Jak vybrat vkladní knížku bez hesla?

Schválením novely zákona o bankách (21/1992 Sb.) v dubnu roku 2002 došlo k 1. 1. 2003 ke zrušení vkladů na doručitele. Od tohoto data nesmějí banky prostředky uložené na těchto tzv. anonymních vkladech úročit, nevztahuje se ně ani zákonné pojištění. Cílem zákona bylo předejít nekontrolovaným finančním operacím (zejména v souvislosti s teroristickými útoky) a sjednotit českou legislativu s právem Evropské unie. Klienti přesto mohou s penězi na rušených účtech dále nakládat, a to po dobu deseti let.

Po více než 3 letech stále dost nevyzvednutých peněz

Novelu nejvíce pocítila Česká spořitelna (profil, názory), která v době úpravy zákona spravovala přes 90 % těchto vkladů v ČR, a to v podobě vkladních knížek na doručitele. "Ke konci dubna 2002 měli naši klienti na 6,6 miliónech kusů anonymních vkladních knížek uloženo 120 miliard Kč," uvádí Klára Gajdušková, tisková mluvčí banky. Převážná většina, 95 % objemu peněz již byla z anonymních vkladů ČS převedena, přesto ale ještě 42 % původního počtu knížek zrušeno nebylo. Ke konci května 2005 leželo v bance stále ještě 2,8 miliónu anonymních vkladních knížek, zůstatek na nich činil 5,6 miliardy Kč.

Nominální hodnoty těchto vkladů tedy nijak závratné nebudou, řekněme několik stokorun na vklad. Pokud ale máte doma těchto knížek hned několik, může jít o příjemnou vzpruhu měsíčního rozpočtu. Proč tedy peníze bance jen tak věnovat? Nárok na výplatu vkladu je totiž po uplynutí stanovené lhůty promlčen. Bankovní vklady jsou sice nepromlčitelné, ale pouze pokud trvají. V Občanském zákoníku je stanoveno, že pokud nebylo s vkladem či vkladní knížkou 20 let nakládáno a ani nebyla předložena k doplnění záznamů (například úroků apod.), vkladový vztah zaniká, nicméně vkladatel má právo na výplatu zůstatku. Právě toto právo je ale po třech letech promlčitelné. Po 23 letech od posledního nakládání s vkladní knížkou (jde tedy o knížky "obhospodařené" naposledy v roce 1982 a starší), zůstávají peníze na těchto vkladech v rukou a na dobré vůli banky. Pokud totiž dlužník (ČS) namítne, že právo, které věřitel (majitel vkladní knížky) vymáhá, je promlčené, nemůže soud úhradu pohledávky nařídit. Gajdušková k tomu ale uvádí: "ČS i promlčené vklady klientům vyplácí, pokud o to požádají."

Pokud o to požádají...

Někdy se ale může stát, že klient prostě neví jak požádat. Máte doma několik anonymních vkladních knížek a v nich pěkné razítko nesoucí slovo "heslo" a vy jste přitom toto heslo již dávno zapomněli? Nebo knížku na heslo založili vaši prarodiče, kteří již ale nyní nežijí, a vy tak nemáte ani sebemenší představu, co to tajemné slůvko slibující pár stovek či tisícovek do vaši studentské peněženky může být? Scénářů je mnoho, praktických řešení asi také, my jsme se ale setkali se dvěma:

1. Dojdete na pobočku a bankovní úředník vás upozorní, že máte tři pokusy na hádání. Dva neúspěšně "vystřílíte", aniž by vám bankéř jakkoli poradil, a se třetím vás radši pošle domů, abyste se poradili s rodinou a knížku si nyní zbytečně u banky nezablokovali. Odejdete tedy bez peněz.
2. Dojdete na pobočku a odejdete s penězi. Jiný bankovní úředník vás totiž nápovědami typu "je to ženské jméno na pět, začíná na písmeno P a vyskytuje se ve vaší rodině," k penězům přivede. Žádné tři pokusy vám nedává, prostě vás navádí do cíle. Pokud to nejde až tak jednoduše, k heslu vás přivede řízeným rozhovorem: "Na co si ten, kdo knížku zakládal, mohl tak asi šetřit?" "Na auto, na byt,..." zkusíte to vy. "Jste blízko, ano, jde o nemovitost a slovo je také na tři písmena." Náš druhý "boj" o peníze jsme tak mohli zhodnotit jako výherní hádání o výherní vkladní knížku...

Lidský faktor vs. regule

Jak jsme se ale posléze dozvěděli od tiskové mluvčí České spořitelny, ani jeden z uvedených postupů nebyl zcela v pořádku: "Přístup zaměstnanců na pobočkách by měl být konzistentní. Heslo není možné klientovi napovídat. Pokud tak zaměstnanec učinil, činil tak nepochybně v dobré víře a ve snaze klientovi pomoci. Nicméně, jde o nestandardní přístup."

Co tedy uvádějí směrnice banky? Pokud držitel zapomněl heslo a pokud šlo o vkladní knížku na doručitele, musí klient na pobočce provést písemné místopřísežné prohlášení o ztrátě hesla. Pak vám banka peníze vydá. Pobočka při výplatě vkladu standardně ověřuje totožnost klienta a zaznamenává údaje o klientovi, který provedl výběr z vkladní knížky, i o vkladní knížce.

Tip na závěr: nebojte se hesel na anonymních vkladních knížkách a vyražte do banky. Třeba i několikrát. Možná narazíte na stejně dobrou duši, jako se poštěstilo nám. Razítko "heslo" sice vypadá nepřístupně, vše je ale v praxi jen a pouze na pracovníkovi banky. Pokud vám bankéř neporadí, použijte znalost, že byste rádi místopřísežně prohlásili ztrátu hesla. My jsme o této možnosti vůbec nevěděli, bankovními úředníky nám byla zamlčena. Požádat o provedení místopřísežné přísahy sice můžete rovnou, ale uhádnutí hesla je jistě administrativně méně náročné. Navíc nikdy nemůžete vědět, že v budoucnosti někdo, nejspíš z vaší rodiny, váš nárok na výběr nezpochybní. Uhádnete-li heslo, podobným nepříjemnostem se vyhnete.

Máte vlastní zkušenosti s rušením anonymních vkladů? Drželi jste nějaké zaheslované vkladní knížky? Jak jste se s heslem vypořádali?