Zdroj: Shutterstock
Jak se Češi připravují na stáří? Stále více si uvědomují, že to není jen o zdravotní kondici, ale i tom, kdo jim bude nablízku, až budou potřebovat pomoc se zvládáním každodenních potřeb. Jsme ochotni se o své blízké postarat?
Podle průzkumu organizace MILA ve spoluprácí s NN Životní pojišťovnou a agenturou MindBridge je 93 procent lidí ochotno pečovat o své blízké, až budou nesoběstační. Realita bývá podle odborníků ale dost jiná.
„Je dobře, že jsme ochotni, ale na druhou stranu to možná vypovídá o tom, že vůbec nevíme na co odpovídáme, protože si to mnoho z nás ani nedokáže představit a připravit se na to. Je ale dobře, že se o tom lidi alespoň snaží přemýšlet,” říká zakladatelka neziskové organizace MILA, jejímž cílem je zvýšit prestiž profesionálních pečovatelů Simona Bagarová.
Velmi skeptická k číslu 93 procent je i Barbara Šporclová Kodetová, která se podělila o zkušenost s péčí o svého otce, o něhož se v závěru jeho života intenzivně starala spolu se svou maminkou: „Myslím si, že si ti lidé opravdu nedokáží představit, co to obnáší. Jak finančně, tak fyzicky. Co to udělá s rodinou jako takovou a navíc velmi záleží na tom, v jakém stavu ten senior je. Pokud máte v péči seniora, který má těžkou formu Alzheimera nebo jiné neurodegenerativní onemocnění, tak je v určité fázi i nad lidské schopnosti se o něj postarat sám.”
Nějakým způsobem se však o své blízké postarat budeme muset. Lucie Vidovićová, socioložka a viceprezidentka komise pro výzkum stárnutí při mezinárodní sociologické asociaci ISA, upozorňuje, že kapacita současné institucionální péče pokrývá pouze pět procent seniorů starších 65 let. To znamená, že 95 procent žije běžně doma v komunitě nebo dostává pomoc právě od blízkých. A podle demografického vývoje bude toto procento ještě růst.
„Za mě je tedy ta odpověď i o tom, že víme, že to na nás bude. Protože i kdybychom ty domy pro seniory postavili, tak pro ně nebudeme mít personál,” upozorňuje Vidovićová na to, že pečovatelů, kteří by se o seniory v domovech starali je naprostý nedostatek. Stát se snaží reagovat na nedostatek kapacit a zlepšit podmínky pro domácí péči alespoň zvýšením příspěvku na péči a také tím, že nově ocení péči o blízké průměrnou mzdou, díky čemuž se mnoha pečujícím zvýší starobní penze.
Od toho se také odvíjejí jejich ceny, které nejsou nejlevnější. U soukromých institucí se pohybují od 35 až k 70 tisícům za měsíc.
Nedostatek pobytových sociálních služeb také rozvířil debatu o v zahraničí běžném pojištění dlouhodobé péče. To má pomoci v případě, kdy se klient nebo jeho blízká osoba stanou závislými na pomoci někoho jiného kvůli nepříznivému zdravotního stavu. Tedy typicky ve stáří. Z pojištění se pak vyplácí měsíční renta, ze které se může uhradit i část nákladů na pobyt v seniorském zařízení.
Pojištění dlouhodobé péče je stále poměrně nové, přesto po něm velmi rychle roste poptávka, kterou umocnilo i zavedení daňového zvýhodnění. Pojištění zatím nabízejí jen některé pojišťovny. Jako první to byla NN pojišťovna, poté Generali Česká pojišťovna a pojišťovna Simplea, která garantuje v rámci pojištění i místo v pečovatelském zařízení.
Na finanční zajištění na stáří myslí ale podle průzkumu pouze 52 procent dotázaných. Ti mají buď penzijní připojištění nebo životní pojištění.
Ke konci prvního pololetí 2025 si spořily v penzijních fondech téměř čtyři miliony Čechů. Životní pojištění má dle odhadů 4,7 milionu Čechů, tedy téměř každý druhý.
„Nejčastěji se jedná o rizikové životní pojistky, které kryjí události jako úraz, invalidita, vážné onemocnění nebo smrt. Jsme ale rádi, že se dostává do zájmu klientů i pojištění dlouhodobé péče. Daňově zvýhodněnou variantu pojištění si u nás sjednalo už přes 14 tisíc klientů. A mile nás překvapil vysoký podíl mladých lidí – více než čtvrtině klientů není v době sjednání ani 30 let,“ uvádí ředitel externí distribuce NN Životní pojišťovny Petr Němeček.
Právě mladí jsou podle něj daleko lépe srozuměni s tím, že se o ně ve stáří stát nepostará. Oproti tomu, jak z průzkumu vyplynulo, více jak polovina lidí ve věku 45 až 65 let si myslí, že finanční náklady za jejich péči by měl nést stát.
Silvie Housková
Sdílejte článek, než ho smažem
