Zdroj: Pleska / Dall-e
Ministerstvo práce a sociálních věcí přichází se zásadní revizí sociálních dávek. Současné čtyři dávky – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení – se spojí do jediné: dávky státní sociální pomoci (DSSP). Té se neoficiálně říká superdávka.
Zákon o nové dávce teď schválili poslanci a dál míří k projednání do Senátu.
O novou dávku budou moci žádat lidé, kteří se nevyhýbají práci a jejich finanční možnosti projdou takzvaným majetkovým testem. A zranitelné osoby. Cílem je lépe zacílit pomoc státu především na nízkopříjmové domácnosti a zároveň snížit administrativu.
Opoziční poslanci kritizovali především neexistenci kalkulačky, která by alespoň orientačně vypočítala, kolik peněz jednotlivé domácnosti s novou dávkou dostanou a porovnala, zda si polepší nebo naopak pohorší. Podle některých se totiž mnoha žadatelům státní pomoc sníží. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) bude kalkulačka k dispozici, až bude zákon schválen.
„V důvodové zprávě uvádíme, že po revizi dávek dostane zhruba třetina současných žadatelů více peněz, druhá třetina zhruba stejně a třetí třetina dostane méně. Nevím, proč bychom peníze daňových poplatníků měli formou dávky dávat někomu, kdo má příjem například ve výši 55 tisíc čistého, což se dělo,“ říká ministr Jurečka.
V současnosti na finanční pomoc od státu dosáhne 29 procent obyvatel. Oproti jiným evropským zemím jde o velmi solidární systém zvláště u dávek na bydlení. Dávky ale skutečně čerpá podle údajů úřadu jen asi devět procent Čechů. Řada lidí se totiž podle průzkumu Paq Research, ze které ministerstvo také vychází, necítí být natolik chudá, aby o dávky požádala. S revizí dávek bude pomoc státu mířit na 22 procent lidí.
Dosavadní systém je podle ministerstva práce někdy nespravedlivý. U některých žadatelů stačí jen pár korun příjmu navíc a žadatel je z podpory vyřazen. A naopak: na některou dávku dosáhne i bohatý člověk. „Klienti musí nyní dokládat spoustu formulářů. Na čtyři dávky musí být čtyři žádosti a čtyři správní řízení. Na příjmy se nahlíží třemi různými způsoby, posuzují se různé skutečnosti za různá období. Nově to bude výrazně jednodušší jak pro žadatele, tak pro úřad práce,“ slibuje Jurečka.
V současném systému podle něj také chybí prvek motivace k aktivnímu řešení vlastní životní situace. „Chceme, aby lidé nebyli pasivní a jen nečekali na dávky. Naopak budeme podporovat aktivitu a snahu být zaměstnaný a vydělávat a postarat se sám o sebe,“ vysvětluje ministr.
Na dávku dosáhnou ti, kteří pracují nebo jsou vedeni na úřadu práce jako žadatelé o práci. A pak lidé, kteří patří mezi zranitelné a pracovat z nějakého důvodu nemohou: jsou to lidé starší 68 let nebo penzisté pobírající starobní důchod, dále rodiče malých dětí do čtyř let, samoživitelé s dětmi do sedmi let, vdovy, vdovci a lidé pobírající invalidní důchod II. a III. stupně.
Kdo má majetek a vyšší příjmy, nebude moci dávku čerpat. Neprojde totiž takzvaným majetkovým testem. Ten bude u žadatelů zkoumat počet nemovitostí, motorových vozidel a výši úspor.
Platíte hodně za plyn?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
„Cílem majetkových testů je vyloučení nároku u domácností, které mají sice nízké příjmy, ale vlastní hodnotný majetek nebo mají úspory v takové výši, že k naplnění svých potřeb mohou využít vlastní zdroje. Posuzování majetku vyvolává obavy, ale je logickým požadavkem v systému, kde se uplatňují principy solidarity a spravedlnosti,“ uvádí ministerstvo v návrhu zákona.
Co bude majetkový test zkoumat? Žadatelé o dávku mohou mít jednu vlastní nemovitost určenou k trvalému bydlení a případně jednu další nemovitost, kterou ale bude moci žadatel vlastnit maximálně tři roky. Dále se jako majetek hodnotí dvoustopé motorové vozidlo: jedno na dospělou osobu v domácnosti.
