Zlatý svatováclavský pětidukát z roku 1937 se na páteční aukci vydražil za 23 milionů korun. Stal se tak nejdražší československou mincí, přestože – na rozdíl od koruny – nikdy nebyl zákonným platidlem.
„Zatímco jiné svatováclavské dukáty byly raženy v desítkách až tisících kusů, zlaté pětidukáty vznikly v roce 1937 pouze čtyři. To z nich dělá extrémní raritu,“ říká Pavel Kroužek, majitel aukčního domu Antium Aurum, který dražbu pořádal.
„Pro tuto minci to byla aukční premiéra, dosud se totiž neobjevila v žádné dražbě,“ dodává Kroužek. Vyvolávací cena byla osm milionů.
Svatováclavský pětidukát tak překonal dosud nejdražší minci, kterou byl svatováclavský desetidukát. Ten se v roce 2017 prodal za 14,7 milionů korun.
Svatováclavské dukáty byly raženy od roku 1923, pětidukáty a desetidukáty od roku 1929 k připomenutí výročí smrti vévody Václava. Nebyly však zákonným platidlem, ale pouze obchodními mincemi bez určené nominální hodnoty.
Piková dáma od malířky Toyen.
„Za iniciátora československých dukátů lze označit ministra financí Aloise Rašína. Právě z podnětu ministerstva, které spravoval, byla vypsána veřejná výtvarná soutěž, které se mohli zúčastnit pouze občané tehdejší Československé republiky. Uspěli v ní Jaroslav Benda a Otakar Španiel,“ připomíná Kroužek.
Nedělní aukce společnosti Adolf Loos Apartment and Gallery pak přinesla nejdražší obraz vydražený v Česku. Piková dáma od malířky Toyen z roku 1926 začínala na vyvolávací ceně 29,9 milionu korun, nakonec se prodala za 78,65 milionu.
Piková dáma od Toyen tak těsně překonala dosavadní rekord 78,5 milionu korun, který od loňského října držel obraz Oskara Kokoschky s názvem Praha – Pohled z křižovnického kláštera.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
