Svěřenské nástupnictví - novinka v občanském zákoníku

Matěj Šuster | rubrika: Příloha | 11. 7. 2008

S dosavadním pojetím dědického práva se výrazně rozchází znovuzavedení tzv. svěřenského nástupnictví. Slovy zákona:

Zůstavitel může nařídit, že dědictví má přejít po smrti dědice nebo v určitých jiných případech na svěřenského nástupce jako následného dědice.

Návrh občanského zákoníku zůstaviteli mj. dává možnost, aby v závěti ustanovil někoho svým dědicem a zároveň určil, komu má dědictví připadnout po smrti tohoto dědice (tj. může určit dědice svého dědice). Svěřenské nástupnictví se týká jen toho majetku, který zůstavitel sám tzv. přednímu dědicovi zanechal (a nevztahuje se tedy nikterak k ostatnímu majetku dotyčného dědice).

Podstata spočívá v tom, že zůstavitel zavazuje dědice, který dědictví přijal, k tomu, aby přenechal pozůstalost jiné osobě jako dalšímu dědici (svěřenskému nástupci), nastane-li událost určená v závěti . Takovou událostí nemusí být jen smrt „předního“ dědice. Zůstavitel může např. v závěti uvést, že jakmile svěřenský nástupce dovrší osmnáctý rok věku, připadne dědictví jemu namísto předního dědice. Podobně může zůstavitel v závěti určit, že dědictví připadne určité osobě jen vymezenou dobu (např. na 10 let) a po uplynutí této doby získá zděděný majetek někdo jiný (svěřenský nástupce).

Přední dědic je tak jen dočasným vlastníkem zděděného majetku (nanejvýše na dobu svého života). Dokud nenastane případ svěřenského nástupnictví, náleží přednímu dědici omezené právo vlastnické s právy a závazky poživatele. Přesněji řečeno je v postavení dočasného poživatele (a uživatele) dotyčného majetku, protože tento majetek sice může držet, užívat a brát z něho plody a užitky, ale nesmí z něj nic převést na někoho jiného, zatížit jej věcným břemenem nebo zástavním právem. Zděděný majetek musí uchovat pro svěřenského nástupce a výše zmíněné právní úkony s dědictvím proto může činit jen s výslovným souhlasem tohoto nástupce.

Tvůrci nového zákoníku původně neuvažovali o tom, že by institut svěřenského nástupnictví obnovili (ve věcném záměru rekodifikace občanského práva se dokonce píše: „Naproti tomu nebude obnoveno svěřenské nástupnictví, které omezuje vlastníka, komplikuje vlastnické vztahy a přineslo by i jiné komplikace.“). Nakonec však názor změnili, neboť po znovuzavedení svěřenského nástupnictví volala právní praxe (notáři).

Důvodová zpráva k návrhu zákona vysvětluje, že svěřenské nástupnictví je praktické zejména v případech, kdy přední dědic není způsobilý o svém majetku rozhodovat pro případ smrti. Václav Bednář, odborný asistent katedry občanského práva na právnické fakultě v Plzni, přibližuje v jednom ze svých článků užitečnost svěřenského nástupnictví na následujícím příkladě:

Představme si, že rodiče mají jediné dítě, které je těžce mentálně postiženo, a nemají žádné další příbuzné. Dnes by v případě smrti rodičů zdědilo veškerý majetek jejich dítě, ale po jeho smrti by tento majetek přešel na stát. Tomu za současného právního stavu nelze zabránit. Svěřenské nástupnictví umožňuje, aby rodiče pro případ své smrti zanechali majetek svému dítěti a zároveň stanovili, aby po jeho smrti majetek připadl např. nějaké nadaci nebo občanskému sdružení zajišťujícím pomoc mentálně postiženým, či komukoli jinému.

Zůstavitel může povolat i více svěřenských nástupců v řadě za sebou. Určitou zvláštností je skutečnost, že za svěřenského nástupce lze určit i někoho, kdo jako osoba v době smrti zůstavitele ještě ani neexistuje (dítě, které ještě nebylo ani počato). Zároveň ovšem návrh zákona vylučuje, aby se pozůstalost přeměnila v rodinné svěřenství (tento institut používala v minulosti šlechta k tomu, aby zajistila zachování rodového majetku i pro budoucí generace svého rodu), tedy brání tomu, aby zůstavitel povolal za svěřenské nástupce nekonečnou řadu svých budoucích, ještě ani nezplozených potomků. Svěřenské nástupnictví totiž zaniká, jakmile se dědictví ujme první z těch následných dědiců, který v době smrti zůstavitele ještě neexistoval ani jako plod v lůně mateřském.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+7
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

A tohle už jste četli?

Kdy je lepší sepsat závěť u notáře

4. 7. 2008 | Eva Sovová | 11 komentářů

Kdy je lepší sepsat závěť u notáře

Závěť sepsaná u notáře má vyšší důkazní sílu než vlastnoručně psaná závěť. Dá se zpochybnit jen těžko. Notář ji musí zaevidovat do centrálního registru, při dědickém řízení se proto... celý článek

Jak napsat závěť aneb konec tahanic o majetek

24. 6. 2008 | Eva Sovová | 39 komentářů

Jak napsat závěť aneb konec tahanic o majetek

Závěť předejde tahanicím příbuzných o majetek. Dá se pořídit vlastnoručně, za účasti svědků nebo u notáře. Myslet na závěť začínají stále víc i majetní lidé mladších věkových kategorií.... celý článek

Jak se rychleji dostat ke zděděnému majetku

14. 8. 2007 | Věra Tůmová | 11 komentářů

Jak se rychleji dostat ke zděděnému majetku

Notáře pro dědické řízení přiděluje soud. Pokud notář řízení zbytečně protahuje nebo se dopouští chyb, mohou si dědicové u soudu stěžovat. Ten v oprávněných případech notáře vymění.... celý článek

Jak drahé je dědictví

10. 12. 2004 | Lucie Aschenbrennerová | 17 komentářů

Jak drahé je dědictví

Zdědili jste auto, chalupu nebo dokonce luxusní vilu na Bahamách po bohatém strýčkovi a nevíte si rady s dědickou daní? Poradíme vám. Přečtěte si, kdy musíte podat daňové přiznání,... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.