Zdroj: Shutterstock
Jak jsme na tom v Česku s digitalizací?
Evropská komise sleduje od roku 2014 digitální pokrok členských států ve zprávách o indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI). Ve zprávě za loňský rok Česko poskočilo v celkovém hodnocení z 18. na 17. místo – ale to je pořád spodní polovina žebříčku. Patrné to je zejména v oblasti přijímání konkrétních digitálních technologií, jako je analýza big data nebo cloud. Tam jsou české společnosti – veřejnou správu nevyjímaje – stále pod průměrem Unie. Na druhou stranu je Česko tahoun v oblasti umělé inteligence.
Jak se to může projevit u té veřejné správy?
Na odpověď si budeme muset chvíli počkat. Pro reálné postupy probíhá veřejná soutěž v rámci státních programů IMPAKT a SECTECH, které jsou pod patronací Ministerstva vnitra. Od obou programů se čeká především zvýšení technologické a technické úrovně integrovaného záchranného systému a dalších složek, které zajišťují bezpečnost státu a jeho obyvatel. Oba programy jsou vlastně už konkrétními kroky v naplňování cílů Národní strategie umělé inteligence 2019–2035, která je provázaná s programem Digitální Česko. Konkrétně si pod tím můžeme představit například zavádění nových metod a technologii v oblasti kyberbezpečnosti, umělé inteligence, robotiky, konektivity včetně 5G sítí a ostatní inovace v oblasti informačních technologií.
Z programového prohlášení vlády z roku 2018 nebyl splněn ani jeden ze 17 slibů o digitalizaci země.
Jak nám obecně jde digitalizace státu?
V oblasti digitálních veřejných služeb kleslo Česko na 22. místo v Evropské unii. Naše skóre je výrazně pod unijním průměrem, a to i přes to, že od února 2020 máme svou „digitální ústavu“ – zákon o právu na digitální služby, který veřejnosti přiznává právo na elektronický přístup k téměř všem veřejným službám. Hodnocení Evropské komise v oblasti eGovernmentu není moc pozitivní. „Pokud jde o užívání a poskytování veřejných digitálních služeb, patří Česko mezi nejméně rozvinuté členské státy. Počet uživatelů tzv. e-governmentu zaostává daleko za unijním průměrem,“ dočtete se v něm třeba.
Myslíte, že se v příštích letech digitalizace zrychlí?
Z klíčového dokumentu s názvem Harmonogram a technické způsoby provedení digitalizace služeb veřejné správy na období 2021–2025 je patrné, že implementace e-Governmentu si zachová své pomalejší tempo. O důvodech můžeme vést nekonečné diskuze. Já osobně to vidím jako klasický nepoměr projektových vrcholů. Jedním z nich je čas – k určitým termínům jsme vázáni Evropskou unií. Druhým lidské zdroje – na trhu práce není dostatek odborníků. A třetím kapitál, kterým prostě zadlužený státní rozpočet a na něm závislé organizace veřejné správy nedisponují.
Produktová manažerka systémů HELIOS pro veřejnou správu ve společnosti Asseco Solutions. V oblasti veřejné správy se pohybuje 30 let. K informačním systémům se dostala nejdřív jako uživatelka, pak jako externí poradce a ještě později jako produktová manažerka.
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků se v posledních dvou letech projevil obecně napříč odvětvími. Veřejná správa ale za komerčním sektorem zaostává možnostmi odměňování, takže v ní se projevuje o to důrazněji. A bez dostatečných digitálních schopností si nezapnete chytrou troubu, natož abyste na úřadech zavedli elektronizaci.
Časově jsme na tom ještě hůř. Z programového prohlášení vlády z roku 2018 nebyl splněn ani jeden ze 17 slibů o digitalizaci země. Pro příklad můžeme uvést třeba Katalog služeb veřejné správy, který měl být hlavním nástrojem aplikace zákona o právu na digitální služby a který stále není dokončený.
K čemu by nám byl, kdyby fungoval, jak má?
