Studenti soukromých škol jsou špatně chráněni před jejich krachem

Dana studovala soukromou Vyšší odbornou školu se zaměřením na uměleckou fotografii. V posledním, třetím ročníku, kdy měla získat titul bakalář, se škola dostala do finančních problémů a ukončila činnost. Obrátila se proto na vedení školy a žádala vrácení části školného. Nepochodila, protože ve smlouvě, kterou při přijetí podepsala, nebyla zmínka o povinnostech školy postarat se o své žáky v případě krachu, ani o vrácení peněz. Jednalo se o částku zhruba 16 000 korun za poslední semestr. Peníze nakonec oželela, byla ráda, že ji přijali na veřejnou školu stejného typu, kde jí uznali většinu zkoušek a mohla dostudovat.

Nebyla první ani poslední, kdo takovou nevýhodnou smlouvu podepsal. Čerstvě by o tom mohli vyprávět studenti Pražského technologického institutu, kterému ministerstvo školství odebralo státní souhlas s provozováním vysokoškolské výuky. Po prostudování řady smluv mezi studenty a soukromými školami, jsme zjistili, že většina uvádí výši školného, sankce za pozdní splátky, ale zpětné odpovědnosti se školy vyhýbají.

Tajemnice jedné soukromé vysoké školy, která nechce být jmenována, nám sdělila: „Škola by byla sama proti sobě, kdyby včlenila do smlouvy klauzuli, jak bude postupovat v případě ukončení činnosti. Kdo z uchazečů by se hlásil na instituci, která připouští krach.“

Dosavadní krachy soukromých škol všech typů mají většinou několik společných jmenovatelů: nedostatek kvalifikovaných pedagogů, malý zájem studentů o vypsané obory, nejistá budoucnost na trhu práce po absolutoriu, zastaralé vybavení škol. V některých případech se k tomu přidává i nesprávný odhad, kolik škol podobného typu již v daném regionu působí.

Pražský technologický institut především nedokázal zajistit dostatek kvalifikovaných pedagogů. Jeho potíže ovšem nevznikly až nynějším odejmutím státního souhlasu, ale datují se již od loňského října, kdy škola přišla o platnou akreditaci svého bakalářského programu. „Vzdělávací institut, který nesplnil tzv. akreditační vložku, už od loňského podzimu vyučoval nezákonně, neměl v podstatě oprávnění zkoušet, ani přiznávat akademické tituly,“ uvádí tisková mluvčí ministerstva školství Kateřina Böhmová.

Pomocnou ruku nabídl 76 studentům PIT děkan Fakulty strojní ČVUT prof. Ing. František Hrdlička. „Přijmeme všechny uchazeče, kteří mají řádně ukončené středoškolské vzdělání s maturitou, podají včas přihlášku a jejich přihláška splní všechny formální náležitosti. Studentům, kteří budou přijati na naši fakultu poté, co již absolvovali část studijního programu „Inženýrská ekologie“ na PIT, mohou být některé z absolvovaných předmětů uznány. Pro uznání předmětu bude rozhodující porovnání jejich sylabů se sylaby případných ekvivalentů na Fakultě strojní ČVUT, respektive komisionelní dodatečné posouzení v případě předmětů výrazněji odlišných,“ vysvětluje děkan. Podat přihlášku ovšem studenti mohou jen do 30. dubna.

O své již bývalé studenty se hodlá postarat i rektor PIT Pavel Rohan. O přestupu studentů na čtyři oslovené soukromé vysoké školy se má rozhodnout do konce května. Některé z těchto škol mají i podobné studijní programy, takže část studia by jim mohla být uznána.

Studenti však již zaplatili školné ve výši 38 000 Kč za akademický rok. „Vyrovnání školného, které nyní činí 19 tisíc korun za semestr, by záleželo na jednotlivých studentech. Ti, kteří by se rozhodli studium ukončit, by dostali část zpět. Při přestupu by se peníze mohly převést na jinou školu,“ domnívá se mluvčí studentské rady Petr Cupala.

„Vrácení poměrné části školného je smluvní záležitostí mezi studujícími a vedením školy. Pokud se ve smlouvách o studiu PIT zavazuje za úplatu poskytnout službu a svému závazku není schopen dostát, mohou se studenti dožadovat náhrady, a to i soudní cestou,“ říká ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace MŠMT Helena Müllerová.

Pokud se studenti se zástupci školy na vyrovnání nedohodnou, nejspíš jim pomůže pouze soud. Václav Zelinka, předseda Asociace soukromých škol ČR radí: „Jestliže student podepsal smlouvu, která je postavena jednostranně ve prospěch školy, tzn. neobsahuje práva studentů při ukončení činnosti školy (možnost převedení na jinou školu podobného typu a vrácení poměrné částky školného), je to porušení Občanského zákoníku – uvádění v omyl, klamavé informace apod. Soud toto podání bude řešit občanskou právní cestou. Na možné vyrovnání ovšem může stěžovatel čekat velmi dlouho.“

Co by podle vás měli dělat studenti Pražského technologického institutu? Podělte se o názor.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem