Zdroj: Gabriel Pleska / Midjourney
Den matek se tradičně slaví druhou květnovou neděli. V roce 2023 tak Den matek připadá na neděli 14. května.
Kdy bude další Svátek matek?
Dnes se asi častěji objevuje spojení Den matek, nicméně starší Slovník spisovného jazyka českého, který je z velké části stavěný na materiálu získávaném za první republiky, uvádí Svátek matek. A v reprezentativním korpusu českých textů, který používají naši jazykovědci ke zkoumání češtiny, je prý Svátek matek pořád ještě častější varianta.
Vidíte, že používáme velké d. Ale proč se píše Den matek s velkým písmenem? Vždyť by se klidně mohl psát den matek s malým písmenem. Mohl. A taky by se mohl psát den Matek s velkým M, protože co je víc než máma?
Asi je to většinou jedno. My se prostě řídíme doporučeními Ústavu pro jazyk český, které se týká významných dní a svátků. Tam se píše první písmeno názvu velké. Tedy Den nebo Svátek matek, stejně jako třeba Mezinárodní den žen.
Den matek nepatří ani mezi státní svátky, ani mezi ostatní svátky, ani mezi významné dny České republiky. Protože ale pokaždé připadá na neděli, je Den matek vždycky dnem pracovního klidu. Takže například jít do práce po vás může zaměstnavatel chtít jen ve výjimečných případech a práce o Den matek je za zvláštní příplatek. Obchody mají na Den matek otevřeno stejně jako jiné neděle.
Ano, Den otců existuje. A stejně jako Den matek je to svátek pohyblivý. Připadá vždy na třetí neděli v červnu. V roce 2023 je tedy Den otců 18. června.
Dnešní Den matek pochází z USA. V roce 1914 ho prvně prezident Woodrow Wilson (ten po kterém se jmenuje v Praze nádraží) vyhlásil jako celonárodní svátek a vyhradil mu druhou květnovou neděli.
Kořeny jsou pochopitelně hlubší, ale ne zas o moc. Bylo by falešné hledat nějakou pevnější spojitost mezi moderním Dnem matek a nejrůznějšími starověkými pohanskými oslavami žen, ženství, mateřství nebo plodnosti. Konečně rituály, které je provázely, bývaly často otevřeně sexuálního rázu – rané propagátorky dnešního Dne matek by přinejmenším pohoršily, spíš ale rovnou vyděsily.
Poprvé se Den matek slavil v roce 1907, a to bohoslužbou metodistické episkopální církve. Anna Jarvisová tak připomínala svoji matku Ann Reevesovou Jarvisovou – mírovou aktivistku, která v době války Severu proti Jihu pečovala o raněné obou stran a spolu s další bojovnicí za mír, sufražetkou Julií Wardovou od 70. let 19. století horovala za zavedení Dne matek za mír. V jejich představách měly matky celého světa – narozdíl od Čapkovy matky, která synovi podává pušku řkouc Jdi – brát manželům a synům zbraně z rukou řkouce Neblbni a nikam nechoď.
Ann Jarvisová, matka matky Svátku matek
Přestože v roce 1908 se američtí kongresmani vysmáli návrhu na zavedení Dne matek s tím, že by neradi skončili u toho, že budou zavádět Den tchyní, v roce 1910 už svátek braly za svůj některé ze Spojených států – a od roku 1914 pak všechny. Anna Jarvisová mohla být spokojena.
Ne ale dlouho. Už ve dvacátých letech hlasitě protestovala proti tomu, že původní duch svátku se vytratil a byl zcela vytlačen byznysem.
Slaví. Svátky matek mají různé v různých zemích různé tradice. Kromě té americké je u nás nejvíc známá britská Mothering Sunday. To je původně středověký svátek církevní, spojený s oslavou „mateřského kostela“, tedy kostela, ve kterém byl člověk pokřtěn a stal se „dítkem církve“.
Tenhle svátek oživila před první světovou válkou Constance Adelaide Smithová a dala mu svěží multikulturní nádech – kromě mateřského kostela a církve nebo Panenky Marie měl být oslavou třeba i matky Přírody a vůbec všelikých mateřských principů.
Dnes v Británii tomuto svátku často říkají zas jen Mother’s Day a jde o sekulární oslavu maminek a mateřství. Svátek se tradičně slaví čtvrtou neděli velkého, předvelikonočního půstu.
Když se v devadesátých letech začal Den matek objevovat v Česku, nešlo o úplně nový dovoz z Ameriky. Lepší by bylo mluvit o opakovaném importu. Nebo jednoduše o obrození svátku, který tu kdysi docela obstojně fungoval.
O zavedení Svátku matek se za první republiky, přesně v roce 1923, zasadila Alice Masaryková, dcera prvního československého prezidenta. Mimochodem: byl to právě rok, kdy zemřela její maminka Charlotta Garrigue Masaryková. Svátek do Česka přesadila z její domoviny, tedy z USA.
I pro tuhle „masarykovskou stopu“ byl po únoru 1948 Den matek upozaďován. Za komunistů nebyl v kalendářích k nalezení a fakticky ho vytlačil ideologizovaný Mezinárodní den žen. Dnes mají v kalendářích svoje místo oba, zajisté k radosti květinářů všech zemí.
Slovy Fanánkovými: Dřív bejval březen, dnes máme Svátek matek, máme v tom zmatek – hlavně že je večírek.
Když si v devadesátých letech začal Den matek hledat cestu do Česka, kdekdo ohrnoval nos. Že tradičně odezdikedzisticky vyháníme čerta ďáblem, když místo Mezinárodního dne žen, fedrovaného Sovětským svazem, na sílu do kalendáře protlačujeme nějaký americký svátek bez místní tradice. Jako třeba Valentýna.
Milovníky jednoduchých tvrzení a řešení nemůžeme potěšit. Je to složitější.
Také Mezinárodní den žen je co do původu americký svátek – stejně jako Den matek. Nebo nakonec i První máj.
MDŽ prvně slavily v roce 1909 (ovšem ještě ne 8. března) americké socialistky. Měl upozornit na genderovou nerovnost – které se tak tenkrát pochopitelně ještě neříkalo. Ale právě o ni šlo: o práva žen, respektive o rovná práva pro muže a ženy, boj proti násilí na ženám a podobně.
Záhy ten nápad adoptovaly ženy v Evropě. Svátek s pohyblivým datem se od roku 1911 slavil v únoru nebo březnu a sloužil hlavně jako připomínka toho, že ženy ještě nemají volební právo. V Česku ho ženy například získaly až v republice a prvně volily roku 1919.
Abychom ale nebrali bratrům z Východu úplně všecko, zásluhu na MDŽ nepochybně mají. Jednak pro něj prosadili to pevné datum, osmého března, jednak skutečně ten svátek tlačili a protlačili nejen do svých satelitů včetně Česka, ale i do OSN, která ho roku 1975 prohlásila za Den mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj.
Dárek na celý rok. Heroine. Návykový magazín pro moderní emancipovanou ženu. Každé dva měsíce 140 stran chytrého a inspirativního čtení.
Vložte do objednávkového formuláře kód HEROINE15 a dosáhnete na sváteční slevu ve výši 15 procent.
Gabriel Pleska
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
