„Potřebovala bych si koupit notebook. Nevíte, kde by mi půjčili,“ napsala v jedné internetové diskusi jistá studentka. Student Petr se zase chystá na vysokou školu v zahraničí. Sice dostal stipendium, to ale zdaleka nepokryje všechny životní náklady. Petr chce při škole pracovat. Pokud by se ale chtěl studiu plně věnovat, řešil by nejspíš stejný problém, jako slečna bažící po přenosném počítači.
Nároky studentů rostou, zvyšuje se počet škol, na nichž se platí školné a více mladých vyjíždí pro získání kvalifikace do zahraničí. Jsou tak ideálním soustem pro české banky, které mají pro studenty speciální půjčky. Například Poštovní spořitelna (profil, názory) a Oberbank nabízí účelový úvěr, který pokryje školné či nákup knih. Peníze vyplácí přímo na účet školy nebo dodavatele literatury. Česká spořitelna, Komerční banka (profil, názory) či Živnobanka (profil, názory) mají úvěr neúčelový, za který si lze koupit prakticky cokoliv. Je ovšem třeba počítat s tím, že úrokové sazby nejsou o moc nižší než u běžných spotřebitelských úvěrů.
S rodiči a bez poplatků! Tak by se dalo obecně charakterizovat heslo bank, kterým chtějí studenty oslovit. Pokud chcete peníze, ručení se nevyhnete. U Poštovní spořitelny smlouvu o úvěru podepisují rodiče a student vystupuje jen jako spolužadatel. Banka se tím jistí pro případ, že by student později odmítl půjčku splácet.
Bez ručení se dá vypůjčit u České spořitelny, pokud částka nepřesáhne 100 000 Kč. Jenže tato možnost je určena jen těm, kteří studují dálkově, a mají tedy vlastní příjem. V ostatních případech je i u spořitelny ručitelské prohlášení rodičů podmínkou. Aby se mohli rodiče za studentský úvěr pro potomka zaručit, musí vykázat dostatečný příjem. Ručit je možno i vkladem u banky či stavebním spořením.
Banky nabízejí vyřízení žádosti o úvěr či jeho správu zdarma či za zvýhodněných podmínek. Oberbank si za sjednání úvěru počítá od 1 000 do 1 500 korun. Komerční bance se platí za správu 50 Kč měsíčně. U úvěru třeba na pět let banka na těchto poplatcích vyinkasuje 3 000 Kč. Výhodou studentského úvěru je možnost půjčku předčasně splatit bez sankčních poplatků.
Hlavní náklady pro studenta ovšem představují úroky. Ty jsou, zejména u úvěrů na kratší dobu, srovnatelné se sazbami, které banky nabízí u klasických spotřebitelských úvěrů. Studentské půjčky s delší splatností mají většinou úrok výhodnější. Česká spořitelna a Poštovní spořitelna stanovují stejný úrok u studentské půjčky bez ohledu na délku splácení. Jiné banky úrokovou sazbu mění, podle toho, zda je úvěr na pět, nebo třeba na deset let (Komerční banka, Oberbank, Živnobanka).
Student může banku požádat o odklad splátek do doby, než skončí školu a začne si pravidelně vydělávat. Tato služba ovšem není zadarmo. I když se po dobu odkladu nesplácí jistina, musí student platit úroky, a to z celé částky úvěru.
Například půjčka u Komerční banky ve výši půl milionu korun, s ročním úrokovou sazbou 9,44 procenta a pětiletým odkladem splátek znamená po pět let studia roční platby úroků 47 200 Kč. Za pět let tak student na úrocích zaplatí skoro půlku půjčené částky. Když student opustí školu, bude mít pět let, aby úvěr splatil. Každý měsíc bude odvádět bance skoro 10 500 korun. Za celých deset let tak za půlmilionovou půjčku zaplatí na úrocích zhruba 365 tisíc korun.
Vzít si studentskou půjčku se tedy vyplatí především těm, kteří z ní chtějí financovat studium na některé z prestižních škol doma či v zahraničí. Po jejím absolvování bude mít student vysokou pravděpodobnost, že si najde dobře placenou práci. Splatit úvěr pak pro něj nebude problém.
Přemýšleli jste o studentské půjčce pro sebe či pro dceru, nebo syna?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
18. 10. 2007 12:54
To se jen tezko nekdy zmeni. Aby vas nekdo ucil o tom, jak to chodi na trhu DNES, to by si to ten clovek musel zjistit, musel by to nastudovat. K cemu by mu pak byly znalosti z Pajdaku? jestli mi rozumite:))
Zadate po nekom, aby ve svem volnem case studoval servery jako penize.cz, investujeme.cz, finmag.cz..., obchazel banky a zjistoval aktualni situaci, procital ekonomicke prilohy deniku...., a ted to prijde, za cca 15tisic plus minus?
(jak tohle vyresit je ale uplne jina diskuze)
Mimochode m, jak ja bych chtel byt bankou. Oni si opravdu reknou o vic nez 9 procent a jeste o poplatky za vedeni/vyrizeni uveru? A pritom ja za ulozeni penez u nich dostavam z husta 0.01% a jeste platim naky kacky za vedeni. Uzas! Uz je to asi trapny, porad srovnavat se zapadnimi zememi, ale napriklad v Nemcku vam vyjdou vstric o 3% v obou smerech (cili 3% uroku z ulozeni a 6% za uver) a pritom jejich pracovni sila je nakladnejsi. Tak kde tady v CR mame sakra problem?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.