Katalog služeb si můžete představit jako jakýkoliv obchodní nabídkový katalog. Jen se v něm místo komerčního zboží nabízejí elektronické služby orgánů veřejné moci. Takže občan si v něm vyhledá situaci, kterou potřebuje řešit, a dozví se s kým (s kterým orgánem) a jak (osobně či elektronicky) ji má řešit a co k tomu musí doložit za dokumenty. Cílem Katalogu je v podstatě centralizace služeb občanům a měl by obsahovat popis všech služeb, které ve svém životě využijí – od narození potomka přes vystavení řidičáku až po daňová přiznání.
Vaše společnost vyvíjí takzvané ERP systémy. Tedy speciální software na řízení podnikových zdrojů. Dodáváte ale i veřejné správě. Co je na informačním systému pro veřejnou správu specifické?
Klasické ERP je skutečně nástroj na plánování a řízení podnikových zdrojů. Podnik má k dispozici komplexní systém, do kterého integruje všechny nebo většinu oblastí své činnosti, jako jsou plánování, zásoby, nákup, prodej, marketing, finance, výroba, HR a další, a s jeho pomocí je řídí.
Specifikum veřejné správy je v tom, že její výkony lze až na pár výjimek těžko plánovat a jejich provádění není závislé na zásobách nebo dodavatelích, ale na zdrojích dat. I když existují určitá specifika i mezi informačními systémy lokálních konzumentů (typicky informační systém města) a mezi státním informačním systémem, poskytovaným z úrovně ministerstva napříč republikou.
Tohle je pro mě dost nejasné. Co má umět třeba informační systém města nebo obce?
Na to asi nelze odpovědět jednoduše. Veřejná správa zahrnuje obce v samostatné působnosti, obce s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působnosti, kraje, ústřední správní úřady, ministerstva a organizační složky státu. Velmi zjednodušeně se dá říct, že všechny územně samosprávné celky si samy definují skladbu a funkčnost takzvaných provozních informačních systémů, těch, které přímo souvisejí s jejich vlastním provozem. Typicky je to trojkoalice agend rozpočet-účetnictví-výkaznictví, správa majetku a správa závazků a pohledávek. Pro výkon vlastní veřejné správy jsou buď centrální informační systémy, které jsou obcím poskytovány – například informační systém datových schránek, základních registrů, formulářový agendový systém CzechPoint –, nebo existují minimální kvalitativní a funkční parametry pro to, co takový informační systém musí umět. To jsou například nároky na tiskové výstupy matričních dokladů, pravidla pro vedení seznamů voličů, hlídání správních lhůt u stavebních agend a podobně.
K čemu mi to všechno může být jako občanovi?
Těch oblastí je hodně, počínaje třeba tím, že kvůli místním poplatkům za psa nebudu muset chodit na úřad, ale budu mít k dispozici nějakou službu, přes kterou je vyřídím z domu. Nebo mě zajímá jednání obecní rady a zastupitelstva, ale nemůžu se osobně zúčastnit, tak si ho pustím ze záznamu z webu obce. Další příklad může být rozklikávací rozpočet, kdy si v přehledné formě zobrazím příjmy a výdaje obce a hned vím, do čeho zastupitelé investovali a kolik stála obecní kanalizace.
Mají uživatelé informačního systému pro veřejnou správu jiné nároky než firemní uživatelé?
Určitě. A znám to i ze své praxe v Asseco Solutions, kdy na mě kolegové „z komerce“ nevěřícně koukají, co že to chci do systému doplnit za nelogickou funkcionalitu. Z pohledu uživatelských nároků se jedná o dva odlišné světy – jedni jsou z Marsu, druzí z Venuše.
Ale vážně – všichni uživatelé chtějí za minimální částku funkční a moderní informační systém, který se přizpůsobí jejich potřebám. Rozdíl mezi těmi „komerčními“ a „úřednickými“ spočívá v tom, co pod pojmem funkční a moderní rozumějí.
