Letní čas 2024. Kdy se mění čas a posouvají hodiny?
28. 3. 2024 | Gabriel Pleska
V pátek začne čtyřdenní velikonoční supervíkend. Tentokrát přinese i změnu času ze standardního na letní. Tady jsou podrobnosti.
Plýtváním potravinami se v Česku zabývají vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Zatím mají k dispozici výsledky z menšího šetření, při kterém stovka českých domácností měsíc vyplňovala deníky, co se u nich vyhodilo a proč. Výzkum přinesl jeden velmi zajímavý výsledek. „Ukázalo se, že odhady respondentů a měřená realita se velmi rozcházejí,“ říká vedoucí výzkumného týmu Lea Kubíčková. I lidé, kteří považují plýtvání potravinami za vážný problém, mají velmi zkreslenou představu o tom, kolik toho v jejich popelnici skutečně skončí.
V Brně z dotazníkových šetření vyšel údaj, který se značně liší od statistiky OSN zmiňované výš. Průměrný Evropan vyhazuje plus minus metrák jídla ročně, průměrný Brňan prý „jen“ 46 kilo potravin ročně. Rozdíl ale nemusí být daný jen tím, že v dotazníkovém šetření si lidé odpadu subjektivně uberou. Kubíčková upozorňuje, že různé zdroje, které se potravinovým odpadem z domácností zabývají, uvádějí čísla, která se liší až o tři řády.
Rajčata do lednice? Cibuli k bramborům? Vy asi rádi nakupujete! Pokud si nechcete ošoupat nožičky při běhání po obchodech, Peníze.cz poradí, jak co skladovat a kam co patří v lednici, aby všechno vydrželo co nejdéle. Ať neshnije ani koruna!
Jediný spolehlivý způsob je – podívat se na vlastní oči. Brněnští vědci tedy spolupracují se svozovými firmami a vyhodnocují obsah popelnic před sídlišti i u rodinných domků. „Získáme tak nejen představu o množství, ale i o složení potravinového odpadu, což by mohlo napomoci ke zvolení vhodnější strategie k menšímu plýtvání,“ vysvětluje Lea Kubíčková. Měření se rozběhlo už v srpnu. Na konkrétní data si ale ještě musíme počkat.
Kromě domácností plýtvají i restaurace, závodní jídelny nebo rychlá občerstvení. Z posledního průzkumu, při kterém výzkumníci z Technologického centra Akademie věd, společnosti Median, Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a iniciativy Zachraň jídlo prohlíželi koše v kuchyních fastfoodů i koše, do kterých putují zbytky z talířů a krabiček jejich zákazníků, vyplynulo, že víc než polovina toho, co se vyhodí, se vyhodí už v kuchyni při přípravě jídla. Do toho se nicméně počítají i slupky, košťály, odřezky. Celkem přijde do koše jedenáct procent potravin.
Výzkumníci strávili analýzou tří tun vyhozeného jídla celkem 63 dnů. Rozlišovali potravinový odpad, třeba kosti nebo slupky, a potravinovou ztrátu, tedy nevyužité jídlo, které by mohlo ještě posloužit dalšímu strávníkovi nebo potravinovým bankám. „Z měření vyplynulo, že množství potravin vyřazených z prodeje v provozovně, ale stále ještě s možností využití pro lidskou výživu, se pohybuje v průměru mezi 1,8 až 24 kg na den a provozovnu,“ říká manažerka projektu Lenka Hebáková z Technologického centra Akademie věd České republiky. Vymýšlet co večer po zavíračce dělat se dvěma kily jídla by se asi nevyplatilo. Čtvrt metráku ovšem není málo, mimo jiné to znamená značný objem v kontejnerech na odpad, za jejichž odvoz podnikatelé pochopitelně platí.
Vedle domácností, bister, jídelen a rychlého občerstvení byly z plýtvání potravinami osočovány i velké obchodní řetězce. Od loňského roku ale platí zákon, který obchodům s plochou nad 400 metrů čtverečních nařizuje, že musejí neprodejné potraviny, třeba ty s poškozeným obalem nebo chybným označením, darovat potravinovým bankám nebo neziskovkám. Za vyhazování potravin můžou dostat pokutu až deset milionů korun.
Při vší úctě k modernímu světu: takovou záruku kvality a čerstvosti jako vlastní zahrádka (nebo i balkon či truhlík za oknem) vám ani v nejlepším supermarketu nedají. Máte celou zimu, abyste to promyslili.
Pokud jste naposledy strkali ruce do hlíny, když jste pohřbívali berušky a mravenečky, možná se nebudete chtít pouštět hned do větších akcí.
Zahradničení jsou bolavá záda, nekončící dřina a tisíce utopené v semenech, sazeničkách, nástrojích. Nebo ne.
Za průkopníka ve snižování potravinového odpadu je mezi supermarkety považováno Tesco, které měří objem vyhozeného jídla od roku 2017. Ve střední Evropě šlo ve fiskálním roce 2018/2019 zhruba dvě pětiny neprodaného jídla jako dar potravinovým bankám, charitám nebo na zkrmení, celkem to bylo zhruba 20,5 tun jídla.
