Chodník v dezolátním stavu. Upadnete a zraníte se. Nebo si třeba rozbijete mobil. Odpovědnost za škodu nese majitel komunikace – a tím je zpravidla obec. Když vám rozsekne hlavu rampouch ze střechy, jde odpovědnost za majitelem nemovitosti.
„Pokud obec například v zimě zanedbá svou povinnost a náležitě neupraví namrzlý nebo zasněžený chodník, může poškozený za úraz žádat finanční kompenzaci. Obdobné je to v jiných ročních obdobích, kdy se chodec zraní například kvůli chybějící dlaždici,“ komentuje právník portálu Vaše nároky.cz Petr Novák. Potíž je, že obce většinou nároky poškozených nechtějí uznávat. „Víc než 75 procent žádostí o odškodnění končí u soudu. Ty se naštěstí při dostatku důkazů kloní na stranu zraněných občanů. Přiznané odškodnění se pohybuje od desítek po stovky tisíc korun, záleží na konkrétním případu,“ říká právník.
Základním předpokladem úspěchu v uplatňování nároku na odškodné jsou neprůstřelné důkazy z místa „činu“. Ideálně byste je měli začít sbírat bezprostředně po nehodě. Mezi nejdůležitější patří:
„Samozřejmě, často není vzhledem ke zdravotnímu stavu možné si důkazy zajistit. Svědky mohou být i lidé, kteří poškozenému po úrazu pomáhali – kolemjdoucí i přivolaná záchranná služba. Obrazovou dokumentaci lze pořídit i nějakou dobu po události, její důkazní síla však s časem klesá,“ dodává právník Novák.
Náhradu za bolest a ztížené společenské uplatnění můžete nárokovat i v případě nemoci z povolání nebo pracovního úrazu. Jak na to, Peníze.cz radili před časem:
Když se na rozbitém nebo zledovatělém chodníku zraníte, máte v případě trvalých následků podle § 2958 občanského zákoníku nárok na bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění. Nárok je třeba doložit lékařským posudkem. „Poškozený má dále právo na náhradu nákladů spojených s péčí o zdraví, například za pobyt v nemocnici, léky či jízdné do zdravotnického zařízení, dále také nákladů spojených s péčí o svou osobu nebo domácnost,“ vyjmenovává právník portálu Vaše nároky.cz. Žádat můžete i náhradu věcné škody, pokud si při pádu zničíte oblečení nebo třeba hodinky. Výši nároků je třeba doložit příslušnými doklady a účtenkami. „Když kvůli úrazu skončíte v pracovní neschopnosti, můžete nárokovat i náhradu za ztrátu na výdělku, kterou musíte podložit potvrzením zaměstnavatele,“ pokračuje Petr Novák.
Důležité každopádně je uplatnit nárok včas – nejpozději do tří let od nehody. Když žalobu do konce tříleté lhůty nepodáte, nárok se promlčí.
Vlastník chodníku má povinnost se o něj starat, jenže není pánbůh. Jsou případy, kdy je odpovědnosti zproštěný – když se prokáže, že nebylo v mezích jeho možností závadu odstranit, zmírnit ani na ni upozornit. Typický příklad? „Začne padat mrznoucí déšť a za hodinu někdo na namrzlém chodníku uklouzne. Objektivně totiž nebylo v možnostech obce takové závadě ve schůdnosti chodníku zabránit,“ uvádí právník.
Pro odstranění nebo zmírnění závad způsobených povětrnostními podmínkami, jako je sníh a náledí bývají stanoveny časové limity v plánech zimní údržby, které vydávají obce. Limity se liší obec od obce, a hlavně podle důležitosti komunikací. „Někde to mohou být pro hlavní komunikaci třeba dvě hodiny a pro malý chodníček na okraji města dvanáct hodin. Plány zimní údržby by nicméně měly být nastaveny odpovídajícím způsobem. V opačném případě by nebyly určující a posuzovalo by se vždy podle konkrétních okolností,“ vysvětluje Petr Novák.
