Pořádání charitativních akcí má svoje pravidla. Upravuje je zákon o veřejných sbírkách. Pod pojem veřejná sbírka se toho vejde hodně. Podle zákona jde o získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochranu kulturních památek, tradic nebo životního prostředí.
Sbírka může probíhat mnoha způsoby:
Případně můžete peníze na dobrou věc vybrat i jinak. Jiný způsob sbírání peněz vám ale bude muset odsouhlasit krajský úřad – zajímat ho bude hlavně transparentnost získávání příspěvku a zabezpečení jeho využití.
Veřejná sbírka není sbírka konaná politickými stranami nebo politickými hnutími, spolky, společnostmi, svazy, hnutími a odborovými organizacemi, registrovanými podle zvláštních právních předpisů, mezi svými členy za účelem dosažení prostředků k plnění svých úkolů.
Veřejná sbírka také není sbírka konaná církvemi a náboženskými společnostmi, registrovanými podle zvláštního právního předpisu, k církevním nebo náboženským účelům, pokud se koná v kostelích, modlitebnách a jiných místech určených k provádění náboženských úkonů, bohoslužeb a obřadů.
Každopádně pokud se chcete do charity pustit, měli byste znát první zásadní podmínku: veřejnou sbírku může pořádat pouze právnická osoba. Jako jednotlivec nebo skupina jednotlivců ji tedy na své triko uspořádat nemůžete. Můžete její konání ale iniciovat třeba u vás ve firmě. Sbírku může organizovat také například neziskovka, obecně prospěšná společnost, nadace, církev, spolek, příspěvková organizace, obec, kraj, vysoká škola, veřejná výzkumná instituce, teoreticky třeba i družstvo nebo společenství vlastníků jednotek.
Když se rozhodne právnická osoba dobročinnou sbírku uspořádat, musí požádat o osvědčení krajský úřad příslušný podle svého sídla. Krajský úřad později také dohlíží na to, aby veřejná sbírka proběhla podle pravidel. V případě porušení zákona může právnické osobě udělit pokutu až do výše pěti set tisíc korun.
Oznámení o pořádání veřejné sbírky se všemi náležitostmi musíte krajskému úřadu doručit nejpozději třicet dní před jejím začátkem. Sbírku je možné zahájit nejdřív třicátý první den po jejím ohlášení.
Tip! V mimořádných případech lze sbírku zahájit rychleji – například, když má zmírnit následky živelných katastrof nebo ozbrojených konfliktů nebo když jde někomu o zdraví či o život. Pokud pádné důvody uvedete do oznámení, úřad o sbírce rozhodne ve zrychleném řízení a umožní, abyste začali peníze sbírat dřív.
Krajskému úřadu je třeba dodat:
Hledáme dobrého člověka. Volný seriál Peníze nejsou všechno na Peníze.cz:
Písemné oznámení o konání veřejné sbírky musí obsahovat:
Žádné poplatky se za oznámení o pořádání veřejné sbírky neplatí.
Pokud dodáte krajskému úřadu všechny náležitosti a ten v nich nenajde žádnou vážnější formální chybu ani neshledá, že se sbírka z nějakého důvodu konat nemůže, vydá vám do třiceti dnů osvědčení. Kopií osvědčení se pak musí na požádání prokázat každý člověk pověřený prováděním sbírky – tedy vybíráním peněz nebo třeba prodáváním na dobročinném bazaru. U sebe musí mít také plnou moc pořádající právnické osoby, která obsahuje jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu tohoto člověka, údaje o právnické osobě a veřejné sbírce.
Sbírku nemůže provádět člověk mladší patnácti let a člověk, který není plně svéprávný.
Pro sbírku musíte zřídit zvláštní bankovní účet, na který převedete hrubý výtěžek. Pokud peníze vybíráte výlučně do sběracích pokladniček nebo prostřednictvím sběracích listin a sbírka netrvá víc než tři měsíce, účet není povinný.
Tip! Pokud peníze ze sbírky využijete k jejímu účelu a účet je vynulovaný, můžete si ho ponechat pro další veřejnou sbírku – třeba na dobročinný bazar napřesrok. Na účtu smí v meziobdobí zůstat jen částka na poplatek za vedení účtu, měl by být zablokovaný pro příchozí platby. Kdyby se na účtu objevily peníze v době, kdy ještě není nová sbírka oznámená a osvědčená, jednalo by se o konání veřejné sbírky bez oznámení, za což hrozí pokuta od krajského úřadu.
O nákladech a výnosech sbírky musíte vést účetnictví. Nejpozději do tří měsíců od ukončení sbírky je nutné předložit vyúčtování ke kontrole a schválení krajském úřadu.
Ve vyúčtování uvedete hrubý výtěžek a výši nákladů spojených s konáním sbírky – ty nesmějí převýšit pět procent z hrubého výtěžku. Nakonec vyčíslíte čistý výtěžek. A prokážete, že byl využitý k předem stanovenému dobročinnému účelu. Dokládají se pokladní doklady, faktury i výpisy z bankovního účtu. Do nákladů můžete zahrnout například výdaje na pořízení pokladniček, propagačních plakátů a letáků, výdaje za pronájem prostorů, v nichž se sbírka uskuteční, nebo výdaje za kulturní a jiná vystoupení na dobročinné akci. Zahrnout ale nemůžete mzdu pro pořadatele sbírky.
Zároveň s vyúčtováním předložíte krajskému úřadu všechny sběrací listiny, včetně potvrzení obecního úřadu o počtu ověřených sběracích listin, protokoly o zapečetění a rozpečetění pokladniček – pokud jste sběrací listiny a pokladničky využívali.
Když trvá veřejná sbírka víc než rok, musíte každý rok předložit krajskému úřadu ke kontrole průběžné vyúčtování.
Krajský úřad se může obrátit také na člověka nebo subjekt, v jehož prospěch se sbírka konala, a požadovat, aby prokázal, jak se výtěžek se sbírky využil.
Tolik základní pravidla pořádání veřejných sbírek.
V pokračování se dočtete, jak a kde hlásit a zapečetit pokladničky. Jak je to s jejich otevíráním. Na co dát pozor při pořádání charitativního bazaru i jak vést evidenci prodaného zboží. Mrkneme i na specifika sbírky konané prodejem vstupenek, sběracích listin a DMS:
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
