Nápad hudebních autorských svazů zvýšit od příštího roku poplatek za veřejné užití hudebního díla, za rádia a televize v provozovnách a podobně skokově až o padesát procent vzbudil letos na značnou pozornost. Lví podíl na tom mají protesty starostů i podnikatelů, zejména tedy hospodských a hoteliérů.
A než pozornost stačila opadnout, byla tu další idea. V Česku se platí poplatek za každé paměťové médium – co kdyby ho někdo použil ke kopírování a užívání hudebního výrobku… Zákon ovšem vznikl v době předsmartphonové. Chytré telefony tedy na seznamu zpoplatněných výrobků nejsou. Protože ale můžou mimo jiné výborně sloužit k uchovávání reprodukci hudby, je možné, že brzy budete mít nový mobil o pár desítek korun dražší.
Hudební průmysl stíhá revoluce za revolucí. Sotva se začal nějak sžívat s poměry, které nastolilo snadné kopírování a stahování z webu, už mění pravidla hry streamování. A máme tu další souboj o to, kdo si kolik natrhá z melounů, které v šoubyznysu pořád ještě jsou.
Nápady na zdražování se líbily také v Dilli, organizaci, která má chránit práva spisovatelů a dramatiků. Ta by chtěla zvednout podobně konstruovaný paušální poplatek za kopírku (zatímco ale u prázdných datových nosičů platí obchodník jednorázově za každý prodaný kus, u kopírek platí provozovatel kopírovacích služeb za stroj a rok). Kromě toho by ráda zvýšila poplatek za půjčování knih z padesátníku na dvě koruny.
Příslušná novela autorského zákona prošla druhým čtením v Poslanecké sněmovně, zákonodárci ji ale ověsili značným množstvím pozměňovacích návrhů, z nichž řada se snaží zvyšování sazebníkových cen zastavit nebo omezit, případně pro ně pro příště stanovit přísnější pravidla.
Podnikatel, který v provozovně pouští hudbu, a nedělá to čistě pro svou potřebu, musí platit kolektivnímu správci autorských práv, v Česku organizacím OSA a Intergram. Jinak – pokuty.
Je to dobře pochopitelné mimo jiné kvůli tomu, jak velkým plátcem je stát – například Ministerstvo kultury, které platí za veřejné knihovny padesátník za každé vypůjčení knížky. Zdražení na dvě koruny by znamenalo tuto část rozpočtu násobit čtyřmi, z desítek milionů by se rázem staly stovky…
Než se poslanci dostanou ke třetímu čtení, rozhodli jsme se ponouknout k otevřenému střetu nad některými obecnějšími otázkami fungování a vymáhání autorského práva zástupce dvou protilehlých táborů, totiž Pirátské strany a nejznámějšího správce kolektivních práv autorů, Ochranného svazu autorského pro práva k dílům hudebním, známého pod zkratkou OSA.
Piráti do souboje nominovali svého předsedu Ivana Bartoše, proti kterému Ochranný svaz autorský vysílá předsedu svého představenstva Romana Strejčka.
Ivan Bartoš
Roman Strejček
Česko a stahování muziky z internetu: Jak jsme na tom ve srovnání s jinými zeměmi?
Ivan Bartoš
Je nutné neustále opravovat vylhané PR zájmových organizací. Stahování muziky i filmů je v České republice naprosto legální. Přesto podíl lidí, kteří si audiovizuální díla online kupují, každým rokem rapidně narůstá.
Roman Strejček
Dnes je nabídka streamovacích služeb a prodeje hudby srovnatelná se zahraničím. iTunes, Spotify a další vycházejí vstříc novému způsobu konzumace hudby mladou generací. Pokud jde o stahování hudby z nelegálních zdrojů, chování Čechů se neliší od chování obyvatel v jiných evropských zemích.
Proč by se v Česku (ne)měly zvyšovat licenční odměny kolektivním správcům autorských děl?
Ivan Bartoš
Na živnostníky, obce a další se nakládá stále větší břemeno – zákazy, hlášení, EET – a kolektivní správci chtějí na vybíraných poplatcích o polovinu víc. Každý obchodní vztah je založen na férovém vyjednávání o ceně. Tohle je jednostranný diktát kolektivních správců, navíc garantovaný zákonem. Tento systém chceme změnit, cestu ukazuje například YouTube.
Roman Strejček
Licenční odměny nepatří kolektivním správcům. Každá koruna, která přijde do OSA, je honorářem autora. Vloni jsme vyplatili honoráře víc než 122 tisícům autorů z celého světa. V porovnání se zahraničím byly sazby za práva autorů hudby v Česku historicky podhodnoceny. To ale nelze říci o všech profesích.
