V současnosti se dědic (čekatel) nemůže dědictví předem vzdát, tedy nemůže se zřeknout dědického práva ještě za života zůstavitele. Dědictví lze odmítnout až po smrti zůstavitele. Nový zákoník toto mění. Nebude však postačovat pouhé jednostranné prohlášení „dědice“, že se dědického práva zříká, nýbrž bude nezbytné, aby dědic uzavřel se zůstavitelem smlouvu, v níž se dědictví vzdá. Návrh nového občanského zákoníku předepisuje pro tuto smlouvu zpřísněnou formu veřejné listiny (např. notářský zápis).
Užitečný bude tento institut např. v situaci, kdy zůstavitel již za svého života významně obdaruje (zaopatří) jedno ze svých dětí a přeje si proto, aby toto dítě již po něm nedědilo a zbylý majetek zdědily ostatní děti. Dnes by se zůstavitel musel spoléhat na „čestné slovo“ obdarovaného dítěte, že dědictví po jeho smrti odmítne. Mohl by rovněž v závětidát příkaz, aby se hodnota daru započetla na synův dědický podíl. V praxi jsou však tyto zápočty zdrojem četných konfliktů mezi dědici. Smlouva o zřeknutí se dědického práva naproti tomu nabízí skutečné řešení, neboť zůstavitel získá jistotu, že obdarovaný syn po něm dědit nebude. Navíc tím zůstavitel preventivně zabrání rozepřím mezi dědici.
Dědic se může dědického práva zříci zcela i zčásti (např. poloviny dědického podílu, který by mu jinak ze zákona příslušel). Zřeknutí nemusí být bezúplatné, nýbrž se lze vzdát dědického práva i za odbytné (nebo jiné protiplnění). Smlouva může tedy vypadat i tak, že se zůstavitel zavazuje vyplatit druhé smluvní straně určitou peněžitou částku a ta se na oplátku vzdává svého dědického práva. Není-li ve smlouvě ujednáno něco jiného, je zřeknutí účinné i vůči potomkům dotyčného dědice, tudíž ani oni nebudou po zůstaviteli dědit.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
