Ilustrační obrázek: Shutterstock
Všechny služby v italských horských střediscích Lombardie a Benátska fungují zcela bez omezení, od ohnisek nákazy jsou daleko a zatím tam nezaznamenali žádný případ koronaviru. Není se čeho bát, užijte si parádní lyžování! Tak lze shrnout přístup mnoha cestovních kanceláří ke klientům, kteří se v uplynulých 14 dnech obávali vyjet na dovolenou do Lombardie a Benátska.
Lidé reagovali i na oficiální doporučení ministerstva zahraničních věcí, aby do těchto dvou regionů (nejen míst přímo v karanténě) necestovali. Mezi jinak podrobnými odkazy na dostupné zdroje informací, které měla na svém webu například CK Fischer, ale zrovna odkaz na ministerstvo zahraničí chyběl.
Přitom právě jeho doporučení je klíčové pro řadu pojišťoven: Pokud člověk navzdory němu vycestuje, může přijít o případné plnění z cestovního pojištění. Některé smlouvy obsahují přímo odkaz na doporučení úřadů, ostatní vycházejí z obecného pravidla, že klient mohl v takové situaci nebezpečí předvídat a vyhnout se mu.
Když se před týdnem objevil první případ koronaviru v Česku, vyzvalo lidi i ministerstvo zdravotnictví: necestujte do Lombardie a Benátska, pokud to není nezbytně nutné. Klienti, kteří to respektovali, však přišli o většinu peněz za zájezd. Některé cestovky jim vrací jenom 10 % podle standardních storno podmínek, jiné jsou vstřícnější a nabídnou zhruba čtvrtinu.
Podle občanského zákoníku sice mají klienti právo odstoupit od smlouvy bez sankcí, cestovky i právníci oslovení webem Peníze.cz však toto ustanovení vykládají v užším smyslu: Pokud služby v horském středisku fungují a cestovka zajistí dopravu tam i zpět, nelze za „významný dopad“ považovat ani varování úřadů, riziko epidemie či karantény nebo stresující zážitek místo pohodové dovolené.
Ministerstvo pro místní rozvoj, pod něhož spadá i regulace podnikání v cestovním ruchu, odkazuje na § 2535 občanského zákoníku. Ten se týká organizovaných zájezdů sjednaných u českých cestovek (tedy ne samostatně zaplacené letenky nebo individuálního ubytování) a doslova uvádí:
„Zákazník má právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. V takovém případě má zákazník právo na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd, nemá však právo na náhradu škody.“
Podle ministerstva pro místní rozvoj je naplněna přinejmenším jedna z podmínek zmíněného ustanovení občanského zákoníku – vznik mimořádných okolností. Při posuzování druhé podmínky – významného dopadu na čerpání služeb nebo na přepravu do místa pobytu – je podle ministerstva potřeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem každého jednotlivého případu.
„Cestovní kanceláře (...) mají obecnou povinnost počínat si ve vztahu ke spotřebitelům s odbornou péčí. Máme za to, že za její součást lze považovat rovněž to, aby byla ze strany cestovní kanceláře vyhodnocena rizikovost pořádání zájezdu, mimo jiné s ohledem na epidemiologickou situaci, a to s využitím všech cestovní kanceláři dostupných informací, včetně doporučení pro cesty do zahraničí vydávaných ministerstvem zahraničních věcí,“ říká mluvčí ministerstva Vilém Frček.
Asociace cestovních kanceláří ČR v předchozích dnech trvala na tom, že v případě Itálie – kromě míst přímo dotčených karanténou a případně dalších výjimek – není splněna druhá z podmínek. „O významný dopad na poskytování služeb zájezdu by se jednalo až v situaci, kdy cestovky nebudou schopny zajistit některou z částí, kterou se ve smlouvě zavázaly klientovi zajistit,“ vysvětloval Jan Papež, místopředseda a mluvčí Asociace cestovních kanceláří.