Paní Dagmar šla na nákup stejnou trasou jako každý týden. Počasí zimní, nevlídné. Dávala si pozor, na nohou měla kvalitní protiskluzové boty, žádnou velkou parádu. Na přechodu pro chodce byla souvislá vrstva sněhu bez posypu a pod ní led – nemohla ho vidět. Podjela jí noha a skončila na zemi. Ošklivě si polámala ruku. Nějaký čas pobyla v nemocnici, operovali ji. Léčila se celkem tři měsíce. Žádala po městu odškodnění. Její výpověď podpořili svědci, kteří pád viděli, i přivolaní záchranáři. Doložila lékařské zprávy i bodové ohodnocení utrpěných zranění. Radnice však její žádost odmítla s tím, že provedla údržbu a sníh odklidila. „Jenže to bylo dvě hodiny před pádem paní Dagmar. Podle plánu zimní údržby přitom mělo odklizení sněhu a posyp proběhnout nejpozději do třiceti minut. Šlo o frekventované místo a paní Dagmar musela jít po přechodu pro chodce, jinak by se mohla dopustit přestupku,“ komentuje Petr Novák ze společnosti Vaše nároky.cz, na kterou se Dagmar obrátila.
„Protistrana nespolupracovala, takže bylo nutné přistoupit k žalobě. Klientka byla už v důchodu, proto jí bylo nakonec odškodnění vyčísleno přibližně na jedenáct tisíc korun. Kdyby vydělávala nebo si pádem způsobila trvalé následky, odškodnění se mohlo vyšplhat do statisíců, jak se běžně děje v jiných případech,“ dodává právník.
Dobré pojištění může být k nezaplacení. Rádi vám pomůžeme vybrat.
Podle občanského zákoníku není vlastník chodníku odpovědný v případech, kdy je závada komunikace předvídatelná a chodec jí nepřizpůsobí chůzi. Vlastník chodníku pak může argumentovat, že jste se nevhodně obuli nebo že jste neměli dobíhat autobus. „Obce se často snaží využít nepříliš šťastného znění zákona a argumentují, že závada ve schůdnosti musela být pro poškozeného předvídatelná. Jenže tento argument nedává úplně smysl, protože téměř každý chodec přizpůsobí chůzi náledí nebo jiným nástrahám, určitě totiž nechce spadnout a způsobit si úraz,“ míní právník Novák. Pokud ale vyrazíte na náledí v naprosto nevhodné obuvi – třeba v lodičkách – může obec v soudním sporu skutečně uspět.
Dosud byla řeč hlavně o úrazech na chodníku, zranit nebo poškodit majetek ale může i sníh nebo led padající ze střechy. V takovém případě je odpovědný vlastník objektu či nemovitosti, ze které led spadl. „Postup získaní odškodnění je stejný jako u úrazu na chodníku, to znamená: shromáždění důkazů a následné vymáhání náhrady škody po majiteli nemovitosti. Pokud by se však poškozený domníval, že k úrazu došlo kvůli uklouznutí na sněhu či ledu, který ze střechy (už dřív) spadl, mohlo by být vymáhání odškodnění obtížnější. Bude sporné, kdo skutečně za neodklizený chodník může, zda majitel komunikace či vlastník nemovitosti,“ doplňuje Petr Novák.
Pozor, ze střechy padá led. Pozor, chodník je kluzký. Stačí, když majitel komunikace nebo nemovitosti na riziko upozorní? Úplně jednoznačná odpověď neexistuje. „Záleží na konkrétní situaci a účelovosti jednání. Kdyby majitel komunikace cedule umístil na polovinu chodníků ve městě, odpovědnosti by se pravděpodobně nezbavil, protože by jeho jednání bylo účelové. Odpovědný by byl i ve chvíli, kdy by chodec neměl jinou možnost než přejít přes cedulí označený chodník – například pokud existuje jediný chodník, který vede od paneláku k přechodu. Odpovědnosti by se majitel mohl zbavit například ve chvíli, kdy by cedule byla umístěna na vedlejší stezce, která je málo využívaná,“ uzavírá právník Novák.
Sdílejte článek, než ho smažem
