Evropa neví, jak definovat zpoždění

Zpoždění letadel ve Spojených státech jsou největší za posledních třináct, hlásí americké ministerstvo dopravy. V červnu měla zpoždění skoro třetina vnitrostátních letů. V Evropě situace tak kritická není. Na kratších vzdálenostech  přiletí nebo odletí později zhruba čtvrtina letadel. Na dlouhých trasách však podle statistik Asociace evropských aerolinií mělo v letošním druhém čtvrtletí zpoždění na příletu 33 a na odletu 31 procent letů. Na obou stranách oceánu jsou příčiny zpoždění více méně stejné: rostoucí poptávka, kterou letiště a dopravci obtížně zvládají. Důležitou roli hraje i počasí.

Nejčastěji si v Evropě cestující počkají v Londýně. Na tamním letišti Heathrow se v letošních prvních třech měsících zpozdilo 30 procent letů. Druhý je Madrid a třetí Kodaň se čtvrtinou pozdních odletů a příletů. Nejdéle v průměru čekali cestující na odlet v kyperské Larnace (61 minut). Další dvě příčky obsadil Amsterdam a Manchester se 45 minutami.

Za tato zpoždění mohou více než z poloviny letecké společnosti, vyplývá ze statistik evropské organizace pro bezpečnost vzdušné navigace Eurocontrol. Provoz na letišti či průtahy při odbavení cestujících zpozdily v červnu stroje v 18 procentech případů. Počasí mohlo za desetinu zpoždění. Kromě vlivu počasí se podíly na příčinách zpoždění dlouhodobě příliš nemění.

Zpožďování letů a především obtíže, které tím vznikají pasažérům, jsou už dlouho v hledáčku Evropské komise. Už dva roky platí soubor práv cestujících, kteří mohou nárokovat odškodnění, pokud má let výraznější zpoždění, nebo se vůbec neuskutečnil.

Sama Komise nicméně přiznává, že tato pravidla nejsou úplně dokonalá. Například nelze zjistit, zda byly lety zrušeny nebo pouze zpožděny. Aerolinie mohou různé případy posuzovat různým metrem. To, co je pro jednu společnost zrušení letu, může být pro jinou pouze výrazné zpoždění. Ve hře je následná výše odškodnění. Z toho se odvíjejí problémy pasažérů při uplatňování práva na kompenzaci.  To potvrzuje Komise i v nedávné analýze, v níž konstatuje, že letecké společnosti mohou klasifikovat zrušení letu jako významné zpoždění, aby se vyhnuly požadavkům na vyplacení náhrad.

Dopravce se může odškodnění pasažérů vyhnout jen v případě, že zrušil let kvůli politické nestabilitě, povětrnostním podmínkám, které jsou neslučitelné s uskutečněním daného letu, kvůli bezpečnostním rizikům, neočekávaným nedostatkům letové bezpečnosti či kvůli stávce. Aerolinie nemusí finanční náhradu vyplatit ani v případě, kdy byla událost způsobena mimořádnými okolnostmi, kterým "by nebylo možné zamezit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření!.  Podle Komise trvá podezření, že se dopravci odvolávají na mimořádné okolnosti příliš často.

Při zpoždění letu, které je delší než dvě hodiny, musí aerolinie poskytnout cestujícím občerstvení, stravu, možnost základní komunikace či ubytování v hotelu.  V mnoha případech však společnosti tuto pomoc neposkytují z vlastní iniciativy, nebo ji dokonce cestujícím zcela odepřou. Některé aerolinie se podle Komise dokonce snaží odvolávat na vyšší moc a zbavit se tak povinnosti cestujícím pomoci. Platná pravidla jim přitom nic takového neumožňují.

Komise chce proto stávající předpisy pro odškodňování cestujících zpřesnit. Například je podle Bruselu třeba jasně definovat, co je to zpoždění. Například zda zpoždění delší než 24 hodin se bude považovat za zrušení letu. Existují totiž případy, kdy dopravce „posunul“ let o 48 hodin, které označil jako zpoždění, i když se ve skutečnosti jednalo o zrušený let kvůli technickým problémům.

Existuje nějaký recept, který by omezil zpožďování letadel?