Kdy budou jarní prázdniny v roce 2025. Termíny podle okresů
2. 4. 2024 | Kateřina Jungvirtová
Jarní prázdniny v roce 2025 proběhnou v období od 3. února do 16. března. Tady je přehled termínů pro jednotlivé okresy.
Zdroj: Shutterstock
Stejně jako naprostá většina Evropy (a řada dalších států světa v mírném podnebném pásmu) mění Česko dvakrát do roka čas. Na jaře šoupeme ručičky o hodinu dopředu, na podzim zase o hodinu zpátky.
Přestože poslanci Evropského parlamentu už v roce 2019 hlasovali pro ukončení střídání času, změna je pořád v nedohlednu a data pro střídání času jsou už určena až do roku 2026.
Letos se čas na jaře posouvá v noci ze soboty 25. března na neděli 26. března. Přesně ke změně času dochází v neděli 26. března ve 2.00 ráno, kdy se hodiny přeřizují na 3.00 ráno.
Podzimní změna z letního času na standardní čas probíhá v noci ze soboty 28. října na neděli 29. října. Přesně ve 3.00 se hodiny posouvají o hodinu zpět na 2.00.
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
Řada zařízení, jako jsou telefony, počítače, digitální radia a podobně, změní čas sama automaticky. Dobré je ale nezapomenout na další zařízení, jako je třeba fotoaparát. Tedy pokud chcete mít ve fotkách pořádek a i po letech vědět, v kolik hodin jste který snímek pořídili.
Pokud musíte tu noc, kdy se čas posouvá, cestovat vlakem s přestupy, věnujte pozornost jízdním řádům a návaznosti spojů.
Změny času jsou důležité například i pro investory. Pokud obchodujete třeba na amerických burzách, mějte na paměti, že v USA se čas mění jindy než v Evropě, a nenechejte se zaskočit změnou obchodních hodin.
Čas se mění o víkendu, aby lidé měli den na to změnu vstřebat. Zvláštní pozornost jí ovšem musí věnovat lidé, kteří pracují v neděli. A samozřejmě podniky, kde se dělá na směny v nepřetržitém provozu, a jejich zaměstnanci.
Evropská unie střídá standardní pásmový čas s letním časem synchronizovaně. Společné pravidlo je, že se čas mění poslední březnový a poslední říjnový víkend v 1.00 koordinovaného světového času (UTC). To na jaře odpovídá 2.00 středoevropského času (SEČ) a na podzim 3.00 středoevropského letního času (SELČ).
Letní čas v Evropě nepoužívá Rusko, Bělorusko, Island, část Grónska, Špicberky a norský ostrov Jan Mayen. Jinde ve světě používá letní čas Kanada, části Spojených států, Izrael, Egypt, Paraguay nebo Chile. Ne vždy se ale jeho začátek kryje s posouváním času v Evropě.
Důvodem pro zavedení letního času byly úspory energií, zejména za svícení. Prvně se letní čas zaváděl za první světové války – Česko (tehdy součást Rakouska-Uherska) patřilo v roce 1916 k prvním zemím s letním časem.
Úvahy o zavedení letního času kvůli úsporám energií, zejména využívaných na svícení, prvně představil v roce 1907 Angličan William Willett v eseji The Waste of Daylight (Plýtvání denním světlem). V anglicky mluvících zemích se ostatně dodnes nemluví o letním čase, ale o daylight saving time (DST), tedy čase, který šetří denním světlem.
Vzhledem k tomu, jaký technologický pokrok ale člověk při využívání energie ke svícení udělal, je význam energetických úspor dávno sporný. Respektive odborníci pochybují, že vůbec k nějaké úspoře dochází. V Česku se například v minulých letech opakovaně nechal slyšet mluvčí ČEZu, že žádné energetické úspory nejde prokázat.