„Toto ustanovení občanského zákoníku je poměrně nové a není k němu tedy dosud dostupná judikatura (rozhodnutí soudů – pozn. red.). Důvodová zpráva k tomuto ustanovení uvádí, že se za takto mimořádné okolnosti považuje též, pokud se v destinaci vyskytují významná rizika pro lidské zdraví, například ohnisko závažného onemocnění. Právo na odstoupení od smlouvy o zájezdu bez placení odstupného lze však uplatnit za splnění obou podmínek, tedy jak existence nevyhnutelných a mimořádných okolností (ohnisko závažného onemocnění), tak jejich významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu,“ říká advokátka Lucie Marelová, specialistka na cestovní právo z advokátní kanceláře Pak & Švehelka.
Záleží tedy na tom, jak konkrétně v daném případě by byl klient cestovní kanceláře omezen v poskytování služeb podle smlouvy o zájezdu. Tedy zda tam jsou zavedena nějaká opatření omezující volný pohyb osob, bylo by uzavřeno lyžařské středisko, přerušena doprava a podobně.
„Pokud se zákazník rozhodne respektovat doporučení a zájezd nevyužít, může od smlouvy o zájezdu odstoupit vždy. Právo na vrácení ceny zájezdu bez placení storna má však pouze v případech, kdy by situace v destinaci skutečně zasáhla přímo do poskytování cestovních služeb,“ zdůrazňuje Marelová.
„Pokud se například jedná o zájezd do lyžařského střediska Bormio v Lombardii, kde všechny vleky jezdí, restaurace i hotely běžně fungují a zákazníci z celé Evropy bookují pobyty, pak se domnívám, že podmínky pro odstoupení od smlouvy podle § 2535 občanského zákoníku nejsou k dnešnímu dni (4. března) splněny. Není totiž splněna podmínka, že mimořádná okolnost spočívající ve výskytu koronaviru má významný dopad na poskytování zájezdu. Do těchto destinací se zájezdy z ČR i odjinud stále konají a lidé je absolvují bez omezení,“ říká advokátka Klára Dvořáková, která se zaměřuje na cestovní právo ve společnosti Holubová advokáti.
„Pokud se zákazník rozhodne respektovat doporučení a zájezd nevyužít, může od smlouvy o zájezdu odstoupit vždy. Právo na vrácení ceny zájezdu bez placení storna má však pouze v případech, kdy by situace v destinaci skutečně zasáhla přímo do poskytování cestovních služeb,“ zdůrazňuje Marelová.
„Pokud se například jedná o zájezd do lyžařského střediska Bormio v Lombardii, kde všechny vleky jezdí, restaurace i hotely běžně fungují a zákazníci z celé Evropy bookují pobyty, pak se domnívám, že podmínky pro odstoupení od smlouvy podle § 2535 občanského zákoníku nejsou k dnešnímu dni (4. března) splněny. Není totiž splněna podmínka, že mimořádná okolnost spočívající ve výskytu koronaviru má významný dopad na poskytování zájezdu. Do těchto destinací se zájezdy z ČR i odjinud stále konají a lidé je absolvují bez omezení,“ říká advokátka Klára Dvořáková, která se zaměřuje na cestovní právo ve společnosti Holubová advokáti.
Příliš šancí pro klienty na vrácení plné ceny zájezdu nevidí ani Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelského sdružení dTest. „Ministerstvo zahraničních věcí sice doporučuje necestovat, nicméně toto samotné doporučení nemá dopad na poskytování zájezdu. Domníváme se, že tato podmínka by byla splněna jen v případě, kdy by v dané lokalitě nebylo možné zájezd uskutečnit – například z důvodu uzavření některých ubytovacích zařízení, omezení fungování lyžařských vleků či vyhlášení karantény v konkrétním místě zájezdu,“ vysvětluje Hekšová.
