Česká strana sociálně darwinistická

Michal Kašpárek | rubrika: Komentář | 17. 7. 2015 | 10 komentářů
Před rokem a půl, 17. ledna 2014, nastoupil do úřadu sociálnědemokratický premiér. Jeho kabinet toho zatím moc sociálního nepředvedl.
Česká strana sociálně darwinistická

Voliči pravice, kteří v roce 2010 dali na sliby nízkých daní a boje s byrokracií, aby pak až do pádu Nečasovy vlády slyšeli jen „nerealistické“ a „nestihne se“, dostávají malou náplast. Může je škodolibě těšit, že idealističtí voliči levice asi cítí tu samou deziluzi z dnes přesně osmnáctiměsíční vlády Bohuslava Sobotky.

Pravda, sociální demokracii sice svazuje koalice s ANO a lidovci i to, že levice nemá ve Sněmovně většinu. Energie, s jakou někteří její představitelé zvládají zapomínat na stranické ideály, nebo je rovnou otevřeně popírat, ale jde daleko za to, jak by musely vypadat kompromisy.

Přísnost na chudý lidi musí bejt

Začít kýmkoliv jiným by byla neúcta k Marcelu Chládkovi. Kdo od prvního sociálnědemokratického ministra školství po osmi letech čekal, že bude bojovat proti kastovnímu fungování českého vzdělávacího systému – děti vysokoškoláků dostanou častěji než jinde diplom, děti vyučených končívají nezvykle často bez maturity – pletl se. Byly důležitější věci: třeba tlačit na snížení už tak nízkého počtu maturujících. Jinými slovy: s nemilosrdností přírodního výběru čekat na první chybu, kterou dítě udělá, a doživotně ho kvůli ní diskvalifikovat, protože hra na druhé šance něco stojí. Například je nutné platit učitele a my přece nejsme žádný soci… ouha.

Chládek musel v květnu z ministerstva odejít, ale to, že chtěl celou generaci prodat na maso kapitánům průmyslu, bylo až do úplného konce v pohodě. O křeslo ho připravilo, že šikanoval podřízené. To bylo ve straně v pohodě jen pět měsíců. Každá oběť bossingu musí být říčná z toho, že v táboru moderní levice můžete přivádět zaměstnance k pláči nejvýš půl roku.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová mezitím oprášila jedno kdysi z levicí nejkritizovanějších opatření Nečasovy vlády: veřejnou službu. Odpracovat si podporu zametáním chodníků za patnáct korun na hodinu, to je nabídka, díky které se bude v noci před přijímačkami na střední spát o dost klidněji.

Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier prokazoval idealismus aspoň v prvních měsících po svém jmenování: navrhl možnost oddlužení nejchudších anebo rovné zastoupení pohlaví na kandidátkách. Z koalice rychle uslyšel, že má zklidnit hormon a od té doby se pokouší o rekord v neviditelnosti, který mu nepokazila ani záplava xenofobie v posledních týdnech. Záplava, ke které aktivně přispívají i jeho četní spolustraníci.

Když nepřijde změna zevnitř, přijde zvenčí

O tom, jak se ministr vnitra Milan Chovanec rozhodl zpoplatnit stížnosti na chování policistů, což by dopadlo hlavně na ty nejchudší, nebo jak tvrdě policie zakročila proti demonstrantům podporujícím Kliniku, jsem psal už v prosinci. Pointa toho článku je dnes ještě aktuálnější: ČSSD chystá půdu své radikální alternativě.

Z myšlenkové vyprázdněnosti ODS už takhle vyrostli Svobodní. Jejich vize fungování společnosti stojí na hranici utopie, ale v záplavě výmluv „nerealistické“ a „nestihne se“ je i taková vize potřebná. Proplachuje úředničinu neředěnou politikou.

Publicista Mark Fisher ve své analýze květnového volebního neúspěchu labouristů trefně napsal: „Nejenom, že nedokázali správně pojmenovat, co je s dnešní ekonomikou špatně, ale nezvládli ani nabídnout žádnou pozitivní představu toho, jak by podle nich měla společnost vypadat.“ Zatímco britští labouristé to nedokázali v opozici, Sobotkova ČSSD to nezvládá ani jako nejsilnější vládní strana. Na každý solidární krok, jako je nový zákon o sociálním bydlení nebo snížení DPH na potraviny, připadá jedno opatření, pod kterým by mohl být podepsaný Petr Nečas nebo Miroslav Kalousek, a které by před dvěma lety strana sama kritizovala.

Je otázkou času, kdy se někdo pokusí tuhle úředničinu bez vizí a ideálů propláchnout neředěnou politikou. Španělsko nebo Řecko ukazují, že sociálnědemokratické strany nemají na levicovou politiku věčný monopol. A že když změna nepřichází zevnitř, dostaví se nakonec zvenčí.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+1
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 10 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

17. 7. 2015 10:52, jezevec

margaret thatcherová: problém socialismu je v tom, že socialistům dříve či později dojdou i ty cizí peníze.

+19
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

17. 7. 2015 10:00, Rada

V cem presne? Uplne ve vsem??

Zobrazit celé vlákno

-3
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Aleš Michl: Nižší schodek rozpočtu? To si jděte vyříkat se socanem!

10. 1. 2015 | Ondřej Tůma | 3 komentáře

Aleš Michl: Nižší schodek rozpočtu? To si jděte vyříkat se socanem!

Měla to být tradice: novoroční rozhovor pořízený v běhu. To aby se zpovídaný nezapletl do dlouhých souvětí. Počasí ale tentokrát vyřklo rezolutní Ne. Jak se ale ukázalo, s Alešem Michlem... celý článek

ČSSD chystá půdu své radikální alternativě

19. 12. 2014 | Michal Kašpárek | 3 komentáře

ČSSD chystá půdu své radikální alternativě

Mladí levicoví liberálové jsou v ulicích a dostávají v nich na budku od policie. To je na první rok vlády vedené levicovým liberálem solidní výkon.

I chodníky jsou modré a oranžové. Víc, než si myslíte

14. 11. 2014 | Michal Kašpárek | 3 komentáře

I chodníky jsou modré a oranžové. Víc, než si myslíte

Města stojí před otázkami, na které neexistuje jedna objektivní správná odpověď. Zastupitelé a radní se budou chtě nechtě rozhodovat podle ideologie. Bylo by fajn přestat před ní utíkat... celý článek

Paroubek, střed, svobodní. Tři slepá místa ODS, ve kterých stojí její smrt

9. 11. 2012 | Michal Kašpárek | 14 komentářů

Paroubek, střed, svobodní. Tři slepá místa ODS, ve kterých stojí její smrt

ODS uráží středové voliče – a těm napravo nabízí středový program. Navíc si nevšimla, že přišla o ideálního protivníka, který jí nahrál na dva volební smeče.

Heslo pro ztracenou dekádu: „Vezmi, co máš, a udělej s tím to nejlepší, co můžeš“

11. 11. 2011 | Michal Kašpárek | 8 komentářů

Heslo pro ztracenou dekádu: „Vezmi, co máš, a udělej s tím to nejlepší, co můžeš“

Vzorem pro „desátá“ léta bude MacGyver. Seriálový hrdina, který si vystačil s tím, co našel po kapsách.

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.