Ještě než posekají louku, zajděte si nasbírat bylinky. Nasušte si je na čaj, který budete popíjet v zimě. Bylinkáři říkají, že společně s doušky nápoje ucítíte i slunce, které vám při sběru pražilo do zad.
Tradice prý káže, že všechny bylinky, květy i lupeny, byste měli nasbírat do svatého Jána, tedy do 24. června, protože mají nejvíc léčivých účinků. Pro toho, kdo si rád dává termíny, to může být výzva.
Se sběrem ovoce už tolik pospíchat nemusíte. Červen vás postupně zahltí vším možným. Vedle dóz se sušenými čaji si udělejte místo na domácí sirupy i likéry. V potaz vezměte také zahradu – o zavařování si totiž už pomalu říkají jahody i rybíz.
Máte dost místa ve spíži?
V červnu můžete zažít opravdové bylinkové žně. Černý bez už odkvétá, ještě ho ale stihnete nastříhat a usušit nebo si vyrobit domácí limonádu. Zjistíte, že chutná trochu jinak než ta v restauracích. Bezový květ z ní ucítíte intenzivněji. Rozkvétají i lípy, jejich květ sušte na zimu. „U lípy i bezu černého by se měly sbírat méně rozkvetlé květy. Lípa většinou rozkvétá v červnu, ale letos je všechno posunuté zhruba o dva týdny,“ říká Michaela Makulová, šéfredaktorka webu KouzloVůní.cz. Lipový a bezový čaj pijte preventivně v chřipkovém období. Pomůže vám při nachlazení.
Heřmánek pravý. Ilustraci z Köhlerových Medizinal Pflanzen zvětšíte klikem
Na okrajích polí můžete při procházce narazit na heřmánek pravý. Často vykukuje mezi jetelinou, kukuřicí nebo obilím. Na rozdíl od toho nepravého, rmenu, má vypouklý žlutý střed, který je dutý. Poznáte ho podle intenzivní vůně. Sbírají se květy, které můžete usušit. Heřmánkový čaj má uklidňující účinky. „Narazit můžete také na řebříček, který bývá považován za ženskou bylinu. Sbírá se od června do října,“ dodává bylinkářka Veronika Němcová.
Místy ještě najdete rozkvetlé šípkové růže, ze kterých si můžete vyrobit olej, podobně jako z třezalky. Té se přezdívá svatojánská bylina nebo prostřelený kvítí. Sbírá se od června do srpna. „Netrhejte ale poloodkvetlé květy, které už mají méně účinných látek. Třezalku najdete na suchých loukách nebo při okraji lesů,“ doporučuje Michaela Makulová. U třezalky taky nepřežeňte dávkování.
Byliny sušte na tmavém a vzdušném místě. Zvládnete to i v paneláku. Nerozkládejte je na noviny kvůli tiskařské černi, ale použijte třeba voskovaný papír. Uchovávejte je v uzavíratelných sklenicích nebo dózách. Z bylinek si můžete namíchat své vlastní čaje, třeba podle některého ze starých herbářů.
Napěchujte okvětní lístky šípkové růže nebo ostříhané kvítky třezalky do čisté sklenice. Zalijte mandlovým nebo meruňkovým olejem, lisovaným zastudena, a nechte uzavřenou sklenici na slunci. Odborně se tomu říká macerování. Za čtyři týdny přeceďte. Používejte jako tělový nebo pleťový olej. Třezalkový olej změní barvu na sytě červenou. Podobně si můžete připravit i olej z meduňky, což je prý dobrý balzám na nervy.
Z dalších bylin můžete sbírat mateřídoušku. „Trhá se v plném květu v červnu. Najdete ji na suchých loukách a v podhůří. Roste také na zahrádkách. Nepleťte si ji ale s tymiánem, který se sbírá a suší bez květů,“ uvádí Veronika Němcová. Na zahrádkách už pomalu rozkvétá také měsíček lékařský, který poznáte podle sytě oranžových květů. „Platí, že čím oranžovější, tím je léčivější,“ tvrdí Michaela Makulová. Čaj z měsíčkových květů čistí krev a játra. Do košíku můžete přidat i meduňku, šalvěj lékařskou nebo mátu. Tyto byliny při troše štěstí najdete i ve volné přírodě.
Hrst dobromysli, mateřídoušky a šalvějových lístků nasekejte a napěchujte do čisté sklenice o objemu 100 ml, přidejte 20 kuliček růžového pepře, můžete vložit i stroužek česneku. Zalijte jablečným octem až po okraj. Nechte dva až čtyři týdny macerovat. Poté sceďte a používejte k ochucení pokrmů.
Z louky to vezměte přes zahradu. V červnu totiž dozrávají jahody, rybíz, třešně, višně, muchovník i maliny. Některé plody najdete i ve volné přírodě. Cesty lemují stromy, jejichž větve se prohýbají třešněmi. Na paloucích můžete sbírat drobnější lesní jahody.
„Ovoce můžete zavařovat i sušit. Dobré jsou sušené třešně. Stačí je rozpůlit, vyndat pecku a usušit v sušičce nebo v troubě tak, aby zůstaly pružné. Vhodnější jsou masitější pozdní třešně, které nemají tolik šťávy jako ty rané,“ říká bylinkářka a zahradnice Iveta Klímová. Sušené třešně můžete použít třeba místo rozinek.
Kilo červeného rybízu bez stopek přelijte vroucí vodou s octem (2,5 dl vody a 2,5 dl octa). Po chvíli sceďte. Do kastrolu dejte 60 dkg cukru, 1,5 dl vody, celou skořici a několik hřebíčků. Povařte asi deset minut. Vyjměte koření, naplňte skleničky a otočte je na chvíli dnem vzhůru. Používejte místo brusinek, třeba ke svíčkové.
Utrácet nemusíte ani za řezané květiny. I v nejvyšších kruzích je teď trendem luční kvítí aranžované do roztodivných tvarů. Natrhat si můžete například divoké kopretiny, pryskyřník, jetel, kohoutek, orlíček, růžné trávy, makovice, obilniny, chrpy, vlčí máky nebo zlatobýl.
Bylinky jsou fajn, ale když vás choroba sklátí na lůžko, i dobré pojištění může být k nezaplacení. Rádi poradíme, jak na něm ušetřit.
Sdílejte článek, než ho smažem