Autoři zmíněného ustanovení uváděli jako příklad „významného dopadu“ situaci, kdy si klient koupil zájezd do určitého města, jenže důsledkem válečného konfliktu jsou uzavřena muzea a předmětem zájezdu byla prohlídka těchto muzeí. „Příkladem je i zrušení autosalonu v Ženevě – pokud to bylo předmětem zájezdu, tak by to měl být důvod k odstoupení od smlouvy bez placení storna,“ dodává Hekšová.
Klienti nicméně podle ní mohou zkusit argumentovat ochranným opatřením, které vydalo ministerstvo zdravotnictví ČR ohledně provádění letů na území regionů Emilia Romagna, Piemont, Lombardie a Benátsko.
Za kopečky? Sjednáme vám cestovní pojištění, aby skákalo, jak budete pískat...
„V odůvodnění tohoto opatření jsou uvedeny argumenty, které by bylo, dle našeho názoru, možné použít jako odůvodnění „významného dopadu“ na zájezd – například nepříznivý vývoj epidemiologické situace v daných regionech, zamezení šíření onemocnění a dále uvedení skutečnosti, že ani striktní epidemiologické opatření na území těchto regionů nevedou k účinné kontrole, a dochází tak k šíření nákazy na území ČR,“ upřesňuje Hekšová.
I samotné cestovní kanceláře se často jistily právě tím, že jejich informace (o tom, že v místě zájezdu nehrozí nebezpečí, omezení služeb a podobně) nemusí být úplné a správné, proto nemohou převzít odpovědnost za případné škody. Krizové situace jsou často velmi nepřehledné a mohou se rychle změnit, zdůrazňovala například CK Fischer.
„Cestovní kanceláře samozřejmě bojují za to, aby měly co nejmenší ztráty. Vzhledem k tomu, že je tato situace poměrně nová, bude nutné, aby o tom rozhodly soudy – takhle se můžeme jen dohadovat, co má a co nemá významný dopad na zájezd,“ říká advokát Petr Novák ze služby VašeNároky.cz.
Ondřej Preuss, provozovatel služby Dostupný advokát, připomíná, že zmíněný paragraf byl v roce 2018 novelizován právě proto, aby byly lépe pokryty případy, kdy bude pro zákazníka nutné zájezd zrušit například z důvodu rizika pro jeho zdraví.
„Při přijímání změny zákona se výslovně počítalo se situacemi, jako jsou významná rizika pro lidské zdraví, například výskyt ohniska závažného onemocnění v cestovní destinaci. Důležité pro uplatnění tohoto paragrafu je však to, že budou uzavřena například letiště, muzea, rekreační areály a podobně. Pokud by sice nebezpečí nákazy v místě zájezdu určité míře trvalo, ale neznamenalo by to uzavírání veřejných budov a prostor, zákazník by naopak této možnosti nemohl využít,“ domnívá se Preuss.
„Jde o takzvanou vyšší moc, kdy skutečně může mít Černého Petra klient cestovní kanceláře,“ dodává.
Kdo se tedy s cestovkou nedohodne nebo chce vrátit víc, nezbývá mu než vyzkoušet mimosoudní řešení sporů přes Českou obchodní inspekce, případně se pak obrátit na soud. Teprve on může rozhodnout, zda se zmíněné ustanovení nevztahuje i na současnou situaci.
Lidem většinou nepomůže ani to, že si včas sjednali pojištění storna v rámci cestovního pojištění. Jak ukázalo naše porovnání, většina pojišťoven totiž nekryje situaci, kdy klient zruší cestu kvůli nebezpečí epidemie nebo doporučení úřadů.
S přibývajícím počtem nemocných pomalu uznávají závažnost situace i samotné cestovní kanceláře. Některé už na svém webu netají ani páteční rozhodnutí ministerstva zdravotnictví o povinné 14denní karanténě pro všechny, kdo se vrátí z uvedených regionů.
