Europoslanec Pyrrhos Mach
30. 5. 2014 | Michal Kašpárek | 34 komentářů

Pro stranu, která se navenek projevuje vulgárně a dogmaticky, je jeden mandát strop.
Lidové noviny minulou sobotu jako hlavní zprávu nabídly text o tom, že „euroskeptik Petr Mach živí z unijních peněz 14 asistentů“. Mach si podle Kateřiny Šafaříkové „nabral unijního komfortu, co to jde“ a svým asistentům nabízí „příjemné kapesné“, protože „peníze se hodí“.
Co mohla být chytrá polemika o tom, nakolik člověk může využívat služeb veřejných institucí, které kritizuje, to skončilo jako jeden z nejtrapnějších pokusů o sestřel v živé paměti. Ani Šafaříková totiž nezastírá, že europoslanci mají na dlouhodobé asistenty i jednorázové expertízy rozpočet 21 tisíc eur měsíčně. Peníze můžou rozdělit poměrně volně a Mach dal prostě přednost většímu, volněji spolupracujícímu týmu. Graf, který vedle článku srovnává počty asistentů — Machových rekordních čtrnáct je zde zvýrazněno černým sloupcem mezi modrými – je proto nefér. Dítě, které si za dvacku v cukrárně koupí pět karamel, přece není rozhazovačnější než to, které stejné peníze utratí za jeden zákusek.
Článek sice zmiňuje, že Mach z 21 tisíc eur využije víc než jeho kolegyně Olga Sehnalová nebo Kateřina Konečná, ale ani to ještě není důkaz dojení. Aniž bych Machovi v jeho tažení proti údajným euronesmyslům fandil, kritická opozice k evropské komisi může být nákladnější než přitakávání. Navíc je Mach jediným českým europoslancem v už tak dost malé a názorově různorodé frakci, takže má na rozdíl od kolegyň menší možnost se s někým podělit o výstupy a náklady analýz.
Zápisky z europoslaneckého deníčku Petra Macha exkluzivně na Finmagu:
Na obecnou otázku, jestli je pokrytecké, když euroskeptik používá „evropské“ peníze, neexistuje jednoduchá univerzální odpověď. V tomhle případě ale Macha za pokrytce nepovažuju. Důvody mám dva:
Za prvé, Evropský parlament pracuje pro všechny Evropany, včetně euroskeptiků. Ti od Macha čekají co nejlepší možná rozhodnutí. Unijní příspěvek na asistenty a konzultace je nejčistší způsob, jak si k něčemu takovému může pomoct. Sice se s lobbingem nevylučuje, ale je tu díky němu o fous větší šance, že bude Mach svoje hlasování probírat dřív s asistentem Martinem Pánkem než Vladimírem Putinem.
Za druhé, odmítnout peníze by bylo frajerské gesto, ale právě jenom to: gesto. Omezení evropských výdajů je jedním z těch kroků, u kterých nezáleží na tom, jak se rozhodne jeden člověk nebo třeba desetina lidí. Smysl mají jenom obecně závazná pravidla, která se Mach aktivně snaží změnit, ne dobrovolné sebeznevýhodnění osamělého světce.
Libertariáni si vykopali sami na sebe past tím, jak rádi poukazují na pokrytectví regulátorů. Mach je se svými čtrnácti asistenty najednou v podobné situaci jako ekologista načapaný na parkovišti nákupního střediska (protože kvůli protežování aut v městském plánování by ho nákup jinde vyšel dráž a trval déle) nebo socialista, na kterého pravicové blogy hulákají, ať tedy platí vyšší daně, když o ně tak stojí (ačkoliv jeden štědrý srdcař sociální stát neudrží). Tu past prohloubil Mach sám, když ještě po volbách sliboval, že nevstoupí do výborů, protože to je forma uplácení. Zdálo se tehdy, že o žádné „evropské“ peníze rozhodně nestojí.
Zprávy postavené na tom, že se někdo rozhodl dělat frajerská gesta, a pak se na to pragmaticky vykašlal, pochopitelně přitahují emoce, o čemž svědčí víc než tisícovka lajků pro Lidovky a Šafaříkovou. Jenomže kvalitní politické zpravodajství na takovém povrchním moralizování stát nemůže.
Kdy euroskeptictví kombinované s evropskými penězi pokrytecké je? Jako příklad se nabízí stráž sympatického pivovarníka Stanislava Bernarda proti „europivu“ – přičemž Bernardova firma získala z Evropského sociálního fondu skoro čtyřmilionovou dotaci na školení zaměstnanců.
Europivo je Bernardem protlačovaný novotvar pro piva globálních značek. Zastírá, že Evropská unie má nejpestřejší pivní trh světa a docela si ho hýčká, například výhodami pro malé pivovary. Několikrát jsem zaznamenal hospodské konspirační teorie, podle kterých Unie chce, aby všechna piva chutnala jako europivo: pokrytecká kampaň pivovaru dotovaného evropským fondem k tomu absurdnímu strachu přispívá, i když Unii výslovně nezmiňuje.
Mach z toho srovnání vychází dobře. I když taky rád budí vášně, evropské peníze aspoň využívá k politickému cíli, kterým je menší přerozdělování evropských peněz. Možná je to donkichot, ale pokrytec ne.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
24. 10. 2014 6:48, josef
Neustále se zvyšuje počet lidí , kteří netvoří přidanou hodnotu.Pokud se nárust kravaťáků nezastaví , tak lidstvi na to zhyne !
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
24. 10. 2014 11:05, Pavel
Jak již v diskuzi někdo uvedl, stále se zvyšuje počet lidí, kteří nevytváří žádné hodnoty, ato je problém celé EU. Na nepopulární práce (stavební přípomoce, svoz odpadků apod.) si státy EU v minulosti vpustily velké množství osob mimo EU, často i mimo Evropu jako takovou. Ten nesmyslný liberalizmus již mění poměry hlasů ve volbách a hlavně poměr lidí produktivních a neproduktivních. Těm neproduktivním už se to začíná zajídat, ale protože ti méně produktivní se rychleji rozmnožují, ať už mezi sebou nebo další migrací, tak to nemůže dobře dopadnout. Každý český "pseudopolitik", který vstupuje do politiky tvrdí, že všechno ví, všemu rozumí a má na všechno řešení a jakmile se na politické kolbišti ocitně, tak najednou potřebuje poradce i na kvalitu toaletního papíru. A pan Mach není výjimkou, je to politický pohrobek Václava Klause. Není ani horší, ani lepší než jiní podobní "politici". A my pitomci, kteří ty hodnoty vytváříme jenom skřípeme zuby, když je takto "efektivně" využívají. Jenže spousta z nás než aby zvedla hlas a hlavně zadek při volbách, tak raději remcá u zdraženého piva a chová se jako ti politici. Všechno ví, všechno znají a na všechno mají řešení... Jde to prostě do řiti, i když se máme nejlépe jak jsme se zatím mohli mít. Ale to není řešení, to je výsledek evoluce a plundrování přírodních zdrojů. A ty nekonečné nejsou.
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.