Předmanželská smlouva není sprosté slovo. Notářka radí, kdy ušetří peníze i nervy

Společné jmění manželů (SJM) může být časovaná bomba. Notářka Markéta Káninská, která vystoupila i na konferenci MoneyFest, říká, že většina lidí přesně netuší, co do něj spadá. Bývají pak nemile překvapeni, co vše musí při rozvodu nebo dědictví v souvislosti s vypořádáním společného jmění řešit.

„Neříkám, že SJM jako takové je špatně, ale lidé by měli být před vstupem do manželství předem poučení o tom, jak se SJM chová, aby se mohli svobodně rozhodnout, jestli jej chtějí nebo ne,“ podotýká Káninská. V rozhovoru vysvětluje, jaké nástrahy institut skrývá, komu dává smysl a kdy je lepší si majetek ošetřit smluvně.

Pro upřesnění, nově už se nepoužívá termín SJM ale pouze SJ (společné jmění). Společné jmění totiž může vzniknout i v případě registrovaných partnerů, jde však obsahově o totéž. V rozhovoru, nicméně používáme stále více používaný termín SJM. 

Vy nejste úplně zastáncem SJM. Jaké jsou vaše argumenty? 

Já bych neříkala, že nejsem zastáncem SJM, ale myslím si, že majetkový režim manželů měl být v zákoně pojat trochu jinak. Podstata tkví v tom, že než člověk vstoupí do manželství, tak celý svůj svobodný život žije v režimu odděleného jmění, jinými slovy má svůj vlastní výlučný majetek, žije sám za sebe. Než tedy vstoupí do manželství, měl by být dopředu nějakým způsobem poučen o tom, jak společné jmění manželů vlastně funguje, co obsahuje a jak se ve finále chová.

SJM je institut, který je tady desetiletí, a lidé ví, že nějaký společný majetek budou mít, ale ty konkrétní nuance už neznají. A pak bývají velmi nemile překvapení, když nastane nějaká komplikace, kde se ty rozdíly začnou projevovat.

Takže já neříkám, že SJM je špatné, to rozhodně ne. Ale že by bylo vhodné, aby manželé vstupující do manželství věděli a byli poučení o tom, co jim SJM po majetkové stránce přinese. Aby pak nebyli zaskočeni, když se budou rozvádět nebo jeden z manželů udělá dluhy.

Co jsou tedy ty hlavní body, které by měli lidé znát, než vstoupí do manželství a s ním přijmou SJM? 

Myslím, že by měli vědět, co je obsahem SJM, respektive co vše je z něj vyloučeno. Protože my nemáme de facto pozitivní definici společného jmění manželů, ale zákonodárce se zaměřil spíše na jeho negativní vymezení, kdy poměrně podrobně vyjmenovává, co vše do SJM nespadá. SJM zahrnuje vše, co jeden z manželů nebo oba manželé nabydou za dobu trvání manželství, ledaže se jedná o některou zákonem stanovenou výjimku. A těch je poměrně hodně, což je kámen úrazu. 

Rychleji, levněji a šetrněji k dětem. Jednodušší rozvody schválili poslanci

Pokud žijete v harmonickém manželství, kde bez vašeho vědomí nevznikají dluhy, nespějete k rozvodu a tak podobně, na nevýhody SJM v podstatě nemusíte po celou dobu trvání manželství přijít. Ale když nastane některá z těchto situací, projevit se můžou. 

Máme zkušenost s tím, že lidé SJM vnímají trochu jinak, než se ve skutečnosti chová a často velmi idealisticky. Zřejmě to bude tím, že se o tom málo mluví, podobně jako třeba o dědickém řízení. Většina z nás ví, že jím musíme projít, ale více se o něj nezajímáme, dokud nenastane. SJM také přijmeme, aniž bychom si zjistili, co obsahuje a jaké jsou jeho možné alternativy. Že máme v případě manželských smluv možnost si upravit vše na míru tak, jak potřebujeme. Že si můžeme po nějakém čase zrušit SJM nebo ho zúžit.

Postupně samozřejmě počet manželských smluv narůstá. Teď je to zhruba deset až jedenáct tisíc smluv ročně. Je to ale spíše parketa mladších párů. Nebo lidí, kteří si již rozvodem prošli a vědí, že nic takového, jako je spor o majetkové vypořádání, už nikdy nechtějí absolvovat.

