Zdroj: Shutterstock
Tak si to představte. Žijete v bytovém domě, odjedete na dovolenou, a když se po týdnu vrátíte, zjistíte, že vás vykradli. Sousedi o ničem nevědí, ale naštěstí máte ve společných prostorách instalovaný kamerový systém. A díky němu máte zloděje, který se vám vlámal do bytu krátce po vašem odjezdu, zachyceného.
Brzy by se ale mohlo stát, že vám kamery na chodbě nebudou v takovém případě k ničemu. Úřad pro ochranu osobních údajů navrhuje pro kamerové záznamy nová pravidla, podle kterých je bude možné uchovávat v zásadě jen 72 hodin, tedy tři dny.
Bezpečnostními kamerami se úřad zabývá už mnoho let. Zatím se ale jeho pravidla zaměřovala na kamerové systémy, které pořizují záznam za účelem identifikace konkrétních fyzických osob. Online kamery stály stranou. To se má ale změnit.
V roce 2018 vstoupilo v účinnost obecné nařízení o ochraně osobních údajů, známé pod zkratkou GDPR. A rok nato vydal Evropský sbor pro ochranu osobních údajů stanovisko, kde se sice výslovně nepíše, že se GDPR vztahuje i na online kamery, ale z řady míst v něm to vyplývá – a Úřad pro ochranu osobních údajů k tomu proto musí přihlédnout.
Novou metodiku teď úřad chystá proto, aby se všichni provozovatelé kamer – včetně těch malých, kteří nemají svoje právníky a další odborníky na IT a na problematiku osobních dat – měli šanci orientovat, co všechno musí s ohledem na GDPR splnit. A aby platil pro všechny jeden výklad.
„Z pohledu ochrany práv dotčených osob je tento přístup pochopitelný, protože i při online sledování s vyšší mírou rozlišitelnosti obrazu dochází k zaznamenání konkrétních lidí v určitých situacích, na určitých místech, a tím k zásahu do jejich soukromí. A přenášené informace (záznamy) můžou i u online systému uniknout, dostat se k neoprávněným příjemcům a podobně,“ komentuje návrh František Nonnemann, člen výboru Spolku na ochranu osobních údajů.
Situace vykreslená v úvodu článku by vás mohla trochu zavést. Problematika se vůbec netýká jenom bytových domů a společenství vlastníků. Jde fakticky o všechny bezpečnostní online kamery – ostrahu obchodů, skladů, výrobních podniků, parkovišť či dalších míst. A o povinnosti těch, kteří je provozují a spravují.
„Ten, kdo takový systém provozuje, bude muset nově řešit zejména rozsah sledovaných prostor, jestli je sledování skutečně nutné a důvodné i z pohledu GDPR, jak je zabezpečen přenos dat a jak jsou dotčení lidé informováni o tom, že je sleduje kamera,“ vysvětluje důsledky František Nonnemann.
Úřad pro ochranu osobních údajů uvádí, že by ve většině případů doba uchování záznamu „měla být stanovena v rozmezí jednoho až dvou dní, v zásadě by neměla přesáhnout 72 hodin“.
Jak získat z pojištění majetku víc? Poradíme!
Pro nemovitost i domácnost najdeme nejvýhodnější pojištění majetku.
To podle Nonnemanna sice nevylučuje ani delší lhůtu, pokud ale provozovatel bude chtít data skladovat déle, bude to muset umět odůvodnit. A tady může nastat další problém.
„Pokud budeme po každém správci chtít, aby nastavení záznamu na dobu delší než 1 až 2 pracovní dny detailně odůvodnil, může to sklouznout k formalistickému papírovému cvičení nebo k tomu, že metodiku Úřadu pro ochranu osobních údajů bude většina praxe ignorovat, což je určitě nežádoucí stav, protože dokumenty úřadu by naopak měly vést ke kultivaci celé oblasti zpracování dat,“ zamýšlí se právník.
Lepší variantou by podle něj bylo, kdyby úřad podrobněji pojmenoval kritéria, ke kterým při stanovení doby uchování záznamu přihlížet – konkrétní podmínky a důvod sledování daných prostor, předmět činnosti provozovatele, rizika pro provozovatele kamer, rizika pro dotčené osoby, technické možnosti a podobně.
„Víc rozhodování by mělo být ponecháno na provozovateli, správci údajů. Ten by si měl lhůtu nastavit podle všech okolností, aby ji byl pak schopný obhájit při kontrole ÚOOÚ nebo při sporu s konkrétním člověkem, kterému by se kamerový systém a jeho fungování nelíbily,“ vysvětluje Nonnemann a připomíná, že kamery jsou pro veřejnost pořád silné téma.
To je koneckonců vidět i ve výročních zprávách Úřadu pro ochranu osobních údajů. Jen v roce 2022 tvořily stížnosti týkající se kamer celou desetinu z více než dvou tisíc došlých stížností. V předešlých letech to bylo velmi podobné.
Metodika je prozatím ve fázi návrhu a vyjádřit k ní připomínky může na webu úřadu i široká veřejnost. Podněty lze posílat do 9. června. „Poté bude úřad nějakou dobu přemýšlet a snad po prázdninách vydá konečnou verzi metodiky,“ odhaduje František Nonnemann.
Jana Divinová
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 5. 2023 9:48, Muffik
WTF? Kriminalita stoupá a úřad vymýšlí další cypoviny :(
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
23. 5. 2023 19:01, Tomsta
Kriminalita v ČR nestouoá, naopak v dlouhodobém horizontu klesá, Muffiku??
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.