V dnešním díle našeho seriálu si nejdřív rychle shrneme to, co jsme si zatím pověděli, a ve druhé půlce přidáme praktickou radu, jak spořit efektivně. Tak, aby to opravdu fungovalo.
Nejdřív v bodech teorie:
• Začněte u výdajů
Omezte výdaje na povinné a nutné minimum. Zbytným výdajům se vyhněte anebo je výrazně omezte na skutečně výjimečné příležitosti.
• Řiďte se rozpočtem
A přesně svoje výdaje sledujte. Pokud máte ušetřit, je to opravdu nezbytné. A je to dobré i pro pochopení sebe sama a svých návyků. Jde sice o činnost do jisté míry nepříjemnou a pro někoho možná až protivnou, ale je to postup vysoce užitečný. Stačí papír a tužka, ale dá se to dělat i jednodušeji, automatizovaně. Sledování výdajů už nabízí jako standardní službu v internetovém nebo mobilním bankovnictví snad každá banka.
• Řekněte si, co chcete
Definujte si rodinné cíle, rodinnou finanční i životní strategii. Je vhodné formulovat své cíle společně, jako rodina. Takovým cílem může být například naspořit pololetní finanční rezervu nebo dítěti na studijní pobyt.
• Otevřeně a spolu
Přijímejte všechna rozhodnutí jako rodina, čiňte je společně a po dohodě. Jedině tak dojdete k tomu, že budou všichni motivovaní daná pravidla dodržovat. Každé samostatné, nekonzultované rozhodnutí je porušením určitého vnitřního pravidla fungování rodiny. Tímto pravidlem je vzájemná otevřenost a společné rozhodování o všech podstatných aspektech rodinného jmění. I kdyby jeden z partnerů pouze vyslechl argumenty toho druhého a jenom na ně kývnul bez dalších otázek a diskuze, je to lepší, než když budete jednat za jeho zády.
Jak ušetřit: tohle funguje
A teď trochu praxe. Je to vlastně laciný trik, jak oblafnout sebe sama – ale má výsledky.
Začneme jednoduchou kvízovou otázkou: Jakým způsobem našetříme nejvíc peněz?
a) před výplatou odložím stranou, co mi zbude po zaplacení nutných nákladů,
b) když dostanu výplatu, odložím stranou pokaždé stejnou částku,
c) šetřit nemá cenu, peníze ztrácejí na hodnotě.
Začněme třeba od konce, možností c.
Něco na ní je, peníze kvůli inflaci skutečně ztrácejí postupem času na hodnotě. Právě letos na ní ztrácejí podstatně rychleji, než jsme byli zvyklí, inflace je proti minulým letům několikanásobně vyšší. Ale byly i okamžiky, kdy byla ještě vyšší.
Je to ale opravdu důvod nespořit? Snad. Pokud máte dostatečnou rezervu, je asi na místě přemýšlet, jestli peníze nesměnit za něco, co hodnotu tak rychle neztrácí, ať je to vzdělání, akcie, nemovitosti nebo zážitky. Ale k obraně před inflací se dostaneme časem. Nejdřív totiž musíte mít tu rezervu na neočekávané události. Na to, že půl roku nebudete moct pracovat, na nové auto, když se rozbije to, kterým jezdíte do práce, na pračku…
Takže pokud už nejste do značné míry zajištěni, c není správná odpověď.
Podíváme se na možnost a. Den před výplatou dám stranou, co mi zbude. Ovšem opravdu vám nějaké peníze zbývají? Z lidské přirozenosti bohužel vyplývá, že taková situace často nenastane. Člověk obvykle utratí peníze, které má k dispozici.
Co oči nevidí
Pak nám jako správná odpověď zbývá b. Je to ale opravdu tak? Co to znamená, dávat stranou pořád stejnou částku? Podle průzkumu, který prováděla před několika lety ING Bank, je odkládání pevně stanovené částky nejefektivnější způsob spoření. Dostanu výplatu a hned dám stranou nějaké peníze, které si předem určím, například 300 korun. Jakmile se peníze připíšou na účet, hned posílám tři stovky jinam – nejlíp na spořicí účet nebo na jiný účet, kam běžně nesahám. Odkládanou částku si každý určí podle svých možností.
Na zmiňovaný průzkum se ještě podívejme zblízka. Dozvíme se tady třeba, že lidé nejvíc spoří částky do 500 korun měsíčně. Také se ukazuje, že největší požírač peněz jsou impulzivní nákupy. Tedy takové, když jdu do obchodu, něco se mi tam líbí, nemám to na nákupním seznamu, a přesto si to koupím. Existuje celá reklamní disciplína, která cílí právě na lidi a jejich impulzivní nákupy – cílem je přimět člověka nakoupit věc, kterou nutně nepotřebuje.
Tak tedy pamatujte – do obchodu jen s nákupním seznamem.
A první krok po výplatě – hned odložit stranou peníze na spoření.
Jan Müller
Jan Müller pracuje přes 30 let ve finančních službách. Za tu dobu nasbíral zkušenosti z bank, nebankovních firem i z oblasti dozoru nad finančním trhem a ochrany spotřebitele. Téměř 10 let se podílí na projektech finanční... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem