Den matek: Kdy bude svátek v roce 2025 a kde se vlastně vzal
20. 4. 2025 | Gabriel Pleska

Svátek matek je svátek pohyblivý, takže každý rok připadne na jiný den. Přečtěte si, kdy se slaví jinde ve světě a kdo a kdy ho vlastně přinesl do Česka.
Zdroj: Pleska / Midjourney
Standardní čas se v roce 2025 mění na letní v noci ze soboty 29. března na neděli 30. března.
Loni jsme měli výjimečné štěstí, že změna času vyšla shodou okolností na velikonoční neděli; víkend rámovaný dvěma svátky samozřejmě poskytne organismu víc času na vyrovnání se se změnou rytmu.
Letos to bohužel takhle hezky nevyšlo: Kdy jsou Velikonoce v roce 2025, jak je volno a prázdniny.
Kdy a kam se tedy posunout ručičky?
Při jarním střídání času se čas posouvá posouvá o 60 minut dopředu. Ke změně času v noci ze soboty na neděli (letos 29. a 30. března) ve dvě hodiny ráno.
Malá ručička se posune ze dvojky na trojku. Ti, kteří pak musí v neděli v určitý čas vstát, budou tedy spát o hodinu míň. Pokud si nezapomenou přeřídit budík. Pak sice budou spát stejně, ale zřejmě někam přijdou pozdě.
To je ovšem spíš nadsázka. Dnes většinou používáme takové přístroje, které na změnu času myslí za nás: platí to pro mobily, počítače, chytré hodinky i řadu dalších různě chytrých přístrojů a spotřebičů, včetně automobilů, praček, pekáren či fotoaparátů.
Není ale od věci si to prověřit, pokud nějak s hodinami v přístroji pracujete: pokud jste třeba zvyklí časovat pračky a sušičky na levnější noční proud, je dobré vědět, jestli mění čas samy, nebo je potřeba zasáhnout a přeřídit je osobně.
Podobně může udělat pěkné neplechy špatně nastavený čas ve foťáku. A to třeba tehdy, když dáte dohromady fotografie z různých zařízení a chcete si je mít v pořadí, jak vznikaly.
Zpátky se čas vrátí na podzim. Podzimní změna času z letního času na standardní čas proběhne v noci ze soboty 25. na neděli 26. října.
Pokud se se změnou času hůř vyrovnáváte, vezměte si v pondělí volno – s úterním státním svátkem si tak příjemně prodloužíte víkend. Letos jdou vůbec se svátky a dny kolem nich dělat divy: Měsíc prázdnin s jen deseti dny dovolené? Jak kouzlit s volnem.
Pozor si v první řadě musí dát ti, kdo jdou hned v neděli do práce. Lidé, kteří pracují ve fabrice v nepřetržitém směnném provozu, policisté, lékaři, hasiči a řidiči autobusů a tramvají a další.
Potíže působí jarní změna času na železnici: noční vlaky nabírají automaticky hodinu zpoždění – za které ale pochopitelně cestující nemá nárok na odškodnění. Železniční společnosti ostatně cestující o „pozdějším“ dojezdu informují, kde se dá: při vyhledávání spoje, při prodeji jízdenky, někdy i na jízdním dokladu samotném.
Pořád je to ale lepší než při podzimní změně času. To totiž noční vlak v některé stanici zastaví a hodinu čeká, až ho čas doběhne. A pak pokračuje podle jízdního řádu. Dojedete sice na čas, bez „zpoždění“, ale ve skutečnosti strávíte na sedačkách o hodinu víc.
Změny času můžou být důležité také pro investory. Pokud obchodujete na zámořských burzách (třeba v Americe), nezapomeňte, že jinde (třeba v USA) se čas mění jindy než v Evropě. Nenechejte se zaskočit (ne)změnou obchodních hodin.
Střídání času není univerzální a jednotné. Někde hodiny posouvají jako my, někde jindy a někde vůbec. Jednotný přístup nemá ani Evropa. Ovšem Evropská unie navzájem sladěná je.
Letní čas v Evropě nepoužívají Bělorusko (od roku 2011), Rusko (od roku 2014), Island, část Grónska, Špicberky, norský ostrov Jan Mayen a některé ostrovy v Atlantském oceánu, jako jsou Azory a Madeira.
V zemích, které leží blízko k pólu, jako je třeba Island, má střídání dne a noci poněkud jiná pravidla a argumenty: když máte půl roku v kuse tmu, posunutím času o hodinu tam nebo onam na elektrice neušetříte.
Jinde ve světě používá letní čas Kanada, část Spojených států, Izrael, Egypt, Paraguay, Chile, Austrálie (části), Nový Zéland a další. Ne vždy se ale jeho začátek kryje s posouváním času v Evropě.