Není to i tím, že je SJM trochu přežité? Dříve se lidé brali ve dvaceti, neměli nic, takže pak spolu něco budovali. V dnešní době je to spíš tak, že se berou později, každý už má nějaký svůj majetek a často jsou i zvyklí, že disponují se svými penězi sami. Přitom tu předmanželskou smlouvu často neuzavřou, aby to nevypadalo, že si nevěří. 

SJM je určitě tradiční institut a vychází z tradičního pojetí rodiny. Jak jste správně uvedla, lidé se dříve brali mladí, byli spolu většinu svého života, rozvodů nebylo zdaleka tolik, jako je nyní. A většinou nevstupovali do manželství s nějakým svým významným výlučným majetkem.

V současné době, kdy máme poměrně vysokou rozvodovost, kdy partneři se sňatkem čekají do pozdějšího věku, mají každý nějaký svůj výlučný majetek – tak samozřejmě ten institut pořád tradiční je, ale už nějakým způsobem nemůže reagovat na společenské změny. 

Proto jsem toho názoru, že by bylo vhodné udělat to obráceně – tedy primárním manželským režimem by byl režim oddělených jmění (což je režim, při kterém manželům SJM nevznikne – pozn. red) a pokud by snoubenci chtěli SJM, tak by si jej zvolili po předchozím poučení formou manželské smlouvy. Ale zákonodárce měl jinou představu a tu musíme respektovat.

Hodně mladých lidí už investuje, takže mají nějaké svoje portfolio nebo byt už před manželstvím, ale předmanželskou smlouvu neuzavřou?  

Já bych to hodně zjednodušila, ale je to tak, že majetek, se kterým vstupujete do manželství, je jen váš. To znamená, že okamžikem uzavření sňatku se nestává automaticky vlastnictvím i druhého manžela. Je váš výlučný a můžete si s ním nakládat, jak uznáte za vhodné. Ale jsou tam určité náležitosti, které je potřeba brát v potaz.

Příkladem je nemovitost. Pokud jsem ji zdědila nebo mi ji rodiče darovali, tak i po uzavření sňatku bude nemovitost výlučně moje. Ale jakmile ji začnu pronajímat, tak zisk z té nemovitosti už půjde do společného jmění manželů. Zisk, nikoliv příjem – tedy až po odečtení výdajů. 

A to samé v případě podílu ve společnosti. Pokud jsem se stala společníkem ještě před uzavřením sňatku, zůstávám společníkem i nadále. Manžel či manželka nevstupují do společnosti jako společníci, ale jakmile budu inkasovat jakoukoliv dividendu, jakýkoliv příjem související s tím podílem ve společnosti, tak už je to příjem, který spadá do společného jmění manželů. A proto si myslím, že SJM je docela komplikovaný konstrukt.

Protože většina klientů předpokládá, že když jde o jejich výlučný majetek, tak i zisk je pouze jejich, ale opak je pravdou. A teď si představte, když to manželství trvá 20 let a po této době rozvádíte a vypořádáváte SJM. Z toho jsou pak poměrně komplikované spory. Je to v podstatě účetní operace, kdy jdete 20 let do minulosti, pátráte po tom, co kdo nabýval, jestli měl nějakou vyplacenou dividendu, kolik reinvestoval a tak dále. To je hodně těžká disciplína. 

Ve kterých případech tedy SJM dává smysl? 

Na tuto otázku není jednoduchá odpověď. Každá mince má dvě strany a je nutné zohlednit, z pohledu jaké osoby v manželství tuto problematiku posuzujeme.

Myslím, že SJM má význam tam, kde mají manželé velké disproporce v příjmech. Protože to samozřejmě poskytuje ochranu nízkopříjmové manželovi či manželce. Ten se stará o rodinu a je s tím takto srozuměný. Druhý manžel či manželka – záměrně říkám obojí, protože to může být dnes už i obráceně – tím, že má zajištěný komfort doma, tak se může soustředit na vydělávání peněz a zabezpečení rodiny. Obě tyto role mají v očích společnosti stejnou hodnotu tím, že jeden sice vydělává, ale ten druhý se mu stará o domácnost, rodinu a případně děti. Mají vše společné a když by šli od sebe, tak i ten nízkopříjmový manžel bude mít nárok na polovinu toho, co ten druhý vydělal.

A kdy dává smysl uvažovat spíše o předmanželské smlouvě?  

Pokud máme dva manžele, kteří vydělávají zhruba stejně, každý se chce věnovat vlastnímu podnikání, chce si investovat vlastní část peněz, má třeba i nějaké prostředky od rodičů a nejsou tam ty disproporce v příjmech – tak v těchto případech si myslím, že se výhoda společného jmění manželů stírá. 

