Od podnělí 28. března 2011 se za obsah zpravodajského serveru deníku New York Times platí. Každý, kdo si na něm chce přečíst víc než dvacet článků za měsíc, bude muset z peněženky vylovit patnáct dolarů. Prestižní americký list se tak připojil k médiím, která svůj obsah na internetu zpoplatnila již během roku 2010. Hlavním tahounem a propagátorem zpoplatnění zpravodajství na webu je mediální magnát Rupert Murdoch, jehož společnost News Corporation vlastní například listy The Times a The Sunday Times. Jejich internetový obsah byl zpoplatněn v loňském červnu. Jedná se o krok správným směrem? Bude mít tah významných světových médií úspěch, nebo se po čase zase vrátí k nabízení svého zpravodajství zadarmo? A může k něčemu podobnému dojít i v České republice? To jsou otázky, které se honí v hlavách běžných uživatelů internetu, ale i mediálních expertů.
Zpravodajské weby významných světových médií se k tomuto kroku odhodlaly také proto, že jim v posledních letech klesaly příjmy z reklamy. Počítají s tím, že i když je může opustit značná část čtenářů, příjmy z placeného obsahu by tuto mezeru měly zase zaplnit. Dalším z argumentů, jež používají média, která zpoplatnila svůj webový obsah, je to, že kvalitní žurnalistika není levná záležitost, tak proč by její výsledky měly být zadarmo? Podle prvních statistik však zpravodajským serverům Ruperta Murdocha po zpoplatnění klesl počet návštěvníků až o dvě třetiny. Někteří odborníci se domnívají, že se jedná spíš o vrtoch mocného starce, který si chce dokázat, že je stále králem mediálního světa. Druzí naopak tvrdí, že Murdoch (zase) dobře ví, co dělá, a trend placeného zpravodajství na internetu je již nevyhnutelný. Velezkušený mediální magnát se každopádně v žádném případě nevzdává a o změně placeného modelu ani v nejmenším neuvažuje. Asi dobře ví, že v tomto případě půjde o běh na dlouhou trať.
Mediální odborníci se ve svých názorech, zda zpoplatnění internetového zpravodajství může nastat i v České republice, značně rozcházejí. Českým průkopníkem je v tomto směru internetový portál iHned.cz, který ve své placené zóně nabízí kompletní archiv Hospodářských novin. Zpoplatněný je Respekt, v loňském svůj archiv zpoplatnil také týdeník Reflex. V nejbližší době se však v Česku další významní mediální hráči k tomuto trendu pravděpodobně nepřipojí. Vyjádřili se tak zástupci mediální skupiny Mafra, která vydává například MF Dnes a Lidové noviny. Za obsah jejích zpravodajských webů iDnes.cz a Lidovky.cz se tedy v nejbližší době platit nebude.
Jiná situace je na Slovensku, kde se pomalu rozbíhá projekt Piano, který by měl znamenat zpoplatnění zpravodajských webů. Tento projekt je postavený na kompletní účasti největších hráčů slovenského internetového zpravodajství. Uživatel by se pak díky jednotnému přihlášení dostal k obsahům všech zúčastněných portálů naráz. Navíc částka, která by umožnila měsíční přístup do placené zóny, se má pohybovat jen okolo tří euro. K Pianu se však zatím nehlásí všechny významné slovenské zpravodajské servery, což by nakonec mohlo celý projekt smést ze stolu.
Co si o zpoplatnění obsahu zpravodajských serverů myslí námi oslovení odborníci? Má podle nich slovenský projekt Piano šanci na úspěch? Čeká něco podobného také český internetový trh?
novinář, mediální odborník
Placený obsah na internetu je nevyhnutelný. Pokud vydavatel má nějaký obsah, který se vyplatí zpoplatnit, tak nevidím důvodu, proč ho nezpoplatnit. Záleží ale na tom, jestli tento obsah nemůže náhodou vydělávat peníze inzertním modelem, zda je dostatečně jedinečný či důležitý. Úspěch zpoplatnění bude záviset nejenom na důležitosti a jedinečnosti obsahu, ale také na technických a organizačních (administračních) podmínkách. Přesto zcela otevřeně řeknu, že je potřeba začít zpoplatňovat obsah. V řadě případů to povede k selhání, ale právě neúspěchy budou znamenat to, že „další v řadě“ se poučí.
Co se týče České republiky a Slovenska? Šanci to v praxi nemá – není zde žádný obsah, za který by mělo smysl platit, rozhodně ne ceny, které by si za ten obsah vydavatelé řekli. A za menší ceny ho prodávat nemohou, protože by to celé museli dotovat. Paradoxně by pak poskytování placeného obsahu stálo více peněz než poskytování obsahu zdarma. A co se zpravodajství týče, tak zejména zpravodajství je nezpoplatnitelné – vždy bude existovat místo, kde ho lze mít zadarmo. Když už ne na internetu, tak v rádiu a televizi. A tím je dána nemožnost za jakékoliv zpravodajství chtít peníze.
ekonom, předseda Strany svobodných občanů
Podle mě to nebude fungovat. Na internetu je příliš široká konkurence v podobě obsahu zdarma.
ekonom, analytik týmu Raiffeisenbank
A oni jsou lepší než Bloomberg nebo Reuters, které mám na Blackberry zadarmo?
viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur
Otázka, jestli by se mělo či nemělo platit zpravodajství na webu, není moc na místě. Mělo by se platit to či ono? Zpravodajství je koneckonců stejný byznys jako pekařství nebo zámečnictví. Práci lidí, kteří ve firmě pracují, je třeba platit. Každý musíme jíst či bydlet. A je věcí byznysplánu, jestli žiji třeba z reklamy (jako třeba zpravodajství komerčních TV a rádií), nebo z přímých plateb, nebo z obojího (jako ČT). Ve světě jsou prestižní zpravodajské portály vesměs zpoplatněné.
ekonom, ředitel FINEZ Investment Management
To je přece na každém podnikateli, jakým způsobem hodlá dělat byznys, včetně toho, z jakých zdrojů bude mít příjmy. Můžeme použít krásnou paralelu s finančními poradci. Někdo si nechává platit přímo od klienta, někdo žije z provizí. Podobně média mohou žít z přímých poplatků, nebo z reklamy a PR článků. Nechť si pak každý zákazník vybere, která forma je mu bližší. Proto si myslím, že je jedině dobře, že taková alternativa vzniká, ačkoliv jak znám Čechy a Slováky, tak budou asi preferovat formu zpravodajství „zadarmo“, bez ohledu na kvalitu, neboť kvalitu málokdo dovede posoudit. Stejně jako u toho finančního poradenství.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
