Zdroj: Pleska / Gemini
Končící vláda premiéra Petra Fialy se na svém posledním zasedání zabývala návrhem stran, které sestavují vládu novou, na zpomalení růstu minimálních odvodů OSVČ na sociální pojištění. A tedy i částky paušální daně v nejnižším pásmu, která z minimálních záloh částečně vychází.
K návrhu vláda zaujala negativní stanovisko. Její členové trvají na vyšších odvodech, které podle nich mají drobným podnikatelům zaručit v budoucnu vyšší důchody. „Právě tato skupina má v systému dlouhodobě velmi nízké penze a v určitém bodě už to není svobodná volba, postarám se sám. V okamžiku, kdy to nestačí, doplácejí na to daňoví poplatníci prostřednictvím sociálního systému,“ řekl na tiskové konferenci po jednání vlády ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka.
Negativní stanovisko vlády ovšem novelu nijak nezbrzdí: ta míří do sněmovny. Její autoři sice deklarovali, že by ji chtěli schválit co nejrychleji (tedy během jediného čtení), ale jak naznačil postoj končící vlády a nastupující opozice v jednom, pravděpodobně se bude schvalovat standardně natřikrát a pak ještě musí projít senátem. Zkrátka schvalování bude trvat a hotovo nebude nejspíš několik měsíců.
Až ale bude zákon schválen, sníží minimální zálohy zpětně. Znamená to snad, že můžou podnikatelé už od ledna platit míň? Jak to přesně bude? Odpovědi jsou tady.
Pro leden 2026 (a s nejvyšší pravděpodobností i pár dalších měsíců) platí zákon v současné podobě. Minimální zálohy na sociální pojištění se tedy platí v té výši, jaká vyplývá z výpočtu nastaveného Fialovou vládou v konsolidačním balíčku a hodnoty průměrné mzdy stanovené pro rok 2026.
Toto zvýšení minimální zálohy na sociální pojištění taky zásadně zvýší měsíční platbu paušální daně v nejnižším pásmu. Případné změny se netýkají minimálních záloh, které platí podnikatel, pro nějž je samostatná výdělečná činnost jen výdělečnou činností vedlejší. Přehled současného stavu zde: Jaké jsou minimální zálohy pro OSVČ v roce 2026.
Můžeme sice počítat s tím, že během roku se zálohy sníží – a to i zpětně od ledna –, než k tomu ale doopravdy dojde, jsou podnikatelé povinni odvádět vyšší sumy. Uvádíme je v tabulce a přidáváme i přehled termínů, dokdy budou úřady platby v nové výši očekávat (a dokdy je tedy dobré nastavit na bankovním účtu nové trvalé příkazy).
Protože většina podnikatelů nastavuje trvalé příkazy pro zálohy na sociální a zdravotní pojištění najednou, přidáváme do tabulky i zdravotní pojištění. A samozřejmě i paušální daň v prvním pásmu.
Pro ty, kdo platí vyšší zálohy nebo jsou ve vyšším pásmu paušální daně, se nic nemění.
letos | nová výše pro rok 2026 | |
minimální zálohy na sociální pojištění | 4786 korun | 5720 korun |
minimální zálohy na zdravotní pojištěn | 3161 korun | 3306 korun |
paušální daň, 1. pásmo | 8716 korun | 9984 korun |
Jak vybrat nejvýhodnější půjčku? Snadno!
Srovnáme parametry včetně sazeb a najdeme tu nejvýhodnější a nejtransparentnější půjčku. Ať konsolidujete, či hledáte novou.
Zálohy v nové výši, tedy za leden 2026, se musí zaplatit v následujících termínech:
V den splatnosti už by měly být ale peníze na úředním účtu, a i když jsou už na světě okamžité platby, raději je odesílejte s předstihem.
Platbu paušální daně by měl finanční úřad dostat do 20. dne v měsíci, první (lednovou) částku by tedy měl mít 20. ledna.
Pokud byste chtěli z režimu paušální daně vystoupit (nebo do něj vstoupit) standardně to musíte stihnout do 10. ledna, protože ale tohle datum vychází na sobotu, termín se odsouvá na pondělí 12. ledna.
Paradox na úvod: Mluví se sice o snížení minimálních záloh, jenže ony přesto budou vyšší než letos. Vysvětlení je ale jednoduché: minimální zálohy zvedají dvě věci. A nová vláda, zejména budoucí ministryně financí Alena Schillerová, chce škrtnout jen jednu z nich (ale tu, která je zvedá víc).
Vyměřovací základ, ze kterého se zálohy počítají, je odvozený od průměrné mzdy v národním hospodářství a ta v roce 2026 bue vyšší než letos. To je zvýšení, na kterém se nic měnit nebude.
Za podstatnější část růstu (minimální zálohy mají růst zhruba o devět stovek) má na svědomí zvyšování samotného vyměřovacího základu. Do roku 2023 se zálohy stanovovaly ze základu, který odpovídal 25 procentům průměrné mzdy. Končící vláda ale prosadila jeho postupné navyšování: v roce 2024 byl vyměřovací základ 30 procent průměrné mzdy, letos je to 35 procent a v roce 2026 to podle plánu bude 40 procent průměrné mzdy.
