Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Poslední šance zásobit se zadarmo na zimu. Bezinky dozrály, švestky lámou větve

| rubrika: Jak na to | 28. 8. 2018 | 1 komentář
Šípek k šípku. Korunka ke korunce. Jestli jste propadli kouzlu samozásobitelství, nepromeškejte poslední bobule. Bezinky už černají, ovoce v sadech dozrává.

Kdyby se počasí nechalo předvídat podle štědrosti přírody, nadcházející zima by musela být třeskutá. Ovocné stromy jsou obsypané. Kolem kořenů se válí popadaná jablka, švestky se lámou ve švech. Pokud by vás napadlo trhat si ovoce přes plot, stáhněte ruce zase zpátky. Co visí na větvích, které přesahují přes váš plot, patří ještě sousedovi. Ovšem jakmile úroda popadá, je už vaše, stejně jako listí.

Ani zdánlivě opuštěné sady, kde červenají jablka, nemusí být bez majitele. Pokud jste si volně rostoucí stromy vyhlídli, raději se přesvědčte, komu patří. Můžete třeba zavolat na obecní úřad nebo se podívat do katastru nemovitostí. Zjistěte, zda je sklizeň povolená. Ani ovocné stromy podél cest nemusí být ponechané napospas kolemjdoucím – obec je mohla klidně pronajmout. S hledáním volného ovocného stromu vám pomůžou ovocné mapy nebo aplikace do mobilu.

Bez černý

Rozdávačné babí léto

Kromě stromů plodí i keře. Kolem lesů nebo polních cest roste bez černý, jehož květy jste si možná na jaře usušili na bylinkový čaj, blízko budou dozrávat šípky, hloh nebo trnky. Všechno je uspěchané, mnohem dřív než loni, kdy bezinky dozrávaly až v průběhu září. Vyplatí se proto nelenit, dokud ještě jsou.

Babí léto je tenhle rok obzvlášť rozdávačné. „Letos je snad všechno, na co si vzpomenete. I švestky se dají sbírat ve volné přírodě. Dozrávají i další plody, třeba špendlíky, a samozřejmě jablka. Z ovoce i bobulí můžete vyrábět likéry, vína, šťávy, přesnídávky, marmelády. Ovoce můžete sušit, nakvasit nebo zamrazit,“ vypočítává Michaela Makulová, šéfredaktorka magazínu KouzloVůní.cz.

Černý bez, jehož plodům se říká bezinky, asi není třeba připomínat. Snad v každé druhé rodině se z něho vyrábí likér s kapkou rumu. Podle lidového léčitelství pomáhá bez při bolestech páteře, bolestech hlavy i žaludku, takže se jeví jako ideální medicína do jedenadvacátého století. Bobule si ale jen tak do pusy nestrkejte, mohly by vás popohnat na záchod.

Dřeň z hlohu

Hloh obecný

Dvě hrsti plodů propláchněte studenou vodou. Zalijte vlažnou vodou a na mírnějším plamenu poduste do měkka, až se téměř všechna voda vypaří. Propasírujte přes sítko. Dřeň ochuťte, například skořicí nebo hřebíčkem. Rozlijte vymytých skleniček a zakonzervujte při 70°C v troubě.

Hloh na čaj a do protlaku

Málokdo už ví, jak naložit s hlohem, jehož keře často rostou v blízkosti bezinek. Poznáte ho podle drobounkých sytě červených plodů. I když s jejich sběrem zaspíte, nic se neděje. „Keře budou obsypané prakticky až do jara, sbírat je můžete, dokud nejsou úplně scvrknuté. Mrazíky jim nevadí,“ říká bylinkářka Veronika Němcová.

Plody hlohu se nedají zobat jen tak, mají dost velkou pecku, dužina je moučná, jsou hořké a trpké. Protože mají hodně vitamínů, hlavně céčko a béčko, hodí se pro chřipkové období. „Můžete je nasušit, sbírejte jen zralé a tvrdé plody. Potom si můžete uvařit odvar, který se popíjí po doušcích. Na celou konvici používám vrchovatou lžíci nasušených plodů smíchaných s drceným šípkem a nechám alespoň dvacet minut louhovat,“ dodává Veronika Němcová.

Z hlohu si můžete navařit i dřeň na způsob marmelády, když přidáte skořici, připravíte si zajímavý doplněk stravy, který můžete přidávat třeba do ovesných kaší nebo smoothies.

