Očima expertů: Měníme zákony

Jednodušší daně, vyšší dávky, reformy důchodového systému a zdravotnictví, zavedení tvrdých protikorupčních zákonů, potlačení švarcsystému, narovnání podnikatelského prostředí. Před každými volbami je to stejné – od kandidátů slyšíme spoustu slibů, jak upraví legislativu, aby se v Česku žilo líp.

Některé plány odmítnou už samotní voliči u uren, jiné zazdí koaliční nebo straničtí partneři, jindy je zase na vině špatné načasování návrhu a výjimkou není ani dočasná (do příštích voleb) nebo úplná ztráta paměti. Sliby, chyby. Zkrátka to opět nevyšlo. Od politiků pak slýcháme fráze typu: „Pokud by to bylo jen na mě…“, „Kdybychom nebyli v koalici…“, „Až nastane ten správný moment…“, „Politika je také o ústupcích…“. A protože voliči rychle zapomínají, v příští kampani se jede to samé na novo.

Jak by to vypadalo, kdyby se zákonodárci nemohli vymlouvat a v úpravě zákonů by jim nic nebránilo? Respondentům naší pravidelné anketní rubriky jsme dali volnou ruku. Přečte si, jakou konkrétní věc by v naší legislativě změnili, kdyby to bylo jen na nich…        

Alena Schillerová

ministryně financí

Zatímco se diskuze o elektronické evidenci tržeb často smrkávají do polemik o fiskálním přínosu tohoto opatření, zapomíná se na jeho hlavní smysl, kterým je narovnání tržního prostředí. Vážím si podpory, kterou se elektronické evidenci tržeb dostalo od profesních komor a asociací zastřešujících podnikatele spadající do prvních dvou fází – tedy obchodu a pohostinství. Velmi intenzivně vnímám také apel, který je s touto podporou spojen. Je to logický a pochopitelný apel evidujících podnikatelů na to, aby EET nezůstala v půli cesty a aby se v co nejbližší době rozšířila na hotovostní transakce v dalších sektorech našeho hospodářství.

Povinností občanů včetně podnikatelů je dodržovat všechny zákony, tedy i ty daňové. Povinností státu je vymoci dodržování práva, tedy i vybrat daně. Nepochybuji, že naprostá většina podnikatelů v segmentech stojících mimo EET daně nekrátí, a proto je také zvýhodnění nepoctivců štve. Lidově řečeno – skutečný podnikatel nechce být za blbce. Pokud k tomu ještě stát vybere více na daních (a to vybere), je to bonus pro všechny. Dotažení EET do zdárného konce je tedy mou prioritou číslo 1.

---

Tomáš Prouza

prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Reformoval bych systém podpory bydlení po chudé, abychom se konečně zbavili pijavic, které už roky tloustnou z vysávání těch nejchudších pomocí provozování pochybných ubytoven. Považuji za naprosto nepřijatelné, že stát tak dlouho zavírá oči před tím, že peníze na dobrou věc plynou do kapsy někoho úplně jiného. Není větších šmejdů než těch, kteří vydělávají na lidech, kteří se nemohou bránit.

---

Olga Richterová

poslankyně a místopředsedkyně Pirátů

Klíčové je přispět k vyřešení situace lidí v dluhové pasti. V Česku je skoro 900 tisíc osob v exekuci, z toho 500 tisíc s víc než třemi exekucemi. Do procesu insolvence se dostává jen velmi málo z nich, asi 20 tisíc ročně. Ani novela insolvenčního zákona bohužel neskýtá šanci na oddlužení všem předluženým, navíc je nutná také změna exekučního řádu. Vzhledem k enormnímu počtu zadlužených musí ve společnosti dojít k proměně přístupu k lidem pracujícím nelegálně a bez vyhlídek na návrat do běžného fungování. Vedle určování exekutora nezávislým soudem a sloučení pohledávek jde i o potřebu změny dnešní praxe, kdy je možné roky být na dávkách, ale současně vám sociální práce nenabízí jasné východisko a nastavení životního minima a nezabavitelných částek není motivační. Současná situace má dopad na rodiny lidí v exekucích i celou ekonomiku, neradostná je ale i pro věřitele: jejich nároky často zůstávají neuspokojeny, naopak existují klientelistické vazby mezi velkými obchodníky s pohledávkami a exekutory.

