ČSOB rozdává lístky do kina. V soutěži vyhraje 8000 lidí
9. 2. 2026 | Petr Kučera

Osm tisíc lidí má šanci vyhrát dvě vstupenky zdarma do sítě kin CineStar. Soutěž pořádá ČSOB a potrvá do konce května.
Zdroj: Shutterstock
Koncesionářské poplatky stoupnou. Vládní návrh dnes schválili poslanci. Rozhlasový poplatek se navzdory inflaci a růstu mezd nezvedal od roku 2005, televizní od roku 2008.
Poplatek za Českou televizi se zvýší na 150 korun měsíčně (o 15 korun více než dosud), za Český rozhlas na 55 korun měsíčně (zvýšení o 10 korun).
Schválená novela počítá také s pravidelným zvyšováním poplatku, pokud inflace od poslední změny překročí v součtu šest procent.
Návrh ministerstva kultury podpořila vláda už loni v červnu. Koaličním poslancům se však nepodařilo schválit ho včas, aby poplatky stouply od původně plánovaného začátku roku 2025. Další zpoždění pak způsobily obstrukce opozičních poslanců ANO a SPD.
Novela teď míří k senátorům, část týkající se poplatků bude účinná pravděpodobně od května (od začátku následujícího měsíce po zveřejnění ve Sbírce zákonů).
Nově mají koncesionářský poplatek hradit i všichni ti, kteří disponují jakýmkoliv zařízením umožňujícím přehrávání mediálního obsahu, tedy i takzvaná chytrá zařízení jako jsou mobil, tablet či počítač s napojením na internet. Kdo platí za televizní či rozhlasový přijímač už podle dosavadních pravidel, bude dál platit jen jediný poplatek za domácnost nezávisle na počtu zařízení.
Jak získat z pojištění majetku víc? Poradíme!
Pro nemovitost i domácnost najdeme nejvýhodnější pojištění majetku.
Dosavadní zákon definuje televizní či rozhlasový přijímač jako „zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci televizního či rozhlasového vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos televizního či rozhlasového vysílání, družic nebo kabelových systémů“.
Koncesionářské poplatky se už teď musí hradit třeba i tehdy, když domácnost televizní přijímač využívá jen ke sledování platforem typu YouTube, Netflix, Apple TV, Amazon prime, HBO a podobně. Podstatné totiž je, že zařízení potenciálně dokáže přijímat televizní signál. V případě rádia je princip stejný, platí se už za pouhé autorádio či radiobudík. Za rozhlasový přijímač se ostatně považuje i televize.
Nicméně o tom, co je a není televizní či rozhlasový přijímač, se dlouhodobě vedly spory mezi kritiky poplatků, veřejnoprávními médii či experty. Dosud se poplatek neplatí například z monitoru počítače, notebooku (bez TV tuneru) nebo mobilního telefonu. Protože ale zákon nepočítal s rychlým rozvojem technologií, v šedé zóně zůstaly třeba i technologie jako IPTV a OTT TV – tedy televizní služby, které jsou přenášeny přes internet a lze je mít třeba i na mobilu a počítači.
Údaje o lidech, které veřejnoprávní média neevidují jako plátce, si dosud berou od dodavatelů elektřiny. Podle zákona je totiž povinen platit v zásadě každý, kdo je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě – pokud Českému rozhlasu nebo České televizi po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak (do 30 dnů ode dne doručení výzvy).
I tady schválená novela počítá se změnou. Nově by měli své klienty, tedy uživatele internetového připojení, hlásit také poskytovatelé připojení. Těch je v Česku zhruba čtyřikrát více než dodavatelů energií.
Novou povinnost mimo jiné kritizovali i poskytovatelé připojení. Zatímco energie totiž bývají většinou napsány na jednu osobu v domácnosti, u internetových přípojek tomu tak být nemusí. Asociace provozovatelů mobilních sítí poukazuje také na značnou byrokratickou zátěž, kdy se televize a rozhlas budou s lidmi přít o to, kdy internetová přípojka umožňuje přehrávání mediálního obsahu a kdy slouží jinému účelu (například SIM v alarmu či robotické sekačce na trávu).
Schválená pravidla mění výši poplatku pro podnikatele a firmy podle počtu zaměstnanců v hlavním pracovním poměru. To má přinést úlevu těm nejmenším, kteří by byli od poplatku osvobozeni. Konkrétně mají být poplatky odstupňovány takto:
Firmy nabízející pronájem aut by platily rozhlasový poplatek za každý vůz.
Kritici nového systému namítají, že na něm vydělají provozovatelé podniků, kteří zvou návštěvníky na sledování sportovních nebo jiných televizních přenosů, nicméně mají jen málo zaměstnanců, takže poplatek nebudou muset platit. Naopak třeba výrobní firmy, kde zaměstnanci v praxi nemají možnost během směny sledovat televizní vysílání, ho budou muset platit výrazně vyšší než dosud. Výjimku dostanou jen spolky a zaměstnavatelé, kteří mají více než polovinu zaměstnanců se zdravotním postižením.
Podle dosavadních pravidel musí podnikající fyzická osoba (OSVČ) platit televizní nebo rozhlasový poplatek z každého přijímače, který používá k podnikání nebo v souvislosti s ním. Typicky jde o televizi nebo rádio v provozovně kadeřnictví nebo v čekárně. Právnická osoba (firma) musí platit platí televizní poplatek z každého televizního přijímače. Fyzické nebo právnické osoby, které v rámci podnikání vyrábí, opravují nebo prodávají televizní přijímače, platí poplatek z jednoho přijímače (pokud mají více provozoven, tak z jednoho za každou provozovnu).
Novela zároveň přináší další omezení reklamy ve veřejnoprávních médiích. Například čas pro oznámení o sponzorování programů a pořadů v České televizi dostane limit: nejvýše 260 hodin ročně na všech kanálech, z toho maximálně 50 hodin na programu ČT1. Česká televize ani Český rozhlas nebudou smět umísťovat obchodní sdělení (reklamu) na svých internetových stránkách a aplikacích – s výjimkou propagace svých vlastních pořadů a aktivit.
Sdílejte článek, než ho smažem
