Média od ledna prorokují renesanci zahradničení, protože: drahota. Vysoké DPH, zregulovaná vejce a čínský česnek, na kterém víc zaplatíte za dopravu než za živiny, slibovaly vyhnat lidi zpátky do zahrad. A vida, lidé v nich už skutečně jsou. Dokonce i ti, kterým žádná zahrada nepatří.
Zdá se ale, že touha ušetřit v kuchyni není – aspoň ne jediným – důvodem.
Dobře to ukazuje Prazelenina, experiment architekta Matěje Petránka. V pražských Holešovicích si pronajal hektarovou proluku, na které vykolíkoval záhonky a ty nabízí k sezónnímu pronájmu za 850 korun. I když stránky Prazeleniny slibují i výhody v podobě plodin bez pesticidů a výčitek z uhlíkové stopy, o mrkev tu zas až tak nejde.
Před třemi čtvrtinami roku jsme se ptali čtenářů Peníze.cz, jakému česneku dávají přednost. 38 procent chce česnek český, dalších téměř 17 procent si ho pěstuje. Jsme vlastenci!
Před pár dny jsme se čtenářů ptali na jejich vztah k drůbeži. Letmý pohled na výsledky praví: Jsme milovníci ptactva!
Pokud se vám výsledky anket nelíbí, můžete se je pokusit zvrátit, stačí kliknout na link a v anketě si vybrat kýženou odpověď.
„Kdybych chtěl pěstit zeleninu, tak ve větším, někde za městem,“ vypočítává Petránek. „Zahrada je důležitá, ale spíš jako prostředek sdružování lidí na jednom místě, v uvozovkách ‚posilování občanské společnosti‘,“ vysvětluje. Proto taky doplní záhony o dětské hřiště a kavárnu. V proluce na rohu ulic Komunardů a Přístavní tak vznikne veřejný park na soukromém pozemku. Čtvrť vykupující svou atmosférou krásu zbytku Prahy taková místa potřebuje.
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
Prazelenina startuje relativně pozdě, až v půlce dubna, takže česnek už nevysadíte. S pěstováním ostatních plodin vám tady zato pomůžou zkušenější kolegové.
Cílení na začínající zahrádkáře, pro které jsou záhony spíš venkovním ekvivalentem klubu než továrny, není špatný nápad. „Napište tam, že je zájem od mladých!“ dostal jsem totiž za úkol od Jarmily Matějíčkové z brněnského zahrádkářského svazu. Ta aktuálně hlásí pět žádostí o pronájem za dva pracovní dny, což sice není fronta jak na iPady, přesto ale o záhonky v městských koloniích žadoní víc lidí než v minulých letech. A mění se jejich průměrný obrázek.
Zatímco starším zahrádkářům jde hlavně o výpěstky, mladí vidí v zahradách z části i možnost odpočinout si blízko bytu – a hlavně levně. „Zájem je pořád větší, protože když má někdo dvě tři děti, těžko může jezdit každé léto k moři.“ Nájemné se liší místo od místa. „Začíná na dvou korunách a končí na jedenácti za rok ze záhonů. Pod chatou se platí jinak, třeba pět až pětačtyřicet.“ Pětisetmetrový pozemek s patnáctimetrovou chatkou tak vyjde tak na tři tisíce ročně, tedy bez vody a elektřiny. Vykoupíte si to ale mozoly, protože s člověkem, který namísto zvelebování léna bude sedě ve vysoké trávě obracet lahváče, se svaz rozloučí.
Právě díky fluktuaci – často bohužel i směrem ze záhonů do urnového háje – máte i na začátku března naději na to, že vám svaz ještě na tuhle sezonu sežene zahrádku. A podle Matějíčkové někteří lidé najímají zahrádkářům i své pozemky přiléhající ke koloniím, přilepšují si tak třeba k důchodu.
Prazelenina nezastírá inspiraci zahraničními projekty. Ve střední Evropě se „městská zelenina“ pěstuje hlavně ve spořádaných, pravoúhle nalinkovnaých zahrádkářských koloních. Ty v 19. století zpropagoval lipský doktor Daniel Gottlob Moritz Schreber, po kterém se i v Brně jmenovaly už zrušené „Šrébrovy zahrádky“. Dál na západ je to ale větší punk.
V berlínské bohémské čtvrti Kreuzberg se v zelené proluce Prinzessinnengarten nad záhony ohýbá závadová mládež v nátělnících a baretech. O pár zastávek U-Bahnem dál, v Schönebergu, teď skupina podnikatelů přestavuje střechu staré sladovny na městskou farmu. Název? Frisch vom Dach – Čerstvě ze střechy.
„Střešní pěstování“ je populární za oceánem, což dokládají články z webu Inhabitat. Módu v roce 2010 nastartovala Annie Novaková na Eagle street, kde hlávkový salát vyrůstá s výhledem na mrakodrap Empire State. Největší takovou farmu najdete na střeše skladiště z roku 1919 v newyorské části Queens, kde na třetině hektaru roste zelenina v kvalitě bio. Organizace New York Sun Works pak nabízí městským školám střešní skleníky, ve kterých mohou malí Američané zakusit lopotu, jakou si nejspíš pamatujete z hodin zemědělské výchovy.
Jediná zaručená možnost získat „skutečnou“ zeleninu; příležitost levně proměnit přehlížená místa v parky; šance opálit celou rodinu za desetinu ceny dovolené u moře – to všechno je moderní zahrádkaření. A tak lidé, kteří mají nejpohodlnější práci v historii a za jednotku času si v ní vydělají na rekordní množství kalorií, opět berou do ruky rýč.
A Kašpárek radí: udělej/urob si sám:
Další komentáře a dobré rady Michala Kašpárka
Když byl Karel Čapek na začátku, Karlem Čapkem i skončíme.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