---

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory ČR

Změn, které bych chtěl učinit, je řada. Od znovuzavedení karenční doby, kterou zrušila Sněmovna, přes zrušení diskriminačního zákazu o omezení otevírací doby až po zavedení povinnosti vkládat do zákonů povinnosti z nich vyplývající, což by usnadnilo život zejména našim administrativou zatíženým podnikatelům. Co ale považuji za nejbolavější místo v České republice, je nedostatečná stavební legislativa, která nás v rychlosti výstavby a budování klíčové infrastruktury řadí po bok rozvojových států. Je proto nezbytný úplně nový stavební zákon. Na jeho podobě už koneckonců Hospodářská komora spolupracuje s Ministerstvem pro místní rozvoj a existuje i věcný záměr tohoto zákona. Naší ambicí je fungování stavebního řízení na principu „stavebního povolení na jednom úřadě za 60 dní“ – a to už od roku 2021.

---

Petr Němec

advokát

Nebudu troškařit – měnil bych Ústavu. Tam v současné době vidím největší problém, který negativně ovlivňuje celou společnost. Máme prezidenta, který slouží cizím mocnostem, nabourává náš politický systém, důvěru lidí v tajné služby a justici, ignoruje rozsudky. On a jeho okolí škodí, kde můžou. Nejde se ho „elegantně zbavit“, přitom by taková hrozba pro hlavu státu mohla být aspoň nějakým důvodem k seberegulaci. Ani prezident by neměl mít jistotu neodvolatelnosti před koncem mandátu.

---

David Ondráčka

ředitel české Transparency International

Politická fantazie: pojďme postavit a realizovat komplexní ekonomický a infrastrukturní program pomoci Sudetům a mnoha tamním lidem bez naděje a perspektivy. Bez toho bude poměrně bohaté Česko nadále zoufale rozděleno sociálně, kulturně i politicky – a budeme opakovaně smutně koukat na výsledky voleb.

Zrušil bych trestný čin pomluvy. Je to přežitek, policie má šetřit trestnou činnost, hospodářskou činnost, a ne věnovat se zbytečným přestřelkám a osobním sporům.

A zavedl bych plně veřejné rejstříky konečných majitelů firem a hledal mechanismus, jak reálně vynutit, aby byly naplňovány. Míří k tomu 5. směrnice AML (praní peněz), ale mělo by to být co nejdřív. Prospělo by to otevřenosti byznysového prostředí, snížilo náklady firem na nejrůznější „intelligence“ a princip „všechny veřejné peníze pouze entitám s jasnou majetkovou strukturou“ je pro mě jasný.

---

Lukáš Kovanda

Hlavní ekonom Czech Fund

Ta reforma by se mohla jmenovat Navrácení odpovědnosti za vlastní život do rukou občana. Sestávala by z několika opatření.

1. Zesílení prvku kapitálového spoření v penzijním systému. Účast dobrovolná. Kdo si spořit nebude, bude ve stáří odkázaný jen na nutné minimum.
2. Snížení celé škály daní, jak příjmových, tak DPH, tak spotřebních a odvodů, zejména zaměstnavatelských. Lidem zůstane v kapse více peněz, takže budou moci snáz spořit (a investovat) na stáří. To pochopitelně znamená
3. výrazné snížení rozpočtových příjmů.

A v tom je pointa. Nutně umenšené výdaje státu znamenají méně úředníků, kteří by se starali o naše blaho, a tím pádem více vlastní odpovědnosti za svůj život. Propuštěné úředníky vykompenzuje kromě vyšší odpovědnosti občana elektronizace státní správy. Více odpovědnosti by se na občana přeneslo i v oblasti veřejné zdravotní péče. Ne, na ulici nikdo umírat nebude. Základní péče bude zajištěna. Cokoli navíc by se ale mělo odvíjet od individuálně nastaveného pojistného, od intenzity účasti v preventivních programech (vůbec je nemusí organizovat stát, pokud budou mít pojišťovny dobře nastavenou motivaci, bude jim samotným záležet na tom, aby dobře rozpoznaly a odměnily, resp. penalizovaly pojištěnce představující nízké, resp. vysoké riziko nastání pojistné události). Zrušily by se stravenky, státní podpora stavebnímu spoření, což jsou amorální zhůvěřilosti, a zavedlo školné na vysokých školách. I mladí lidé musí převzít odpovědnost za svůj život, a ne studovat, nechat se živit rodiči, případně „klinikařit“ do třicítky.

Věřili byste, že hluboká náprava věcí veřejných je otázkou jedné jediné reformy? Jenom chtít to chce…

Sdílejte článek, než ho smažem