„Očekáváme, že vláda plně ponese i finanční důsledky tohoto bezprecedentního rozhodnutí. Premiér, stejně jako ministryně pro místní rozvoj, přislíbili, že budou jednat o kompenzacích pro klienty cestovních kanceláří. Pevně věříme, že vláda těmto slibům dostojí a my jsme samozřejmě připraveni tyto peníze okamžitě vrátit našim klientům. Stejně tak budeme postupovat případě, že se nám podaří vyjednat alespoň částečné kompenzace od italských hoteliérů,“ uvádí například CK Nev Dama.
Také ministerstvo pro místní rozvoj si už myslí, že povinná karanténa po návratu z dovolené splňuje podmínky § 2535 občanského zákoníku. „Máme za to, že v daném případě by měli mít zákazníci cestovních kanceláří, kteří si koupili zájezd do Itálie, právo na odstoupení od smlouvy o zájezdu s tím, že by cestovní kancelář měla vrátit veškeré uhrazené platby za zájezd,“ uvedlo ministerstvo. Lidé, kteří zájezd zrušili před vyhlášením povinné karantény, ale mají zřejmě dál smůlu (přestože kdyby odjeli, karanténa by se jich teď také týkala).
Podle advokátky Kláry Dvořákové určitě nelze využít zmíněný paragraf, jestliže je termín zájezdu zatím v nedohlednu, tedy například v červnu. „Pokud se zákazníci obávají vycestovat do některých částí světa, doporučila bych jim, aby se obrátili na cestovní kancelář s dotazem, zda je možné změnit termín či místo zájezdu. Dohoda je vždy možná. I o výši storna lze v zájmu smíru jednat,“ říká.
Doplnění 8. března: Italská vláda už vyhlásila karanténu pro celou oblast Lombardie (a některé další regiony). Tím končí i lyžařská sezona a jistě se naplňuje i druhá podmínka občanského zákoníku – významné omezení služeb a přepravy. Klienti, kteří teď zruší zájezd naplánovaný na nejbližší dny, tedy mají nárok na vrácení plné ceny.
Doplnění 10. března: Na stranu klientů se postavila Česká obchodní inspekce. „V případě, že je pro místo určení cesty nebo pobytu vydáno doporučení ministerstva zahraničních věcí necestovat, domníváme se, že podmínky ustanovení § 2535 občanského zákoníku jsou naplněny a zákazníkovi vzniká právo na odstoupení od smlouvy bez zaplacení odstupného. Přestože doporučení ministerstva nejsou právně závazným rozhodnutím a o tom, zda byly podmínky pro možnost bezplatného odstoupení od smlouvy o zájezdu naplněny, může závazně rozhodnout pouze soud, domníváme se, že rozhodovací praxe soudů bude k těmto doporučením přihlížet,“ uvedl ústřední ředitel České obchodní inspekce Mojmír Bezecný.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
7. 3. 2020 16:11, Jana P,
Když už ten paragraf vymysleli, tak na co jiného (horšího) by se měl vztahovat než právě na tuhle situaci? Je to jako kdyby cestovky říkaly: Nevadí, že v místě zájezdu zuří válka a střílí se tam, a že cestou projedeme tři oblasti epidemií... Muzea jsou otevřená a my vás tam dovezeme, tak to na zájezd nemá vliv.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
7. 3. 2020 18:26, péťa
a co třeba tuhle písničku ovečky české : vojtěch do superstar, bureš do tepláků, eman do trenek, lidé uvědomte si, že platíte daň z příjmu, daň z nemovitosti, daň silniční (i dálniční známka je daň), dph úplně ze všeho, spotřební daň z alkoholu, cigaret, paliva, daň zdravotní a sociální (tu platí i vaši zaměstnavatelé), daň za televizi a rozhlas, pokud nejste vyčuraní jako Bureš, tak je vám zdaněno 65% příjmů, a potom dostanete od státu službu, kterou předvádí svoloč z ANO bude líp
V diskuzi je celkem (27 komentářů) příspěvků.