Zdroj: Pleska / Midjourney
Lidem, kteří zneužívají tísňová telefonní čísla, hrozí nově nejen pokuta, ale také dočasné zablokování hovorů. Na zpřísnění pravidel upozorňuje Český telekomunikační úřad ve své pravidelné měsíční zprávě.
Podle zákona o elektronických komunikacích je „zlomyslné“ takové volání na tísňové linky 112, 150, 155 nebo 158, jehož účelem není oznámení o ohrožení života, zdraví, majetku nebo veřejného pořádku. Totéž platí o „zlomyslnou komunikaci“, za kterou se považuje především zaslání SMS.
Nové možnosti přinesla novela schválená v roce 2023. Mimo jiné pověřila ministerstva vnitra a zdravotnictví, aby ve vyhlášce stanovila konkrétní stupně zneužití a příslušné tresty. Vyhláška platí od letošního září, připomíná telekomunikační úřad.
Stejně jako dosud hrozí volajícímu pokuta, která může dosáhnout až 100 tisíc korun. Při opakovaném přestupku i dvojnásobku, tedy až 200 tisíc.
Vyhláška nově upřesňuje, kdy je možné pachateli takového přestupku dočasně zablokovat přístup k linkám tísňové komunikace a na jak dlouho:
Zablokování takzvaného koncového zařízení se netýká veřejných telefonních automatů.
O odblokování SIM karty nebo koncového zařízení pak musí pachatel přestupku požádat Český telekomunikační úřad. Ten při rozhodování „přihlédne k závažnosti jednání, zejména ke způsobu, rozsahu a následkům zlomyslného volání a jiné zlomyslné komunikace“.
V některých případech hrozí i obvinění z trestných činů „poškození nebo ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení“ a „šíření poplašné zprávy“.
„Operátoři se na linkách tísňového volání často setkávají s opakujícími se případy, kdy dochází ke zneužívání těchto linek, a to zejména tím, že jsou uskutečňována oznámení, která nijak nesouvisejí s bezprostředním ohrožením života, zdraví, majetku ani veřejného pořádku, pro které jsou tyto linky určeny. Není výjimkou, že dochází k nahlašování smyšlených či zveličených situací, kdy volající zneužívá linku opakovaně, například v průběhu celé noci, přičemž značná část takových volajících je pod vlivem návykové či jiné omamné látky,“ konstatovalo ministerstvo vnitra v návrhu vyhlášky.
„Operátoři navíc musí mnohdy čelit vulgaritě, urážkám či dokonce výhrůžkám ve chvílích, kdy volajícím vysvětlují, že jejich oznámení nepatří na linku tísňového volání,“ vysvětluje ministerstvo.
Je zájmem veřejnosti, aby tísňové linky nebyly zneužívány a zůstaly včas dostupné, připomíná ministerstvo. Někteří volající přitom podle něj chtějí rozebrat politickou situaci, vyjádřit nespokojenost s osobním životem, postěžovat si na hádku s manželkou či oznamují události různého druhu, které se nezakládají na pravdě. „Při marném výjezdu na základě smyšlených oznámení mohou složky integrovaného záchranného systému chybět tam, kde je jejich včasná pomoc opravdu potřebná,“ zdůrazňuje.
Podle statistik Hasičského záchranného sboru České republiky za rok 2023 přibližně 82 procent přijatých volání na čísla 112 a 150 nebylo vyhodnoceno jako legitimní tísňová komunikace. V absolutních číslech se jedná o přibližně 1,76 milionu volání. Podobné je to v případě SMS komunikace: přibližně 83 % zpráv (přes 41 tisíc) nevedlo k „založení mimořádné události“.
A například Policie ČR má na čísle 158 zkušenosti s několika volajícími, kteří byli schopni ročně uskutečnit několik tisíc hovorů „nenaplňujících charakter tísňové komunikace“.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
