a prodražují. Pochopitelně: tak, aby zůstala ochrana práv a zájmů nezletilých dětí.
Podle dosavadních pravidel musí soud nejdříve samostatně rozhodnout „o úpravě poměrů k nezletilým dětem“ a teprve potom může začít projednávat samotný rozvod.
Od roku 2026 se obě části – takzvané opatrovnické i rozvodové řízení – sloučí do jediného řízení. Návrh na rozvod bude součástí návrhu o úpravě poměrů k nezletilým dětem. O obou návrzích rozhodne opatrovnický soud ve společném rozsudku.
Cílem je zrychlit celý proces a snížit administrativní zátěž všech zúčastněných – a pochopitelně také emoční zátěž, hlavně u dětí. Soud by díky tomu měl získat i komplexnější pohled na situaci celé rodiny, vysvětlilo ministerstvo spravedlnosti, když změnu prosazovalo.
Především nezletilým dětem by mohla pomoct i další novinka: soud může vést jednání i mimo soudní síň, pokud to sníží psychickou zátěž dětí.
Soud už nebude vybírat z dosavadních variant péče nazývaných jako střídavá, společná nebo výlučná. Končí také rozlišování mezi „rezidentním rodičem“, u něhož dítě žije, a druhým rodičem, který má jen právo se s dítětem vídat.
Podle ministerstva by se – až na výjimky – mělo vycházet ze zásady, že oba rodiče jsou za dítě zodpovědní a měli by proto o něj společně pečovat i po rozvodu. Pokud se rodiče nedohodnou, že dítě zůstává v péči obou rodičů, soud určí konkrétní rozsah péče o dítě každého z rodičů, a to s „uvážením zájmu dítěte“.
Platíte hodně za plyn?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
U rozvodů, kdy se rodiče předem dohodnou na péči o děti a dalších podstatných bodech, už nebude nutné zapojení takzvaného kolizního opatrovníka, což v praxi bývá pracovník OSPODu (Orgánu sociálně-právní ochrany dětí – lidově řečeno „sociálky“). Pokud se rodiče nedohodnou, počítá se dál s účastí OSPODu – nově ovšem jen tehdy, pokud je jeho účast podle soudu skutečně nutná a odůvodněná.
I nadále bude možné rozvést manželství, které trvalo alespoň jeden rok. Nově už ale nebude potřeba, aby manželé před podáním návrhu žili alespoň půl roku odděleně (ve smyslu manželského společenství, ne nutně bydlení). Podle dosavadních pravidel to museli manželé prokázat, což byla v praxi často jen formalita navíc, kterou soud nemohl ověřit.
Soud už nebude formou výslechu zjišťovat „příčinu rozvratu manželství“, pokud oba s rozvodem souhlasí a shodnou se na tom, že je jejich soužití „hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení“. Bude ji zjišťovat pouze v případě, že jeden z manželů s rozvodem nesouhlasí.
Dosavadní „nesporný rozvod“ se od roku 2026 přejmenuje na „smluvený rozvod“, místo sporného rozvodu se nově mluví o nesmluveném. Podmínkou smluveného rozvodu zůstává, že se manželé dohodnou na úpravě poměrů k nezletilým dětem a na rozdělení majetku.
Motivovat k tomu, aby se partneři předem dohodli, má také vyšší soudní poplatek. Zatímco za smluvený rozvod zůstane na 2000 korunách, u nesmluveného stoupne na 5000 korun. Na nižší úroveň 2000 korun může poplatek klesnout i v případě, že se partneři dohodnou v průběhu řízení.
I ty nejméně komplikované rozvody však nadále bude muset schválit soud. Neprošel návrh části poslanců, aby dohodu o rozvodu mohli schvalovat také notáři – v případě bezdětných manželství nebo manželství s už dospělými dětmi.
Novela od roku 2026 umožní „postoupit splatnou pohledávku na výživné“. V praxi to znamená, že takzvaný oprávněný rodič – typicky samoživitel – bude moct prodat svou pohledávku a nechat tak její vymáhání na profesionálech, typicky na „inkasní agentuře“.
Oprávněný rodič pak od firmy (obecně od toho, komu pohledávku prodá) musí hned dostat peníze v plné výši výživného – nezávisle na úspěšnosti vymáhání. Pohledávku v zásadě nebude možné postoupit „pod cenou“ – případnou výjimku by musel schválit soud.
K včasnému plnění vyživovací povinnosti má „povinného rodiče“ motivovat také zvýšení zákonného úroku z prodlení.
Na dosud existujících možnostech – takzvaném náhradním výživném, které platí stát, a na možnosti zabavení řidičského průkazu neplatičům alimentů exekutorem – se nic nemění.
Zdroj: ministerstvo spravedlnosti
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