A právě to chce nastupující vláda změnit a růst vyměřovacího základu zastavit na letošních 35 procentech průměrné mzdy. A to – protože letos se to už nestihne – vrátit ho zpět na 35 procent zpětně
Novela zákona, kterou se vláda zabývala a která teď míří k poslancům, počítá s tím, že růst podílu vyměřovacího základu na průměrné mzdě se zastaví na letošních 35 procentech.
Samotná průměrná mzda ale vzroste zhruba o pět procent z letošních 46 557 korun na 48 967 korun. Když se to celé propočte vypadá to nějak takhle:
rok | 2025 | 2026: jak to platí | 2026: podle nové koalice |
minimální měsíční zálohy na sociální pojištění | 4786 korun | 5720 korun | 5005 korun |
měsíční platba paušální daně v prvním pásmu | 8716 korun | 9984 korun | 9162 korun |
Když porovnáme minimální zálohy pro příští rok vypočtené podle vzorce, který vychází z nyní platného zákona, a zálohy vypočtené podle jeho navržené novelizace, zjistíme, že pro každého plátce minimálních záloh novela znamená 715 korun měsíčně navíc, tedy 8 580 korun za rok.
Minimálně několik měsíců budou podnikatelé platit zálohy, které pak budou zpětně poníženy. Jak dostanou zaplacené peníze zpátky?
Mají v podstatě dvě možnosti. Těch 715 korun zaplacených měsíčně navíc se bude považovat za přeplatek na pojistném. Ten může podnikatel dostat zpátky, pokud o jeho vyplacení do konce roku 2026 požádá na příslušné územní správě České správy sociálního zabezpečení.
Případně prostě může chvíli po snížení platit zálohy ještě nižší. Kdyby například ke snížení došlo až od října, sedm vyšších záloh (tedy 7 × 715 korun) by na korunu přesně vykrylo srpnovou zálohu v nové výši 5005 korun.
Předností dnes projednané novely je její úspornost. Jenže je úsporná až příliš. Vůbec neřeší paušální daň, respektive na její plátce v prvním pásmu.
I těm se počítá pojistné na sociální pojištění (skryté v částce paušální daně) z minimálního vyměřovacího základu. Vlastně se vypočítá úplně stejně jako minimální záloha, ale ještě se pak navyšuje o 15 procent.
V prvním pásmu zkrátka měla paušální daň vzrůst na 9984 korun, nakonec ale bude 9162 korun měsíčně (letos 8716 korun). Ostatní pásma jsou beze změny jako letos.
Paušální daň se ale posílá na finanční úřad, ne na Českou správu sociálního zabezpečení.
Přeplatky a nedoplatky na paušální dani (typicky při nedodržení zvoleného pásma paušální daně) řeší poplatník standardně taky s finanční správou, ne se zdravotní pojišťovnou nebo sociálkou.
Alena Schillerová za předkladatele novely nedává jasné vysvětlení. Podle ní bude konkrétní řešení – pokud si sami plátci o předchozí „přeplatky“ sumu paušální daně na další měsíce nesníží – na České správě sociálního zabezpečení a ministerstvu práce a sociálních věcí.
Je ale také možné, že během schvalování zákona ve sněmovně poslanci i vyplácení přeplatků na paušální dani nějakým způsobem upřesní.
Důležité otázky a odpovědi (FAQ)
Minimální zálohy platí všechny osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), kterým podle posledního ročního přehledu pro Českou správu sociálního zabezpečení vyšly při výpoštu z daňového základu nižší zálohy na pojištění, než je zákonem stanovené minimum. Jakmile se dostanete pod minimum, musíte platit aspoň minimum. A to až do příštího přehledu pro sociálku.
Výše minimální zálohy 29,2 procenta vyměřovacího základu. A vyměřovací základ se odvozuje z průměrné mzdy na daný rok. Dlouhé roky byl věmšřovací základ 25 procent průměrné mzdy, noslidační baíček z roku 2023 ale určil jeho postupné zvyšování ve třech krocích. V roce 2024 na 30 procent průměrní mzdy, v roce 2025 na 35 procent průměrné mzdy a v roce 2026 na 40 procent. A právě o to poslednéí zvýšení se nyní vede spor.
Paušální daň porkývá tři platby v jednom: odvod na zdravotní pojištění, odvod na sociální pojištění a daň z příjmů. V prvním pásmu paušální daně, tom nejnižším, se část určená na zdravotní pojištění rovná minimální záloze na zdravotní pojištění, na sociální pojištění je určena částka, která odpovídá minimální záloze navýšené o 15 procent.
Tahle průměrná mzda – plným jménem průměrná mzda v národním hospodářství – není odrazem aktuálních výdělků. Je to odhad, který se odvozuje z výdělků dva roky starých (pro rok 2026 z mezd vyplácených v roce 2024) upravených o odhady a predikce ministerstva práce a sociálních věcí. Ty pak zapracuje vláda do tzv. nařízení o všeobecné vyměřovací základně, které se zveřejňuje každý podzim. Pro rok 2026 se už nyní počítá s hodnotou 48 967 korun – což je o zhruba pět procent víc než letos.
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
