Pro podzimní ovoce si můžete zajít na farmářský trh, do supermarketu nebo do opuštěného sadu, kde by spadané zbůhdarma shnilo v trávě. Volné sbírání ovoce nebo zeleniny je pořád populárnější. Jedním z motivů je snaha zastavit plýtvání potravinami: celosvětově se za rok vyhodí kolem 1,3 miliardy tun jídla.
Právě ovoce a zeleniny přijde vniveč nejvíc. Na pulty běžných obchodů se nedostane, co je pod míru, pokroucené nebo jinak nevzhledné. Typickým příkladem jsou třeba různě zakřivené mrkve nebo příliš drobná jablka.
Někteří zemědělci dovolují sběračům, aby přišli na pole po sklizni a posbírali, co zbylo a co se nehodilo, protože nevyhovovalo z hlediska tvaru, barvy či velikosti. Koneckonců, sbírat na poli zbytky po sklizni není nic nového, předci se vydávali paběrkovat drobné brambory a zeleninu nebo kláskovat po žních. Mívalo to i sociální rozměr, chudí dostali příležitost přilepšit si.
Podobně dnes například dobrovolníci z iniciativy Zachraň jídlo pravidelně jezdí sbírat plodiny, které zbyly po sklizni, a vozí je potravinovým bankám, které je pak rozdělují potřebným lidem.
Když se rozhodnete sbírat pro sebe a získat tak zadarmo dobrou zeleninu nebo ovoce, měli byste si napřed zjistit, že s vaším vstupem na pozemek nebude mít problém jeho vlastník. Co se týká ovoce, je zajímavým pomocníkem například web na-ovoce.cz, na kterém najdete mapy zarůstajících sadů nebo stromů podél cest, které ze sebe shazují kila jablek či hrušek.
Neznamená to ale, že si můžete sebrat ovoce z každého stromu. I zdánlivě veřejná místa mají svého majitele. Zeptejte se na obecním úřadě nebo na magistrátu, komu opuštěný sad patří, kontaktujte majitele a požádejte ho o souhlas. Sběrem plodů byste prostě neměli porušovat vlastnická práva.
Mimochodem, sbírat ovoce můžete i v zahraničí. Vybrat místo v Evropě v Americe nebo v Africe vám pomůže web fruitmap.sk.
Na podzim nedozrávají jenom jablka, hrušky nebo ořechy. V přírodě můžete sbírat také další plody, například šípky, hloh nebo trnky. Z bylin lze ještě sušit mateřídoušku nebo sedmikráskový květ. Z kořenů například oddenek kozlíku lékařského.
Naplnit v říjnu spíž a zásobit se na zimu je snadné, ekonomické a zdravé. V příručkách o zdravém životním stylu se beztak píše o tom, že byste měli chodit na čerstvý vzduch, posilovat imunitu v přírodě a jíst lokální suroviny.
Začněte třeba tím, že obhlédnete keře ve vašem okolí: možná jste si doteď nevšimli, že ty nálety na protějším kopci jsou šípkové, hlohové nebo trnkové keře a že mezi nimi roste líska obsypaná ořechy.
Co ale potom s plody dělat?
Hloh | Trnka | Šípek | Vlastní čaj |
O hlohu se říká, že zachraňoval lidstvo v době hladomoru, protože jeho červené plody se můžou jíst. Dnes by mohl lidstvo zachraňovat před civilizačními chorobami, podle lidového léčitelství pomáhá snižovat krevní tlak, zlepšuje prokrvení srdce, posiluje cévy a snižuje riziko infarktu. V lékárně si sice můžete koupit například tinkturu z hlohu, ale větší legrace bude si plody natrhat, usušit a třeba z nich uvařit i marmeládu.
Marmeláda z hlohu
Natrhejte uzrálé a zdravé plody hlohu (jsou červené a na první pohled mohou připomínat šípek). Propláchněte je, v hrnci zasypte cukrem a lehce podlijte vodou. Povařte doměkka. Potom prolisujte přes sítko a znovu přiveďte k varu, přidat můžete skořici pro dochucení. Pokud používáte pektin, můžete ho přidat a vařte, dokud marmeláda nezačne tuhnout. Naplňte marmeládou vymyté sklenice, zavíčkujte a otočte na chvíli dnem vzhůru.
Sdílejte článek, než ho smažem
