Zdroj: Shutterstock
Od ledna 2023 lidí s datovou schránku v Česku výrazně přibylo. Povinná je už nejen pro právnické osoby a OSVČ, ale také pro každého člověka, který se státem komunikuje přes svou elektronickou identitu – typicky bankovní identitu, eObčanku s čipem či službu Moje ID.
Pokud tedy máte datovou schránku aktivní, v řadě případů musíte se státem komunikovat přes ni.
A naopak by to mělo platit ještě důsledněji: úřady a soudy vám musí doručovat veškeré dokumenty právě do datovky. Jenže to často nedělají. „Orgány veřejné moci tuto povinnost opakovaně porušují,“ potvrzuje Veronika Odrobinová, advokátka a partnerka společnosti Grant Thornton.
Povinnost komunikovat elektronicky obecně nemáte. Musí být vždy stanovena speciálně pro danou službu.
„Neexistuje seznam, na kterém by byla vymezena všechna podání, která je nutné učinit elektronicky,“ říká Odrobninová. Jako příklad, kdy je elektronická komunikace povinná, uvádí podání podnikatelů vůči finanční správě, nově také vůči České správě sociálního zabezpečení. Dalším příkladem je komunikace zadavatelů a dodavatelů v rámci zadávacího řízení.
Povinnost komunikovat elektronicky ale pokaždé neznamená, že musí probíhat výhradně datovou schránkou. Jsou i jiné alternativy – třeba daňové přiznání lze podat i prostřednictvím portálu Moje daně (DIS+).
Když nedodržíte předepsanou formu, hrozí vám pokuta. Sankce se liší podle jednotlivých typů komunikace – stejně jako pravidla pro různé situace.
Například u daňového přiznání při nedodržení elektronické formy dostanete pokutu ve výši 1000 Kč. Může se ale vyšplhat až na 50 000 Kč, pokud „vadu“ neodstraníte a „závažně to ztěžuje správu daní“.
Ano, musí. Ale ne vždy to dělá. Orgány veřejné moci mají povinnost primárně doručovat do datových schránek, pokud jsou schránky aktivní.
Existují výjimky. „Do datové schránky úřady nemusí dokument doručit, pokud to povaha dokumentu neumožní, anebo se dokument doručuje veřejnou vyhláškou nebo přímo na místě. V ojedinělých případech tedy zákon může dávat přednost doručování poštou,“ podotýká Odrobinová.
Například finanční úřady a soudy vám však do zpřístupněné datové schránky musí dokument doručit vždy.
Ne. Ale pozor. Pokud dokument převezmete, považuje se za řádně doručený.
České soudy totiž konstatovaly, že písemnost je řádně doručena i tehdy, kdy je doručována prostřednictvím pošty a adresát ji převezme – přestože správně měla být doručována do datové schránky.
„Zákon jasně hovoří o tom, že orgán veřejné moci je povinen zasílat dokumenty do datové schránky, je-li zřízena. Lze tedy nepřevzít papírovou obálku, a pokud by došlo k soudnímu sporu, doložit, že do datové schránky nebyla zpráva doručena,“ doporučuje ministerstvo vnitra na svém webu.
Výhodnější životní pojištění? Jde to!
Srovnáme nabídky 5 životních pojišťoven a najdeme vám výhodnější podmínky.
Advokáta Odrobinová ale radí obezřetnost. „I kdyby vám písemnost byla doručena poštou a úřad měl povinnost podle zákona doručit ji do datové schránky, je doporučováno se s danou písemností seznámit a reagovat na její obsah,“ zdůrazňuje.
V opačném případě se může stát třeba to, že se rozhodnutí daného úřadu zruší. Nebo se budete přít o náhradu škody, která by mohla nezákonným rozhodnutím vzniknout (třeba v případě exekuce apod.).
Danému úřadu můžete sdělit, aby vám do budoucna doručoval dokumenty výhradně do datové schránky, a doufat, že tak učiní.
Dále, pokud se s dokumentem zaslaným poštou neseznámíte (tedy nepřevezmete například dopis), ale úřad ho bude považovat za doručený (fikce doručení), a navíc s jeho doručením budou vázány právní důsledky, zažádejte úřad, který rozhodnutí vydal, o jeho zrušení.
Pak je také možné vznést u příslušného ministerstva nárok na náhradu škody, pokud vám byla úřadem zrušeným rozhodnutím způsobena. Jde o takzvanou náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem.
No a pokud by to došlo až k soudnímu sporu, doložte, že do datové schránky nebyla zpráva doručena, jak měla.
Pavla Adamcová
Sdílejte článek, než ho smažem