Umím si představit, že takoví manželé nebudou mít žádné společné jmění, nepůjdou do rizika případného vzájemného zadlužování a podobně. V těchto případech je předmanželská smlouva jedním z nástrojů diverzifikace možných rizik. Díky smlouvě si mohou manželé sami určovat, jak budou nabývat majetek nebo dluhy, je to podle mě větší svoboda. 

Navíc, v každém okamžiku trvání toho manželství víte, s čím odcházíte. Protože žádný společný majetek, který byste museli vypořádat, nemáte. Tím vám odpadá jeden stresující faktor případného rozvodu.

A jak už jsem říkala, pokud manželství funguje, jak má, tak nepoznají rozdíl. Manželé budou hradit potřeby společně, budou si vzájemně zachovávat svoji životní úroveň. Budou v životě partneři.

Co ale situace, kdy jeden z nich jde právě na mateřskou a rodičovskou. V tu chvíli se mu výrazně sníží příjem. A má pak v uvozovkách žádat o peníze toho druhého? Je to v tu chvíli jen na vzájemné domluvě a žádné právo mu nepomůže?

Úplně ne, protože i ve vztazích upravených předmanželskou smlouvou je pořád zachována zákonná vyživovací povinnost mezi manžely. Ta se neruší. Každý z manželů má právo participovat na životní úrovni druhého manžela a ten by mu ji měl dorovnávat. Pokud tedy manželovi bude chodit sedm tisíc korun rodičovského příspěvku a druhý z manželů bude nadále vydělávat 200 tisíc, tak ten vysokopříjmový manžel by měl udržovat životní úroveň oběma.

Náhradní výživné od státu se prodlouží. Kdo může žádat a o kolik?

Ale chápu, že pro někoho může být SJM jistota, že neodejde pouze s tím, s čím do toho společného manželství vstoupil a že se bude podílet i na tom, co vybudoval jeho manžel či manželka. 

Na druhou stranu manželé, kteří SJM svou prací a příjmy primárně budovali, pak v případě rozvodu zase tvrdí pravý opak: Ty jsi byla/byl doma, ty jsi nic nedělal/nedělala a teď chceš po mně polovinu mnou vydělaného majetku, i když jsem ti celou dobu posílal peníze, živil jsem tě. Vždy je to o úhlu pohledu. A proto říkám, že SJM má určité výhody i nevýhody, ale nejdůležitější je, aby o nich lidé věděli a mohli se svobodně rozhodnout, jestli ho chtějí, nebo si zvolí jiný režim. 

A myslím, že je vhodné, aby se začalo více mluvit o tom, jaké možnosti manželé mají a aby se obecně manželské smlouvy přestaly chápat jako jakýsi projev nedůvěry mezi manžely, když mají řadu výhod. 

Kdybychom se podívaly na nějaké konkrétní situace. Jak to je třeba s tím, když si chtějí manželé bez SJM koupit byt? 

To určitě jde. Představte si režim oddělených jmění jako soužití dvou partnerů, nesezdaného páru. Úplně stejným způsobem se to chová. Manželům zůstávají zachována práva a povinnosti, které se vstupem do manželství získávají, jako je vyživovací či informační povinnost a tak dále. Jediné, co společného nemají, je ten majetek.

To znamená, že se po majetkové stránce chovají jako nesezdaný pár a stejným způsobem můžou společně nabývat majetek. Nebude to však do společného jmění manželů, ale do podílového spoluvlastnictví. A za mě u toho podílového spoluvlastnictví je třeba také výhoda v tom, že si manželé mohou určit i výši svých podílů na takovém majetku podle výše své investice.

Takže pokud jednomu z manželů třeba půjčí rodiče větší částku na nabytí takového majetku, tak jejich podíly na tomto majetku nemusí být 50 na 50, ale třeba 70 na 30. Současně jsou manželé relativně neomezení v nakládáním se svojí částí. Kdyby ale měli majetek v SJM, tak musí mít vždy k nakládání s celkem souhlas druhého manžela, což u podílového spoluvlastnictví není zapotřebí.

Jsou tam také nějaké výjimky, pokud nakládáte s nemovitostí, kde máte rodinnou domácnost. Ale to už bychom zabíhali do detailů.

Ale teoreticky se může stát, že druhý partner ve chvíli rozvodu ten váš podíl odkoupí, protože se dá jasně vyčíslit jeho hodnota? 

