Zdroj: Shutterstock
Střídavou péči má řada z nás neodmyslitelně spojenou s dětmi. Jde o model, kdy dítě po rozchodu rodičů žije střídavě u obou z nich – například týden s matkou, týden s otcem. Oba rodiče mají rovný podíl na každodenní péči a rozhodování o dítěti. A dítě má možnost udržovat si pevný vztah s oběma.
Cílem je zajistit dítěti co největší stabilitu a kontinuitu vztahů, i když se rodina rozpadla. Aby střídavá péče fungovala, je nutná základní komunikace a spolupráce mezi rodiči.
V současnosti se podobná praxe začíná čím dál častěji uplatňovat také u čtyřnohých členů rodiny. Jednoduše proto, že o ně vznikají podobně ostré bitvy jako o děti.
Zároveň se ale ukazuje, že u případných sporů soudy čím dál častěji zohledňují nejen právo, ale také city zvířete. Dokládá to třeba případ francouzského buldočka Robina, kterého spolu dnes už bývalí partneři sdíleli několik let.
Partneři se po rozchodu dohodli na střídavé péči psa každé dva týdny. Po čase se ovšem páníček rozmyslel s tím, že Robin je jeho. A měl k tomu pádný důvod – v ruce kupní smlouvu, kde figuroval jako jediný kupující.
„Panička se obrátila na soud s návrhem na předběžné opatření. Chtěla, aby Robin i nadále pendloval mezi nimi. Pes totiž není věc – a ona, a jistě i Robin, duševně strádá. Otázku vlastnictví psa soudy nevyřeší lusknutím prstu a pes stárne. Páníček mával kupní smlouvou a žádal zamítnutí s tím, že věc je přece jasná,“ zmiňuje případ z praxe Kateřina Hájková, advokátka kanceláře HW Legal.
Soud se ale nakonec postavil na stranu paničky. „Robin je smysly nadaný tvor, má citové pouto k oběma pánům. Dlouhé odloučení může zpřetrhat vazby mezi ním a paničkou. Soud uznal, že pes sice může být právně předmětem vlastnictví, ale nelze se na něj dívat jako na věc. Předběžné opatření na psí střídavku vydal a Robin dál cestoval mezi páníčky,“ popisuje právnička s tím, že Nejvyšší soud už dříve rozhodl, že při nakládání se zvířaty je nutné respektovat jejich pocity a povahu.
„Jinými slovy, silná citová vazba mezi Robinem a paničkou může vyloučit vydání Robina páníčkovi,“ podotýká Hájková.
Případ Robina v české soudní praxi není zdaleka jediný. V tom dalším se jednalo o psa Dextera, kterého měli společně dva páníčci – teď už ex partneři, kteří si ho pořídili ještě za trvání vztahu. „Panička sama měla ještě z dřívější doby druhého psa, Ringa. Dexter byl společný. Páníček tvrdil, že by bylo spravedlivé, aby každý z nich měl jednoho psa: on si vezme Ringa, panička Dextera. To se paničce samozřejmě nelíbilo. Docházelo mezi nimi k naschválům, které vyústily v to, že páníček přestal Dextera předávat paničce,“ popisuje vyhrocený případ Hájková.
Když se panička domáhala vydání předběžného opatření u soudů, uspěla i s argumentací, že Dexter a její pes Ringo jsou na sebe „citově navázaní“, rádi si spolu hrají a jeden bez druhého strádá. Chtěla proto, aby se spolu vídali a Dexterova střídavka pokračovala. „Zajímavé je, že v tomto případě soud zohlednil nejen citové pouto mezi oběma páníčky a psem, ale také city mezi dvěma psy navzájem,“ poukazuje na rozhodnutí soudu expertka.
Do třetice si můžeme současný trend ukázat na případu psa Maxe. Ten se stal prostředkem nátlaku jednoho páníčka proti druhému. „Pár si pořídil společného psa, v darovací smlouvě figuroval pouze páníček. To však pouze formálně: adopci Maxe z útulku zařizovala paní a do smlouvy nechala napsat svého tehdejšího přítele pouze proto, že ostatní domácí mazlíčci byli psaní na ni. Pracovníci útulku však měli za to, že darovali Maxe oběma tehdejším partnerům,“ popisuje Hájková z HW Legal.
Jak získat z pojištění majetku víc? Poradíme!
Pro nemovitost i domácnost najdeme nejvýhodnější pojištění majetku.
Jenže po rozvodu páníček vyžadoval předání psa podle toho, jak se mu to hodilo. Panička naopak chtěla mít jasno v tom, v jakých intervalech mají každý o psa pečovat.
Soud k jejímu návrhu předběžně upravil péči o Maxe podobně, jako by učinil v případě dítěte – každý partner ho má dva týdny a předávají si jej v sudé neděle vždy v bydlišti toho, jehož péče o psa končí.
„Otázka vlastnictví se řešila v navazujícím řízení. A soud dospěl k tomu, že ve skutečnosti je Max ve spoluvlastnictví obou páníčků. Upravil i do budoucna péči o psa, slovy zákona upravil poměry spoluvlastníků ve vztahu ke společné věci, tak, že si páníčci budou Maxe předávat co dva týdny,“ doplňuje k případu advokátka.
Pavla Adamcová
Sdílejte článek, než ho smažem
