Přes 17 tisíc peněženek ve 355 městech čtyřiceti zemí světa „ztratili“ účastníci průzkumu nazvaného Civic honesty around globe, jehož výsledky zveřejnil web prestižního vědeckého časopisu Science.
Česko skončilo na čtvrtém místě za Dánskem, Švédskem a Novým Zélandem – pokud jde o vrácení peněženky, v níž bylo na začátku (i na konci) zhruba třináct a půl amerických dolarů. Nálezce se tu ozval majiteli ve skoro 80 procentech pokusů.
A pokud jde o vrácení peněženky, v níž od začátku nebyly žádné peníze, ozvali se Češi majiteli ve víc než 60 procentech pokusů. To jim vyneslo sedmé místo za Švýcarskem, Norskem, Nizozemskem, Dánskem, Švédskem a Polskem.
V obou variantách dopadli Češi líp než třeba obyvatelé Německa, Kanady, USA nebo Velké Británie. Dodejme ale, že výzkum probíhal jenom ve čtyřiceti státech světa – chybělo mezi nimi třeba Rakousko.
Nejhůř z porovnávaných států vyšla Čína, jen o trochu líp skončily Maroko, Peru, Kazachstán či Keňa, z evropských zemí Řecko a Itálie.
Oranžový puntík ukazuje podíl vrácených peněženek z těch, které byly od začátku prázdné. Červený puntík pak podíl vrácených peněženek z těch, v nichž od začátku bylo zhruba 13,5 dolaru. Zdroj: Science
Nejbystřejší čtenáři se už možná podivují nad rozdílem mezi zmíněnými 13,5 dolary a 170 korunami. Skutečně nejde o přepočet podle měnového kurzu. Vědci se totiž v každém státě snažili zohlednit kupní sílu, aby výsledky mohli co nejpřesněji porovnat. Z každého státu si vybrali několik měst – u nás Prahu, Brno, Ostravu, Plzeň, Olomouc a Liberec.
Snažili se také omezit náhodu. Proto peněženku jenom tak nepohodili na ulici a nečekali, co se stane. Průzkumník přinesl údajně ztracenou peněženku na některé z míst, která jsou všeobecně považována za „instituce“: do banky, divadla, muzea nebo jiného kulturního zařízení, na poštu, do hotelu a na policejní stanici, soud či jiný úřad. Peněženku předal tamnímu zaměstnanci (za přepážkou nebo na recepci) s tím, že ji našel nedaleko. A aby se o ni postaral, protože sám spěchá. Nechtěl žádné potvrzení a samozřejmě se snažil působit nenápadně.
No, vlastně nešlo o peněženku v té podobě, jakou si hned představíme, a jakou ilustrujeme i na úvodní fotce. Vypadala jako průhledná kapsa na vizitky (plastová fólie), aby jí lidé nemuseli vůbec otvírat a hned viděli, co v ní je: jeden klíč, ručně psaný nákupní seznam do obchodu s potravinami a vizitka obsahující e-mailový kontakt na majitele. Podle vizitky patřila nezávislému programátorovi či vývojáři se jménem, které je pro daný region typické. Některé kapsy byly bez peněz, jiné se zmíněným ekvivalentem třinácti a půl dolarů. Konkrétní podobu můžete vidět v detailní dokumentaci experimentu na webu Science.
Autory studie překvapilo, že častěji (ve 38 z 40 států) se vrátily peněženky, v nichž byly peníze – oproti těm, které byly od začátku prázdné. V prvním případě se jich vrátila o trochu víc než polovina (v průměru napříč zeměmi 51 %), ve druhém jenom dvě pětiny (40 %). Vidinu případného „zisku“ tedy u lidí nejspíš převážila potřeba pomoct, případně se nechtěli cítit proviněně.
Za kopečky? Sjednáme vám cestovní pojištění, aby skákalo, jak budete pískat...
A nemůže za to jenom fakt, že šlo o relativně malou částku. Průzkumníci pak totiž otestovali ještě peněženky naplněné 94 dolary – a ty se majitelům vrátily dokonce častěji než ty s třinácti dolary. Tenhle dodatečný pokus podnikli jenom ve třech státech: USA, Velké Británii a Polsku. Zatímco kvůli prázdné peněžence se tam majiteli ozvalo v průměru 46 % zaměstnanců, kvůli třinácti dolarům 61 % a kvůli devadesáti čtyřem dolarům dokonce 72 %.
Podle autorů studie nehrál roli ani strach z „právního postihu“ (při zatajení nálezu) nebo z bezpečnostní kamery v dané instituci. Zkoumali i tyhle okolnosti, ale nenašli u nich nějakou souvislost s výsledkem.
Zaměstnanec, kterého nálezce pověřil, napsal e-mail fiktivnímu majiteli nejčastěji za 26 minut. Do 24 hodin se ozvalo 88 procent zaměstnanců z těch, kteří nezůstali pasivní.
Rozdíl ale výzkumníci viděli, když udělali ještě jedno porovnání: Zatímco v některých peněženkách nechali neznámý klíč, zřejmě od bytu nebo kanceláře, do jiných ho vůbec nedali. Ukázalo se, že peněženky s klíčem vracelo víc lidí (skoro o deset procentních bodů) než bez klíče.
První stručnou verzi zprávy jsme přinesli v pondělí 24. června. Na průzkum upozornil analytik České spořitelny David Navrátil.
Ztratíte 17 tisíc peněženek ve 355 městech po celém světě. V některých nebyly peníze, v některých ekvivalent cca 13 USD. Jsou lidi poctiví nebo sobečtí? Češi vrátili téměř 80% těch z penězi. Top země: Dánsko, Švédko, Zéland a ČR. Tady není normální krást. https://t.co/kbw0jTUtWp pic.twitter.com/TSNwox35il
— David Navratil (@DavidDnavratil) June 24, 2019
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
25. 6. 2019 11:38, cml11
Největší problém s vrácením nalezené peněženky je v tom, že nikdy nevíte jak se zachová majitel. Může vás klidně osočit, že jste z ní něco odcizil. Dost pravděpodobně právě proto se vrací víc peněženek které ještě nějaké peníze obsahovaly. Ty ve kterých žádné nejsou jsou s vysokou pravděpodobností již vykradené a vracet něco takového je prostě rizikové. Osobně volím vždy výhradně anonymní vrácení, třeba vhozením do poštovní schránky.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
25. 6. 2019 5:19, luanna
... kde nic není ani smrt nebere ...
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.