Přesnídávky bez cukru

Při zpracovávání ovoce a podzimních plodů nemusíte nutně používat cukr. „Jako dochucovadlo je výborná skořice, působí zároveň jako konzervant, má prohřívací vlastnosti, což se v zimě hodí. Použít můžete i hřebíček nebo tymián,“ doporučuje Michaela Makulová, která na zimu připravuje přesnídávky bez cukru.

Rozvaří ovoce, například jablka, blumy nebo špendlíky, směs ještě rozmixuje a horkou ji nalije do sterilních skleniček, uzavře a otočí na chvíli dnem vzhůru jako při zavařování marmelád. „Nepřidávám žádný cukr, ve směsi tedy chybí konzervant, proto je lepší přesnídávky ještě klasicky zavařit, vhodné je přidat i přírodní konzervanty, třeba zmiňovanou skořici,“ dodává.

Broskvová přesnídávka bez cukru

Potřebovat budete 900 gramů broskví (vypeckovaných) 300 gramů letních padaných jablek, 10 lusků kardamomu, jednu celou skořici, 2 cm čerstvého zázvoru, pár lžic vody, dvě lžíce bílého rumu.

Ovoce omyjte, broskve vypeckujte, jablka zbavte jádřinců, slupky můžete nechat. Pokrájejte na menší kousky. Podlijte trochou vody a v hrnci přiveďte k varu. Zázvor pokrájejte na kousky a společně s kořením vložte do „čajového filtru“ (koupíte například v drogerii) – koření pak zase snadno vylovíte. Přidejte koření do hrnce a ovoce duste, dokud nezměkne. Sklenice dobře vymyjte. Směs rozmixujte. Nalijte do sklenic a uzavřete. Sterilizujte 10 minut při 98°C. Z uvedeného množství vyrobíte asi čtyři 300ml sklenice. Přesnídávku můžete přidávat do jogurtů nebo ovesných kaší.

Neopomenutelný šípek

Při sběru podzimních plodů nezapomeňte na šípky. Když si je usušíte, budete mít na zimu vystaráno, jsou lepší než kupované ovocné čaje. Trhejte jen vyzrálé a zdravé (tvrdé) šípky. Sušit je můžete rozložené na lísce nebo na plechu vyloženém pečícím papírem. Pro sušení vyberte teplé a vzdušné místo. Nejlepší je půda, ale šípky dobře usušíte třeba i na kuchyňské lince v paneláku.

Růže šípková

Usušený šípek poznáte podle tmavě červené barvy, jeho slupka je tvrdá. Když ho rozmáčknete, uvnitř nesmí být vlhký a lepkavý. Usušené šípky můžete skladovat třeba v plátěném sáčku nebo skleněné dóze. Vydrží vám až dva roky.

Když budete šípkový čaj vařit, máte dvě možnosti. Ta první je zdlouhavější, ale zachová víc vitamínu C. Nadrcené šípky nechte přes noc namočené ve vodě. Výluh potom zahřejte na teplotu kolem 80°C. Voda se nesmí vařit. Slijte přes sítko a oslaďte medem. Pokud chcete dát svůj šípkový čaj ochutnat návštěvě a nemáte čas šípky louhovat, jednoduše je dejte do hrnce (na litr použijte asi hrnek šípků) a povařte je zhruba dvacet až třicet minut (podle toho, jak chcete mít čaj silný). Sceděné šípky nevyhazujte, ale znovu je povařte na čaj. Druhý nálev bývá lepší než první.

Jestli je pro vás šípkový čaj evergreenem podzimu a chcete zkusit něco nového a nepracného, připravte si šípkový med. „Potřebovat budete asi půl kila šípků, vodu a med. Omyté šípky zbavte stopek a bubáků, vložte do mixéru, zalijte převařenou a vlažnou vodou, aby byly šípky ponořené, a rozmixujte. Směs přepasírujte přes jemné sítko a smíchejte se stejným množstvím medu, rozdělte do skleniček a uložte do lednice. Přidávat můžete do čajů, kaší, smoothies, nebo na lívance místo marmelády,“ uzavírá bylinkářka Iveta Klímová.

Obrázky použité v textu pocházejí z knihy Flora von Deutschland, Österreich und der Schweiz Otty Willhelma Thomé

Vytisknout

Líbil se vám článek?

+23
Ano
Ne

Diskuze

28. 8. 2018 | 11:36 | deprese

stejný článek, který se opakuje několik let Kolik se bere za takové kopie? Asi dobrý job. více
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK