Podzim voní sklizní. Na polích zůstávají zapomenuté brambory. Na stromech dozrály poslední švestky. Kolem polních cest jsou popadaná jablka, kterých si nikdo nevšímá. Jestli je ve vás alespoň kousek sběrače, vyrazte si do přírody s košíkem. Letos je totiž sklizeň opravdu štědrá.
„Příroda má, na co si vzpomenete. Když se vydáte sbírat plody, vybírejte jen ty zralé a nenahnilé. Vyrábět z nich můžete marmelády, likéry nebo vína. Ovoce si můžete snadno nasušit. Cukrem šetřete, přidávejte koření. Na zimu se hodí například skořice nebo hřebíček, které zahřívají,“ říká Michaela Makulová, šéfredaktorka magazínu KouzloVůní.cz.
Posbírat si můžete nejen ovoce, ale i zapomenutou zeleninu. Když před staršími členy rodiny zmíníte slovo paběrkování, určitě vám pojem vysvětlí. Znovu se skloňuje i v současném světě, který řeší potíže s plýtváním potravin. Už několik let vyráží na pole sbírat zbytky úrody například lidé z iniciativy Zachraň jídlo. „O paběrkování se dočtete už v bibli. V Evropě fungovalo ještě relativně nedávno,“ říká Adam Podhola z projektu Paběrkování.
Dobré pojištění může být k nezaplacení. Rádi vám pomůžeme vybrat.
Všechno, co zemědělci nesklidí, například pokroucené mrkve, příliš malé brambory nebo nevzhledné či drobné hlávky zelí, na poli zůstává. Zaorá se, v lepším případě se zbylou zeleninou přikrmí zvířata. Paběrkování je tak jeden ze způsobů, jak si na zimu přilepšit a zároveň neplýtvat. Když se na pole budete chtít vydat, nejdříve se domluvte se zemědělci, jestli jim nebude vadit, že si zbylé plodiny sesbíráte.
Loni sběrači z projektu Paběrkování vysbírali 4,2 tun zeleniny a ovoce, které by jinak zůstaly na poli. Sbírali například mrkve, kedlubny, cibuli nebo i dýně, které nabídli potravinovým bankám. K zelenině přidali také ovoce. „Oslovili jsme padesát sedm českých ovocnářů a Ovocnářskou unii a zjistili jsme, že na rozdíl od zelinářů vypěstované plodiny tolik nevyhazují. Nevzhledné ovoce se zpracovává do moštů nebo se vypaluje,“ dodává Adam Podhola.
Když se nedomluvíte přímo se sadařem, můžete zajít pro ovoce do opuštěných sadů nebo k polním cestám. Letos se urodilo hodně jablek i hrušek. Také v tomto případě ale platí, že byste se měli zeptat majitele. I zdánlivě opuštěná místa totiž někdo vlastní – nejsnazší způsob je nahlédnout do katastru nebo zavolat na obecní úřad.
Když se pustíte do odšťavnění ovoce, například jablek, zbyde vám dužina, kterou je škoda vyhodit. Obsahuje totiž vlákninu, za kterou se v obchodech platí. Směs z odšťavňovače smíchejte s ovesnými vločkami, cukrem, skořicí a semínky, například sezamovými nebo slunečnicovými. Přidejte olej a vypracujte těsto. Tvořte malé placičky a pečte při teplotě 180 stupňů zhruba čtvrt hodiny. Dužinu můžete přidat i do jiných dobrot – třeba do perníku nebo domácích müsli tyčinek.
Jestli jste v létě zaspali se sběrem bylin, stále můžete doplnit bylinnou lékárnu. Když prolistujete atlas léčivých rostlin zjistíte, že období jejich sběru končí až v říjnu. „Louky jsou pořád plné kvetoucí třezalky, řebříčku, jetele nebo lnice květelu. Na sběr vycházejte ve slunečných dnech. Rostliny v nich mají víc léčivých silic,“ doporučuje bylinkářka Anna Krutová. Řebříček a třezalku můžete usušit na čaj nebo si z bylin vyrobit macerát, olej či tinkturu.
Květy čerstvě natrhaného řebříčku vložte do skleněné láhve a zalijte až po okraj alespoň 60procentním alkoholem. Uzavřete a nechte asi 3 týdny louhovat při pokojové teplotě. Potom slijte a skladujte v uzavíratelné nádobě. Tinktura se používá na podporu trávení, zlepšení krevního oběhu nebo při ženských potížích.
Tinkturu si můžete připravit i z rozkvetlého jetele, v tomto případě pomáhá hlavně při kožních nemocech. Proti kašli poslouží sirup z jetele. Připravíte ho tak, že květy jetele proložíte cukrem nebo medem. Uzavřete a tři týdny necháte při pokojové teplotě. Sirup poté slejete. Používejte ho při nachlazení. Cukr poslouží jako konzervant, a tak vám sirup vydrží celou zimu. Podobně můžete připravit i sirup z jitrocelových listů, které také ještě na loukách a zahradách najdete.
Na podzim dozrávají také bobule. Místy ještě narazíte na ostružiny, z nichž můžete zavařit marmeládu. Právě dozrávají šípky, které je snadné nasušit na čaj. Připravený je také hloh a rakytník. Ten většinou ve volné přírodě nenajdete, ale třeba ho objevíte na zahradě u souseda, který o jeho plody stát nebude.
Rakytníku se přezdívá citron severu, protože obsahuje hodně vitamínu C. „Užitečné jsou i ostatní části rostliny, nejen plody. Listy můžete použít na čaj, který posiluje imunitu. K nasušeným listům je možné přidat i suché zbytky plodů nebo semínek, které vám zůstanou po odšťavnění plodů,“ říká bylinkářka Iveta Klímová.
Z rakytníkových plodů můžete vyrábět olej, sirup, marmeládu nebo pečený čaj. Naložit je lze do medu nebo je jen tak usušit a rozemlít na prášek, jenž je možné přidat třeba do smoothie nebo snídaňové kaše.
Rakytníkové plody propláchněte a odšťavněte. Šťávu použijte například na sirup nebo na marmeládu. Slupky a zrníčka rakytníku usušte, stačí na plechu vyloženém pečicím papírem. Po usušení musí zůstat oranžové. Hmotou naplňte sklenici asi do dvou třetin a zalijte rostlinným olejem, například mandlovým nebo olivovým. Uzavřete a nechte při pokojové teplotě macerovat. Jednou za čas protřepejte. Po čtyřech týdnech slijte a uchovávejte v uzavíratelné tmavé lahvi. Olej se používá zevně, léčí drobná poranění nebo popáleniny. Vhodný je také jako přídavek do koupele nebo domácích mastí a kosmetiky.
Sdílejte článek, než ho smažem