Přesně tak, jde to určitě. Ale kdybyste prodávali nemovitost ve společném manželství, musíte to prodat oba současně. A pokud s tím ten druhý nebude souhlasit, tak máte prostě smůlu. 

Takže jsou tam takové nuance, které je potřeba si uvědomit. Nicméně i v režimu oddělených jmění můžete mít s manželem společný majetek, jen to bude v režimu podílového spoluvlastnictví.

Můžete mít také společné dluhy, když si například nemovitost koupíte do podílového spoluvlastnictví a vezmete si za účelem jejího nákupu společně hypotéku. V tu chvíli budete oba zavázáni za splacení toho dluhu. Manželská smlouva tedy nevylučuje nabývání společného majetku či vznik společných dluhů.

Jak v takovém režimu funguje dědictví? Kdo dědí majetek, když měli finance zvlášť, pokud manžel či manželka zemře?

Pokud zemře jeden z manželů, kteří neměli uzavřenu žádnou manželskou smlouvu, jež by rozsah SJM modifikovala nebo jej zcela vylučovala, a měli tedy SJM, tak v dědickém řízení je nutné ho vypořádat. Nejprve se určí, co z majetku náleží přeživší manželce či manželovi, v podstatě podle stejných zásad jako v případě rozvodu. A ta část majetku, která by připadla zemřelému manželovi, se následně vypořádá v rámci vypořádání pozůstalosti jako takové s dědici. 

Zatímco když to SJM manželé nemají, tak se jeho vypořádání v dědickém řízení neřeší. Je třeba si uvědomit, že manželská smlouva nijak nezasahuje nebo nemodifikuje okruh dědiců, pouze řeší to, zda bude součástí dědického řízení i vypořádání SJM. Pokud tedy zemřelý měl děti a manželku, tak dědí manželka v první dědické skupině. Pokud děti neměl, tak manželka v první dědické skupině nedědí, dědí až v druhé dědické skupině, kde jsou ještě rodiče, případně spolužijící osoba. Okruh dědiců může být modifikován závětí.

Štěstí přeje připraveným! Pojistěte se.

Do minuty porovnáme nabídku 5 životních pojišťoven a najdeme ty nejvýhodnější podmínky. Pro vás, partnera i děti.

• Chci pojistit sebe
• Chci pojistit děti
• Chci pojistit rodinu

Chci se pojistit

Samozřejmě komplikovanější bývají ohledně vypořádání SJM situace, pokud se v dědickém řízení potkají děti z předchozího manželství či vztahu s novou manželkou. Tam lze očekávat, a v praxi také často bývají, spory. Vypořádání SJM i celé pozůstalosti bývá komplikované, často se dělají znalecké posudky a trvá to o dost déle. Takže v těchto případech bych doporučovala pořídit závěť, aby se dědicové nemohli zbytečně hádat. Zkrátka, když máte možnost se na tuto situaci za života připravit a víte o tom, že rodinná situace není úplně ideální, tak máme nástroje, jak to řešit. 

Já si myslím, že je obecně problém v tom, že se o těch možnostech málo mluví. Že málo lidí ví, že si vše může upravit podle svého, ať už jde o rozsah SJM nebo okruh dědiců. Je možné například zabezpečit manželku, aby se v případě úmrtí manžela nemusela dělit s dětmi o střechu nad hlavou. A nemusí to být pojato tak, že by se ty děti vydědily, ale lze to nastavit, že manželka bude předním dědicem nemovitosti a až ona zemře, tak po ní tu nemovitostí zdědí děti manžela. Těch variant je celá řada a vždy se šijí na míru konkrétní situaci a požadavkům klienta.

Přečtěte si víc!

• Rychleji, levněji a šetrněji k dětem. Jednodušší rozvody schválili poslanci
• Výplata nemocenské, ošetřovného nebo mateřské přes složenku zdraží
• Mateřskou nebo ošetřovné už vyřídíte přes internet. Papírování skončí
• Na ošetřovné budou mít nově nárok i dohodáři a OSVČ
• Otcovská dovolená 2025. Kdo má nárok a kolik dostane
• Mateřská 2025. Kolik dostanete a jaké jsou podmínky
• Kalkulačka nemocenské. Kolik dostanete, když vás nemoc uvězní doma

Silvie Housková

Šéfredaktorka webu Peníze.cz začínala v zahraniční redakci Radiožurnálu, odkud v roce 2014 přestoupila do zahraniční redakce Hospodářských novin, kde se věnovala především reportování o Evropské unii. Editovala web HN.cz,... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem