Pamatujete ještě na eGona? (Zdroj: ministerstvo vnitra, 2007)
Poslanci dnes schválili takzvanou digitální ústavu. Shodli se ní zástupci vládní koalice i opozice. Lidé díky tomu získají právo vyřizovat úřední věci se státem elektronicky.
„Úřady už nebudou chtít, aby lidé znovu a znovu vyplňovali údaje, které stát už jednou má, nebo aby se donekonečna museli prokazovat novými a novými průkazy. Všechny potřebné informace si úředníci obstarají z dat, která už mají. Příští rok má vláda na vytvoření katalogu služeb, které mají dostat elektronickou formu,“ říká místopředseda ODS Martin Kupka.
„Důležité je podotknout, že zákon občanům nenařizuje povinnost online komunikace se státem. Pokud jim tato cesta nevyhovuje, mají stále možnost si na úřad zajít a vše řešit jako doposud,” zdůrazňuje pirátský poslanec Ondřej Profant, předseda sněmovního podvýboru pro eGovernment. Možnost vyřizovat věci s úřady osobně – tedy klasickou „papírovou“ formou – zůstane zachována hlavně kvůli seniorům.
Pokud zákon podle očekávání podpoří i senátoři, měl by platit od začátku roku 2020. Na jeho postupné naplnění ale úřady dostanou ještě pět let.
Povinnost umožnit elektronickou komunikaci se týká jenom státu a jeho organizací, nikoliv samospráv – u nich půjde dál o dobrovolné rozhodnutí.
Skoro tři pětiny uživatelů internetu chtějí komunikovat s úřady online s využitím svého digitálního bankovnictví. Brzo by se jim to mohlo splnit.
Elektronizace veřejné správy je podle politiků prioritou už nejméně patnáct let. „Obíhat budou data, ne lidé,“ sliboval už v roce 2007 tehdejší ministr vnitra Ivan Langer (ODS), když představoval panáčka eGona – maskota, jehož jméno bylo zkratkou slova eGovernment.
Elektronizace veřejné správy měla už tehdy „za pár let“ lidem umožnit, aby místo osobní návštěvy různých úřadů vyřídili většinu nutné administrativy po internetu. Hodně plánů se sice postupně povedlo splnit, rychlejšímu postupu ale bránil hlavně resortismus, tedy chybějící spolupráce mezi jednotlivými ministerstvy a slabá koordinace na úrovni celé vlády.
I tam, kde už je elektronická komunikace možná, narážejí zájemci na komplikovaný přístup. Úřady mají rozdílné požadavky na ověřování identity, pro běžného občana jsou navíc obtížně dostupné: podmínkou je třeba zřídit si datovou schránku (což přináší i nechtěné povinnosti), platit za elektronický podpis nebo platit za elektronický občanský průkaz s čipem a speciální čtečkou.
Stát sice loni spustil Portál občana, kromě komplikovaného přístupu ale nabízí relativně málo služeb. Zjednodušit by to měl i projekt SONIA postavený na takzvané bankovní identitě. Lidem umožní využít stejný způsob přihlášení jako do internetového bankovnictví. Fungovat by měl nejpozději v roce 2021.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