Analýza, kterou si nechala k tématu v roce 2014 vypracovat Evropská unie, konstatovala, že různé studie mají různé výsledky – nicméně ta nejoptimističtější z nich mluvila o úspoře 0,5 procenta celkově ročně spotřebované energie.
Pokud máte pocit, že vás střídání času rozhodí, je to s nejvyšší pravděpodobností pocit správný. Lidské tělo si skutečně uvyká na pravidelný rytmus a náhlou jednostrannou změnu může vstřebávat delší dobu.
Pro lidi, kteří vstávají hodně brzo nebo mají dlouhodobější spánkový deficit, může podle odborníků zejména ubrání jedné hodiny na jaře znamenat velký problém, se kterým se pak vyrovnávají i několik týdnů.
V týdnu po změně času různé studie zaznamenaly zvýšený výskyt infarktů, nemocí spojených se zažívacím nebo imunitním systémem. Mezi často zmiňované dlouhodobé zdravotní dopady střídání času patří deprese, zpomalený metabolismus, bolesti hlavy nebo přírůstek váhy.
Na druhou stranu ale někteří zase tvrdí, že v letním čase obvyklý pracovní rytmus víc koresponduje s přirozeným střídáním světla a tmy, podle kterého živočichové včetně člověka řídí své vnitřní biologické hodiny.
Evropská komise uspořádala v roce 2018 veřejnou konzultaci, během které se 4,6 milionů občanů Unie vyjádřilo, jestli chtějí střídání času zachovat. Drtivá většina – 84 procent – dotázaných si přálo letní čas zrušit.
V roce 2019 pak pro zrušení letního času hlasovali většinově i europoslanci – ale od té doby se nic nestalo, naopak byla směrnicí pevně stanovena data, kdy se bude čas měnit, až do roku 2026.
Země Evropské unie by se v první řadě měly dohodnout, jestli se přikloní ke standardnímu času, nebo zavedou celoroční letní čas. A jestli při zavádění změny nebudou měnit i to, k jakému časovému pásmu nyní náleží. Časová pásma totiž nejsou daná přísně geograficky, ale z podstatné části do nich evropské země patří z historických důvodů: za války Německo donutilo Francii, Belgii a Nizozemí přijmout německý, tedy středoevropský čas. Španělsko ho tehdy přijalo dobrovolně. Bylo by tedy možné, když už se bude s hodinami nějak pracovat, vrátit tyto země k přirozenějšímu západoevropskému času.
Jenže než se evropské země začaly pořádně domlouvat, přišel covid a po něm válka o Ukrajinu, a jako by najednou na čas nebyl čas. Jestli se tedy někdy letního času zbavíme (nebo na něj naopak přejdeme trvale), to je ve hvězdách. Zatím máme do roku 2026 dána data střídání.
Data pro změnu času jsou zakotvená v evropské směrnici, kterou pak do svých zákonných nařízení transponují i jednotlivé členské státy Evropské unie. Čas se mění vždy v časných nočních hodinách poslední březnovou a poslední říjnovou neděli.
| Změna na letní čas | Změna na standardní čas |
2023 | 26. března | 29. října |
2024 | 31. března | 27. října |
2025 | 30. března | 26. října |
2026 | 29. března | 25. října |
| vždy ve 2.00 vpřed na 3.00 | vždy ze 3.00 zpět na 2.00 |
Letní čas se říká tomu, který používáme od konce března do konce října.
Po zbytek roku však nevládne čas zimní, jak by napovídal selský rozum. Od konce října do konce března máme čas standardní, někdy se také říká pásmový. Česko a většina Evropy má čas středoevropský – to znamená, že proti světovému standardizovanému času je u nás o hodinu víc, respektive o dvě hodiny víc v období letního času.
Skutečný zimní čas, kdy se hodiny posouvaly proti standardnímu pásmovému času o hodinu zpět, jsme ale jednou v historii doopravdy měli: od prosince 1946 do února 1947.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem