Zdroj: Shutterstock
Společnost Bankovní identita spustila novinku, která běžným lidem umožní elektronicky podepisovat dokumenty, aniž by se museli někde nově registrovat nebo platit zvláštní službu. Stačí počítač nebo mobil – a bankovní identita.
Bankovní identitu jako nástroj pro ověření totožnosti už nabízí svým klientům většina tuzemských bank. Pro elektronický podpis jsou zatím k dispozici Air Bank, Creditas, Česká spořitelna, ČSOB, Fio, Komerční banka, Moneta, Raiffeisenbank a UniCredit Bank.
Novou službu elektronického podpisu je možné využít třeba při podpisu přihlášky, předávacího protokolu, prohlášení, potvrzení nebo smlouvy o pronájmu. „Podepsaný dokument využijte v soukromoprávní oblasti – při jednání s jinou fyzickou osobou, s firmou nebo podnikatelem,“ upřesňuje společnost Bankovní identita, která je společným podnikem devíti bank.
Služba využívá elektronický podpis Bank iD Sign. Ten prokazuje, kdo a kdy dokument podepsal a že dokument nebyl po podpisu změněn. Není nutné instalovat žádné aplikace ani se registrovat.
Jak dokument elektronicky podepíšete?
Bankovní identita umožnuje klientům bank ověřit totožnost online stejně snadno jako při přihlašování do internetového bankovnictví, a to bez dalších nákladů a zařizování. V první fázi – od roku 2021 – začala fungovat vůči státní správě, typicky při vstupu na Portál občana. Lidé ji mohou využít třeba při online podání daňového přiznání, potvrzení o očkování, výpisu z bodového hodnocení řidiče, z rejstříku trestů nebo živnostenského rejstříku, sčítání lidu, žádostech o různé dávky, využití důchodové kalkulačky a podobně. Od jara 2021 se využití bankovní identity – v tomto případě pod názvem Bank ID – postupně rozšiřuje i pro ověřování vůči soukromým firmám.
„Svoji bankovní identitu pro online identifikaci u státních a firemních služeb používají už více než čtyři miliony občanů,“ říká Marek Růžička, výkonný ředitel společnosti Bankovní identita.
Elektronický podpis začal v Česku platit už před 24 lety, zákon o elektronickém podpisu je účinný od 1. října 2000. „Zahraniční data ukazují, že země, kde veřejnost běžně využívá elektronické podpisování, jako je například Estonsko, ušetří dvě procenta HDP. Podobnou úsporu by mohlo rozšíření elektronického podpisování přinésti Česku,“ doplňuje Růžička.
redakce Peníze.CZ
Sdílejte článek, než ho smažem