Z pohledu uživatele veřejné správy je funkční systém takový, který má přednastavené procesy tak, jak to vyžaduje zákon. Měl by „vědět“, jaké jsou správní lhůty, jaká je rozpočtová skladba jednotlivých organizací a podobně. Oproti tomu komerční uživatel si chce proces sám definovat a nastavovat si účetní dimenze nebo termíny, kdy bude upomínat své dodavatele či odběratele, takže pro něj systém musí být maximálně variabilní.
Totéž u pojmu moderní. Komerční uživatel preferuje například provázanost se sociálními sítěmi, různými e-shopy či platebními metodami. Uživatel veřejné správy vyžaduje integraci se státními informačními systémy a před jakoukoliv technickou vymožeností preferuje například vzhled a obsah tiskové sestavy.
Je rozdíl i v důrazu na legislativu?
Rozhodně ano, protože pro veřejnou správu jsou legislativní předpisy alfa a omega. Jistě znáte laický výklad, jak se vyznat v předpisech: občan může všechno, co mu není zákonem zakázáno, organizace veřejné správy můžou jen to, co je jim zákonem uloženo. Problém je v tom, že Česko patří v Evropské unii mezi země s největším počtem legislativních norem a často se zapomíná na jejich vzájemné provázání.
Největší slabiny vidím v nedostatečné informovanosti a zároveň neexistenci kontrolních mechanismů v oblasti komunitárního práva. Všichni známe situace, kdy se lokální politici míchají do záležitostí výkonu veřejné správy, často v rozporu s legislativními postupy. Konkrétní příklad – starosta menší obce diktuje žadatelům o stavební povolení, jak má architektonicky vypadat jejich dům, kolik má mít pater a jaký typ střechy. Přitom tyhle kompetence starostovi nepřísluší, spadají do výkonu přenesené působnosti stavebních úřadů a úřadů územního plánování.
Je něco, co úředníkům na rozdíl od množství norem chybí?
Ano, úředníkům chybí to zákonné oprávnění v oblasti zdroje dat. Jde zas o to, jak na sebe normy nenavazují. Typickým příkladem jsou údaje o rodinných vazbách, které úředníci potřebují pro výkon správy místních poplatků, ale neexistuje možnost, jak je relevantně získat. A tyto praktické potřeby pak padají na hlavy dodavatelů informačních systémů, po kterých se pak žádá něco, co stát prostě nedomyslel.
Letos jste připravili pro veřejnou správu nový systém HELIOS Pantheon, Jaké jsou v něm novinky proti stávajícím produktům Asseco Solutions?
To je záludná otázka a v odpovědi na ni budu trochu protiřečit jedné z předchozích odpovědí o rozdílných nárocích, které mají různé typy uživatelů. Pokud se na to podíváme našima očima, tedy očima autorů produktů HELIOS, přijde nám to jako standardní produkt, který plní nároky současných IT standardů. Pokud se na to ale podíváme očima typického uživatele informačního systému veřejné správy, jde o výjimečný systém napěchovaný všemi možnými moderními trendy od plné synchronizace s MS Office 365 přes fulltextové vyhledávání všemi částmi informačního systému až po komplexní telemetrii pro monitoring systému. Podle prvních ohlasů se povedl. Navíc máme nalajnovanou roadmapu na nejbližší roky, která garantuje neustálý vývoj produktu v rámci uživatelských požadavků, nejen z oblasti eGovernmentu.
Pro koho je ten systém určený?
HELIOS Pantheon je určený různým úrovním organizací veřejné správy, které může uspokojit širokým spektrem provozních i integračních modulů. Vedoucí pracovníci ocení rozsáhlé možnosti pro práci s rozpočtem, včetně plánování a automatizovaného sestavování výkazů.
V oblasti správy majetku uživatelé jistě ocení integraci na ČÚZK a vytěžování katastrálních dat včetně služby pro ověření vlastnictví. A samozřejmě jsme mysleli i na občany, pro které je určena služba Informační kanál, která jim s předstihem zašle notifikaci o blížícím se termínu splatnosti poplatku.
FINMARKET je rubrika zasvěcená obsahu, který připravujeme ve spolupráci s obchodními partnery na míru společnostem, které chtějí seznámit čtenáře se svými produkty nebo službami.
Gabriel Pleska
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
