Údaje vyplývají z výsledků mezinárodního průzkumu ING Bank. Naopak, Češi častěji než zbytek starého kontinentu deklarují vyšší povědomí o výši úročení svých úspor, polovina z nás se však domnívá, že úrokové sazby jsou tak nízké, že se spořit nevyplatí.
Kdo věří na spoření
Úrokové sazby různých bank porovnávají nejčastěji v Polsku (50 %), Turecku a Rumunsku. Naopak nejmenší zájem o alternativní nabídky jeví Nizozemci (22 %). Jak je to u nás? „I přesto, že víc než 70 procent Čechů uvádí, že má povědomí o úročení svých úspor, jen třetina z nás porovnává nabídky úrokových sazeb různých bankovních domů. Neznalost neomlouvá, a nemohou se tedy divit, že se jejich finanční rezervy nezúročují podle jejich představ. Většina bank nabízí ke spořicím produktům i další služby jako termínované vklady nebo investice do podílových fondů, které pomohou dosáhnout na vyšší procenta úročení či výnosu,“ říká Libor Vaníček, ředitel retailové části ING Bank ČR.
Nízké úrokové sazby vnímají v rámci spoření jako nevýhodné nejčastěji Italové, Rakušané a Slováci. Přes 60 procent z nich souhlasí s tvrzením, že úrokové sazby jsou tak nízké, že se nevyplatí spořit. Pozitivní náhled na jejich výši mají naopak Poláci a Francouzi. V Česku považuje současné úrokové sazby za nevýhodné 53 procent populace. „Rozčarování poloviny našich spoluobčanů z výše úrokových sazeb je na jednu stranu pochopitelné. Je ale potřeba zohlednit fakt, že i nízký výnos a jakákoliv forma spoření jsou vždy výhodnější, než když peníze leží ladem doma nebo na běžném účtu, kde z nich navíc ukrajují poplatky,“ komentuje Libor Vaníček.
Krize nás naučila šetřit
Ačkoli jsou úrokové sazby na dlouhodobých minimech, z průzkumu ING Bank vyplývá, že 62 procent dotazovaných spoří víc než v dobách před (zatím) poslední ekonomickou krizí. Banka doporučuje myslet víc na budoucnost a spořit pravidelně byť i jen stokorunové položky. Za důvod k založení spořicích účtů považuje kromě toho, že zřízení i vedení takového účtu je většinou zdarma a že zhodnocení na něm je pořád lepší než na účtu běžném, také to, že peníze na spořicím účtu nesvádějí k impulzivnímu utrácení.
Spoření versus inflace: v loňském roce opět debakl
Češi se v loňském roce svezli na euforické vlně, úroky na spořicích účtech rostly k nebývalé výši, zejména bodovaly účty u nově vznikajících bank. Jenže průměrná inflace v roce 2012 byla vyšší (3,3 %) než výnosy i těch nejlepších spořicích účtů.
„Češi byli při nakládání se svými financemi nadále spíše konzervativní a většinu svých úspor uložili do penzijního připojištění, stavebního spoření nebo na populární spořicí účty. Bez výjimky však jde o produkty, které v loňském roce ani nepokryly inflaci,“ komentuje spotřebitelské chování Jan Macek, analytik společnosti AWD. „Letos sice inflace podle většiny predikcí klesne, přesto ale svým zákazníkům doporučujeme o něco odvážnější strategii, která vygeneruje reálný výnos,“ dodává Macek.
Pravda čísel: kde se loni dalo vydělat. Plus výhledy do budoucna
Rok 2012 byl z investičního hlediska, tedy z pohledu zhodnocování peněz, velmi úspěšný. Ekonomická krize sice stále ovlivňuje fungování národních ekonomik, ale soukromé podniky se zdají být z nejhoršího venku. Nasvědčuje tomu rostoucí cena akcií a firemních dluhopisů, čemuž nahrává i celosvětový trend poklesu úrokových sazeb vyhlašovaných centrálními bankami.
Akcie v roce 2012 zažily na většině trhů velký růst. Nejsledovanější akciový index, americký Dow Jones Industrial Average, si za loňský rok připsal téměř 7,5 procenta. Pro české investory rovněž důležitý index, německý DAX, vyrostl dokonce o celých 29 procent. Výborného výsledku dosáhly i české akcie, respektive český akciový index PX 50, který vzrostl o 14 procent.
