Zdroj: Shutterstock
Podmínky pro získání dlouhodobého ošetřovného se s největší pravděpodobností zmírní. Sněmovna dnes schválila návrh skupiny poslanců ČSSD, s nímž přišli už na konci roku 2019. Novela teď míří k senátorům, účinná má od ledna 2022. Komplikace se nečekají, na změnách se shodli vládní i opoziční poslanci.
Pro nárok na dlouhodobé ošetřovné má u těžce nemocných nebo zraněných lidí nově stačit aspoň čtyřdenní hospitalizace v nemocnici, dosud je potřeba aspoň sedmidenní. Počítá se do ní i den přijetí do lůžkového zařízení a den propuštění z něho.
„Dosavadní podmínka alespoň sedmidenní hospitalizace je neúměrně dlouhá. Průměrná doba hospitalizace se stále snižuje, nové léčebné metody umožňují potřebnou dobu snižovat. V současné době činí průměrná doba hospitalizace zhruba pět dní, když od roku 2017 došlo k jejímu zkrácení téměř o dva dny,“ říká poslankyně Alena Gajdůšková (ČSSD), která zmírnění prosazovala.
Druhá základní podmínka se nemění. Jde o „předpoklad, že zdravotní stav osoby po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů“.
Kdo se bude doma starat o nevyléčitelně nemocného, může nově získat dlouhodobé ošetřovné i bez potřebné doby hospitalizace. Podle schválené novely není od roku 2022 nutné splnit tuto podmínku u osob, které „vyžadují celodenní dlouhodobou péči a byl u nich konstatován inkurabilní stav s potřebou poskytování paliativní péče a dlouhodobého ošetřování v domácím prostředí“. Jde o stav, který je nevyléčitelný, vysoce nepříznivý, neustále se zhoršující, s očekávaným úmrtím v krátké době.
Když koronavirová omezení zavřela lidi doma, pomohlo to některým umírajícím. Jejich blízcí měli čas se o ně postarat. Zároveň však přibylo případů, kdy lidé nešli včas k lékaři – a pak už bylo na léčbu pozdě. Za rokem s covidem se ohlíží Alena Votavová, ředitelka mobilního Hospice Sv. Jiří, který působí na Chebsku a Tachovsku.
„Tím se odstraní dosavadní znevýhodnění těch ošetřovaných osob, které nebyly pro svůj vážný zdravotní stav hospitalizovány. Půjde zejména o pacienty v terminální fázi onkologické nemoci, se selháváním životně důležitých orgánů (srdce, plic, jater), se spinální svalovou atrofií nebo jiným neurologickým postižením v konečné fázi života,“ vysvětluje Gajdůšková.
Třetí změna se týká lhůty pro podání žádosti o dlouhodobé ošetřovné, respektive pro její první krok. Nově bude možné požádat o vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče do osmi dnů po skončení hospitalizace. Podle dosavadních pravidel o tom rozhoduje lékař v den propuštění ošetřované osoby. Zájemce, který o takové rozhodnutí požádá třeba jenom o den později, už má smůlu.
Osmidenní čas na rozmyšlenou má odstranit dosavadní „neodůvodněně tvrdé dopady“ na ošetřovanou osobu a její rodinu, pokud přišli o nárok na dlouhodobé ošetřovné jenom proto, že v den propuštění nepožádali o vydání rozhodnutí. Novela původně počítala s patnáctidenní lhůtou, poslanci ji nakonec upravili na kompromisních osm dnů.
Dlouhodobé ošetřovné je dávka nemocenského pojištění. Funguje teprve od června 2018. Využít ji mohou zaměstnanci i podnikatelé, pokud v rámci sociálního pojištění mají nemocenské pojištění. Dlouhodobé ošetřovné loni čerpalo 4645 lidí, v roce 2019 to bylo 4255, vyplývá ze statistik České správy sociálního zabezpečení. V průměru ho každý měsíc pobíralo 1032 lidí.
Při splnění dalších podmínek mají nárok:
Takzvané ošetřovatelské volno může trvat až 90 dnů, členové rodiny se při jeho čerpání mohou střídat. Z nemocenského pojištění dostávají 60 procent svého vyměřovacího základu, tedy zjednodušeně řečeno 60 procent hrubé mzdy – čím víc člověk vydělával, tím víc se mu základ krátí takzvanými redukčními hranicemi.
Zaměstnavatel musí zájemci o dlouhodobé ošetřovné poskytnout pracovní volno (bez náhrady mzdy, protože dávku platí stát), pokud neprokáže, že mu v tom brání vážné provozní důvody.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