Když mluvíme o plýtvání jídlem, neměli bychom mít před očima jen to, co končí v našich koších Jde také o plýtvání zdroji na jeho produkci. Omezenými zdroji, například ropou na pohonné hmoty a hnojiva. Nebo plýtvání vodou. Kácení původních lesů. Na kilogram hovězího masa je potřeba 15 500 litrů vody. Ne že by ji sami ti voli vypili jako v říkance, jde především o vodu spotřebovanou na pěstování krmiv. Zkrmuje se čtyřicet procent světové produkce obilovin a osmdesát procent sóji. A jsou to právě sójové monokultury, co nahrazuje například jihoamerické pralesy…
Asi ale není potřeba solit si slzami nad zničenou planetou každé sousto guláše. Ale zamyslet se nad tím, jak s jídlem hospodaříme, bychom se mohli. Už proto, že vám za to poděkuje i vaše peněženka. Možná by pro začátek stačilo vzpomenout si, jak se to dělalo ještě nedávno: suchý rohlík se dá rozpéct nebo proměnit na strouhanku, z oschlého chleba vyrobíte krutony do polévky, z ovoce, které to má za pár, navaříte marmeládu, z nastřádaných vaječných bílků upéct biskupský chlebíček.
A samozřejmě: na nákup chodit se seznamem a plným žaludkem, aby za vás nenakupovalo břicho.
Na závěr přibalujeme jeden tip. Zbyla vám rýže a zelenina z oběda? Připravte si jednoduchý salát do sklenice.
Potřebovat budete
Začněte zálivkou. Smíchejte olej, ocet, rozdrcený česnek, hořčici, oregano, sůl a cukr. V míse smíchejte přebytečné suroviny z lednice: cibulku, řapíkatý celer, petrželku, cizrnu. Vše smíchejte s částí zálivky. Cizrnu se zálivkou vložte do spodní části sklenice a na ní navrstvěte vařenou rýži, listový salát a semínka. Máte oběd na druhý den, třeba do práce nebo do školy.
Zdroj: Zachraň jídlo
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 11. 2019 7:01, Malý had
Několik věcí z praxe kuchaře - Jakékoliv zbytky z kuchyní se podle nařízení EU nesmí zkrmovat zvířaty, ale buď do kafilerky a v malém do popelnic. V obchodech jde o nějaký strach,že něco nebude. V Albertu je každý den řada potravin ,zejména kuřecí maso, označené - 30%. To se již jen vyhodí . Před dvěma dny cca 20 neprodaných kuřat. Ale to nedělají lidé, ale smlouvy. Každý máme jinou chuť, jiný zvyk. Proto v restauracích či ve stravovnách kuchař každému nepadne na jazýček. Ono je to také tím, že si pro nějakou světovost majitelé vymýšlejí netradiční jídla, která strávník nezná,ale objedná a vyhodí. A kam? Ovšem jsou i boháči,kteří nakoupí ,nezpracují a vyhodí. Několikrát měsíčně dostanu od nich pro pejsky maso, třeba bio hovězí za 3 stovky. Porušuji sice nařízení moudré EU, ale kafilerka pro ten kousek nepřijede a OU sběr nezajistí. Včil mudruj,Hilda
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
23. 11. 2019 11:31, Karel Procházka
Můj pohled: Záruční lhůty - tedy doba zaručené trvanlivosti je rozdílná. Přístup obchodní sítě je paušální. Ať je tato doba dvouletá, nebo třídenní, obchod vám po celou dobu toto zboží nabízí za stále stejnou cenu. Teprve 24 hodin před jejím vypršením zlevní milostivě cenu o 30%. K čemu to vede? Nízkopříjmové skupiny obyvatelstva přednostně nakupují toto zboží, které v průběhu 24 hodin ztrácí záruku, a mnohdy i poživatelnost. Při nákupu tyto osoby vycházejí především ze zkušenosti jak dlouho ještě ona skupina produktů může být poživatelná. Při tom balancují na hraně tak, aby co možná téměř celý zakoupený objem šel spotřebovat, a pouze u jeho malé části došlo případně k jednoznačnému znehodnocení a nutnosti nákup vyhodit. Je to samozřejmě něco podobného sázení. Někdy to vyjde na 100%. Jindy si prakticky z obchodu odnášíte již zkažené zboží. Pravidlem při pečlivém a rozvážném výběru bývá zhruba tato situace: Z 10 pořízených produktů se 9 podaří spotřebovat před jejich naprostým znehodnocením, mnohdy na jeho samotné hranici.
Do toho občas zasáhne něco takového jako je částečná nefunkčnost chladničky, nebo prudká změna počasí u toho co bývá například za oknem.
Samozřejmě občas narazíme na výraznější slevu dříve, někdy i daleko dříve, nežli ona záruka skončí. Tyto produkty je dobré spotřebovat do 24 hodin, nejlépe ihned, protože obvykle již jsou zkažené. Obchod v zásilce se stejným datem výroby narazil na viditelně zkažené zboží, a tak všechno co ještě vypadá na povrchu zdravě jde ihned do regálu s výrazně sníženou cenou. Skladování těchto produktů dva nebo tři dny vede obvykle k jejich vyhození.
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.