Tak jak rostla cena akcií na světových burzách, profitovaly z toho i finanční produkty, které jsou na akcie navázány. Například většina dynamických strategií investičních životních pojištění, které jsou typicky složené čistě z akciových podílových fondů, zhodnotila za rok 2012 vklady majitelů tohoto produktu průměrně kolem desíti procent. Průměrné výnosy v dlouhodobém horizontu se nyní pohybují kolem 6,8 procenta ročně.
Dobře se dařilo i dluhopisům, nejen těm podnikovým. Například podílové fondy složené pouze z českých státních dluhopisů vykázaly výnos na hranici šesti procent, což je výrazné zhodnocení, vzhledem k dlouhodobému průměru dvě až tři procenta ročně.
U investic do akcií či dluhopisů je ještě třeba vzít v úvahu, v jaké měně byly cenné papíry nakoupeny. Euro v roce 2012 oslabilo o 1,5 procenta, americký dolar o 3,6 procenta, kurz stagnoval nebo mírně klesal také v případě jenu, libry a dalších světových měn. Zásadní vliv to má rovněž u bankovních vkladových produktů. Pokud má investor uložen milion korun na dolarovém účtu, při zpětné konverzi by za rok 2012 přišel o 36 tisíc korun, které nedorovná ani připsaný úrok z vkladu.
Penzijní fondy a stavební spoření: lákavé přísliby do budoucna?
Penzijní fondy (respektive nyní už penzijní společnosti) budou svým klientům za loňský rok připisovat výnosy v rozmezí jednoho až tří procent. Dlouhodobý průměr je tři procenta ročně.
Při přestupu z penzijních, dnes transformovaných fondů do nových fondů účastnických se však tento rok můžou výnosy – při volbě dynamičtější strategie – dramaticky změnit. „S navýšenou státní podporou, která může činit až 2760 korun ročně, a výnosy srovnatelnými s akciovými podílovými fondy se bude do budoucna jednat o jeden z nejvýnosnějších finančních produktů. Maximální výhodnost vzhledem ke státní podpoře a k daňovým úlevám bude při úložce dva tisíce korun měsíčně,“ tvrdí Tomáš Rampula, hlavní analytik AWD.
Podobně výhodné zůstane díky státní podpoře (byť před časem snížené) i stavební spoření. V roce 2012 bylo možné získat příspěvek od státu v maximální výši dva tisíce korun. Zhodnocení peněz je však méně výhodné než u zmiňovaného penzijního připojištění, nově navíc bude nutné dokládat účelové využití peněz ze státního příspěvku. „V případě stavebního spoření lze doporučit spoření ve výši 1670 korun měsíčně. S rostoucí investicí výhodnost stavebního spoření klesá,“ říká Jiří Sýkora, analytik AWD, který tuto oblast dlouhodobě sleduje.
Spořicí účty a vklady: na cestě dolů
Nejvýnosnější spořicí účty nabídly v loňském roce Air Bank, Equa bank a Wüstenrot. V rámci konkurenčního boje přicházely některé bankovní domy s různými bonusovými akcemi a klienti se mohli dostat až téměř k tříprocentnímu úroku. Od Nového roku jsme však svědky postupného snižování úrokových sazeb. Je to logický krok, vzhledem k v podstatě nulové úrokové sazbě ČNB. Je téměř jisté, že vyšší úrokové sazby, než byly ty v roce 2012, v letošním roce žádná banka nenabídne.
„V letošním roce se musíme připravit na pokles úrokových sazeb u bankovních produktů – spořicích účtů a terminovaných vkladů. Vysoké zhodnocení pravděpodobně nepřinesou ani dluhopisy, výhodnější budou opět akcie. Novou a lákavou příležitost v podobě dynamického investování se státní podporou přinesla penzijní reforma díky doplňkovému penzijnímu spoření. To by v budoucích letech mohlo tvořit základ investiční strategie typického českého střadatele,“ uzavírá Jan Macek.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
28. 2. 2013 7:15, Fousek
Logika. Když mi banka nic nedá (%), nebudu přeci v bance ukládat svoje peníze, zvlaště v době tak rizikové jako je ta doba dnešní. Něco jiného je mít v bance půjčku.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
18. 4. 2013 8:30, clasic
Zlatě využít dlouhodobý spořící produkt jako je moderní penzijní spoření. Myslím, že to přinese dlouhodobě danému člověku daleko více, než nějaké jednorázové investice, kde vůbec neví, kam to jde a kdo se o dané peníze stará. Na burzu u nás nikdo nejde, takže podílové fondy zbývají. A to je velká bída.
Dobře o penzijní reformě píšou na www.duchodko.cz
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.