Evropská unie střídá standardní pásmový čas s letním časem synchronizovaně. Společné unijní pravidlo je, že se čas mění poslední březnový a poslední říjnový víkend v 1.00 koordinovaného světového času (UTC). To na jaře odpovídá 2.00 středoevropského času (SEČ) a na podzim 3.00 středoevropského letního času (SELČ).
V Evropské unii by se skutečně měl standardní a letní čas přestat střídat. Evropští občané se pro to dávno vyslovili v rozsáhlém průzkumu a v roce 2019 se i europoslanci shodli, že střídání času skončí. Další krok už mají udělat členské státy Evropské unie. Na těch je, aby se navzájem dohodly, jestli se přikloní ke standardnímu času, nebo zavedou celoroční letní čas.
Další věc, kterou by evropské státy měly při té příležitosti uvážit, je to, jestli by se některé z nich neměli posunout do jiného časového pásma. Mnohé evropské země totiž do nějakého časového pásma spadají kvůli politice, tedy navzdory tomu, kde leží: Například Německo za války přinutilo Francii, Belgii a Nizozemsko přijmout německý, tedy středoevropský čas. A Španělsko ho přijalo dobrovolně.
Když už se bude s hodinami nějak pracovat, je vhodné promyslet, zda nevrátit tyto země k západoevropskému – pro ně přirozenému – času.
Jenže evropské země k žádné dohodě nedospěly. Vlastně se o ni ani moc nesnažily. Takže se aspoň evropskou směrnicí vyhlásila data střídání času do roku 2026. My tabulku klidně o kousek protáhneme, i když není odhlasovaná. Políčka se v ní obsazují podle jednoduchého klíče: změna času má vždycky proběhnout poslední víkend v březnu a poslední víkend v říjnu. Tady je nejbližších deset termínů:
Změna na letní čas | Změna na standardní čas | |
2025 | 30. března | 26. října |
2026 | 29. března | 25. října |
2027 | 28. března | 31. října |
2028 | 26. března | 29. října |
2029 | 25. března | 28. října |
2030 | 31. března | 27. října |
2031 | 30. března | 26. října |
2032 | 28. března | 31. října |
2033 | 27. března | 30. října |
2034 | 26. března | 29. října |
| vždy ve 2.00 vpřed na 3.00 | vždy ze 3.00 zpět na 2.00 |
Důležité otázky a odpovědi (FAQ)
Letní čas byl původně zaveden kvůli úsporám energie, zejména energie vydávané na svícení. Nápad pochází patrně od Angličana Williama Willetta, který ho představil v roce 1907. České země (tehdy jako součást Rakouska-Uherska) patřily k prvním místům na světě, která letní čas zavedla. Od té doby ale na našem území proběhly s časem všelijaké experimenty, například se testoval i zimní čas. Trvale byl letní čas v Československu zaveden v energetické krizi roku 1979. A to už nám zůstalo.
William Willett svou esej, kde nápad na střídání času představil, nazval The Waste of Daylight (Plýtvání denním světlem). Anglicky mluvící země ostatně nemají „letní čas“, ale „daylight saving time“ (DST), čas, který šetří denním světlem. Je možné, že před sto lety udělala hodina navíc, kdy se svítilo ve fabrikách a úřadech, velký rozdíl. Dneska to tak ale nejspší není, odborníci pochybují, že k nějaké úspoře dochází. V Česku se například v minulých letech opakovaně nechal slyšet mluvčí ČEZu, že žádné energetické úspory nejde prokázat.
Střídání času může skutečně mít negativní dopad na lidské zdraví. Narušení biorytmu může u někoho vést k problémům se spánkem, snížené produktivitě a zvýšenému riziku srdečních onemocnění. Studie ukazují, že v týdnu po přechodu na letní čas dochází k vyššímu výskytu infarktů a nemocí spojených se zažívacím nebo imunitním systémem. Mezi dlouhodobé zdravotní dopady patří deprese, zpomalený metabolismus, bolesti hlavy nebo přírůstek váhy. Na druhou stranu, někteří lidé říkají, že letní čas lépe koresponduje s přirozeným střídáním světla a tmy, a že pokud by se mělo přestat s časem hýbat, bylo by lepší si vybrat čas letní spíš než standardní.
Středoevropský čas (SEČ) je časové pásmo používané ve většině zemí střední Evropy, včetně ČeskA. Jeho základní čas je o jednu hodinu před koordinovaným světovým časem (UTC+1). SEČ platí během zimního období, zatímco během letního období se používá středoevropský letní čas (SELČ), který je o dvě hodiny před UTC (UTC+2). Změna na letní čas probíhá poslední březnový víkend a návrat na standardní čas poslední říjnový víkend.
Sdílejte článek, než ho smažem