Je spravedlivý současný systém dělení výnosů z poplatků za užití hudebních děl mezi interprety?
Ivan Bartoš
Není. Předseda OSA Strejček v médiích tvrdí, že je OSA transparentní. Veškerá čísla jsou však zkreslená a účelově prezentovaná. Přerozděluje se podle nejhranějších rádiových hitů. Jaké jsou odměny a kdo je dostává, OSA tají. Inkasuje z neživé produkce i za nezastupované autory. Přivlastňuje si odměnu za cizí díla. O spravedlnosti nemůže být řeč.
Roman Strejček
Jsem přesvědčen, že tvorba autorů, kteří jsou na samém počátku řetězce, je v mnoha segmentech významně podhodnocena. Zcela neadekvátní je dělení výnosů z internetu. Dnes praktikovaný obchodní model streamovacích služeb je zajímavý pro nahrávací společnosti, již méně pro autory a interprety.
Je v kolektivní správě a vymáhání autorských práv vidět za posledních dvacet let nějaký vývoj? Dá se popsat a charakterizovat, jestli k lepšímu, nebo k horšímu?
Ivan Bartoš
Vývoj je jednoznačně k horšímu. Nároky na výši poplatku rostou a OSA může jejich zvyšování díky svému monopolnímu postavení podporovanému státem svévolně diktovat nebo dokonce vynalézat nové typy poplatků.
Roman Strejček
Autoři si více váží své tvorby a zajímají se o svá práva. V tom spatřuji významný posun k lepšímu. Počet námi zastupovaných autorů se za necelých deset let téměř zdvojnásobil. Nová směrnice o kolektivní správě jasně definuje povinnosti správců, což, věřím, posílí důvěryhodnost kolektivní správy.
Je správné vybírat poplatky za prázdné nosiče? Existuje statistika, kolik se jich je skutečně využije na kopírování muziky?
Ivan Bartoš
Správné to určitě není. Piráti se s OSA za nezákonný výběr soudí. Vloni jsme za možnost kopírovat zaplatili 72 milionů korun a příští rok to může být o dalších sto milionů víc. Presumpce viny nemůže platit. Výmluva na zahraniční legislativu je alibismus. Pekařovi za rohlík, který si nekoupím, neplatím jenom proto, že mám pusu.
Roman Strejček
Dle mého názoru, ano. Studie publikovaná European Union Intellectual Property Office mapující návyky generace ve věku 15–24 let ve 28 zemích Evropské unie potvrzuje, že stahování z nelegálních zdrojů na prázdná média je stále aktuální. 85 procent respondentů cíleně touto formou vyhledává filmy a 56 procent hudbu.
Bere si OSA ze spravovaných peněz na svůj provoz a na odměny svých lidí přiměřenou sumu?
Ivan Bartoš
Náklady na provoz jsou nehorázné. OSA je ospravedlňuje zpracovanými daty, ale to není měřítko. Z vybrané miliardy jde na provoz 134 milionů, z toho na mzdy 70 milionů, průměrný superhrubý plat je tak kolem 45 tisíc. Za přepisování písniček v excelových tabulkách, řízení převodů peněz mezi bankami a buzeraci živnostníků to není špatné.
Roman Strejček
Autoři sami kontrolují a schvalují hospodaření OSA. Vzhledem k obsáhlosti agendy a povinnostem OSA plnit standardy kvality definované mezinárodními smlouvami, považuji průměrnou režii OSA 14,72 procenta za přiměřenou. Například vloni prošlo rozúčtováním OSA více jak 1,7 miliardy užití hudebních děl.
Souboj titánů. O evidenci tržeb a jejím smyslu…
Tátové kuponové privatizace Dušan Tříska a Tomáš Ježek. Šli by do toho znovu? A s Klausem?
Za Josefa Středuly se z odborů stala neoficiální vládní strana, říká Vladimír Dlouhý, předseda Hospodářské komory.
Jan Sokol a Milan Hamerský. Kdybyste dovolil, já teď umřu. Eutanazie.
Senátor Jaroslav Kubera pálí jednu od druhé, právník Tomáš Kindl bojuje za právo nečichat cizí kouře.
Jakou cenu má vaše nemovitost?
Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
24. 11. 2016 15:08, Zvedni Zadek
Pokud chcete vidět diskutovat Romana Strejčka a Ivana Bartoše naživo, tak máte příležitost v pondělí 28.11.
Akce se koná v pražském klubu Rock Cafe od 19:00.
Více na FB https://www.facebook.com/events/1820821358201650/
V diskuzi je celkem (20 komentářů) příspěvků.