Za majetek se také budou považovat finanční prostředky, které má osoba či domácnost k dispozici na bankovních účtech. Hraniční výše těchto finančních prostředků bude záviset na počtu členů domácnosti:
Pro jednu osobu je maximální limit 200 000 Kč a s každou další osobou se limit zvýší o 50 tisíc korun až do výše 400 tisíc korun.
Do majetkového testu se ale nebudou počítat finanční produkty podporované státem – stavební spoření, důchodové spoření, dlouhodobý investiční produkt (DIP), pojištění dlouhodobé péče nebo životní pojištění. A do limitu se nebudou počítat ani peníze ze sbírek.
Jednotná dávka se bude skládat ze čtyř složek, které určí její konečnou výši. Půjde o složku: bydlení, dítě, živobytí a pracovní bonus. Po sečtení všech složek, které u žadatele bude možné uplatit, se spočítá konečná výše „superdávky“. Může být vyšší i nižší oproti současnosti.
Z čeho konkrétně se má jednotná dávka skládat?
Tento bonus se má započítat v dávce rodinám s příjmem do čtyřnásobku životního minima. Její výše se bude odvíjet od výše příjmu domácnosti a počtu nezaopatřených dětí. Pro rodiny s příjmy do 1,43násobku životního minima bude činit 500 Kč na každé dítě. Částka pro rodiny s příjmy ve výši 1,43 až 3násobku životního minima má být 1000 Kč na každé dítě. Částka pro rodiny s příjmy ve výši tří- až čtyřnásobku životního minima bude individuální. Jsou-li všichni členové domácnosti zranitelnými osobami, činí částka 1 000 Kč.
Bonus se nezapočítá, pokud některá z osob v rodině, po které je vyžadována pracovní aktivita (včetně evidence uchazečů), nepracuje. A po dobu tří měsíců ji nedostanou ani zákonní zástupci nezaopatřeného dítěte, kterým byl uložen přestupek spojený s neplněním povinné školní docházky.
Předpokladem pro nárok je platný právní titul k bytu nebo k nebytovému prostoru, který splňuje základní standardy a domácnost tento prostor užívá k trvalému bydlení. Započítá se v případě, že náklady na bydlení překročí část rozhodného příjmu a tato část nebude vyšší než uznatelné náklady na bydlení. Tedy podobně jako v současnosti příspěvek na bydlení.
U nájemného pokryje výše složky maximálně výši nájemního normativu. Ten se stanoví podle počtu osob a podle velikostí obcí. Zákon počítá se stávajícím tříděním: Praha a Brno, obce s a nad 70 tisíc obyvatel a obce do 69 999 obyvatel. Normativy budou vycházet z nákladů, které uvádějí příjemci současných dávek úřadu práce.
Někteří experti přitom doporučovali, aby se tato složka neřídila dosavadními normativy, ale vycházela z cenových map. Podle ministra úřad pracoval s několika modely a ideální zůstátá systém dosavadních normativů.
Nájemní normativ se má podle návrhu stanovit ve výši pátého decilu hodnot nájemného příjemců dávek za období leden až srpen předcházejícího roku, a to s připočtením průměrné částky nákladů za služby poskytované s užíváním bytu podle dat Českého statistického úřadu.
Chcete si i v penzi plnit sny? Poradíme!
Najděte si nejvýhodnější penzijní spoření a získejte státní příspěvky i slevy na dani. Podpořit vás může i zaměstnavatel.
Vlastníkům domů, družstevníkům a lidem bydlícím na základě věcného břemena bude vyměřen vlastnický paušál ve výši 30 procent mediánového nájmu.
Domácností s příjmem 1,43násobku životního minima a nad tuto hranici dostanou navíc energetický paušál. Tato novinka pokryje náklady na energie. U jednočlenné domácnosti bude 2300 korun a s počtem osob se bude zvyšovat o pětistovku až na maximálních 4300 korun pro pěti a vícečlennou domácnost.
Domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima dávka zaplatí skutečně uhrazené náklady na energie, maximálně ale do 1,4násobku výše energetického paušálu.
Domácnosti s rozhodným příjmem do výše 1,43násobku částky životního minima, které využívají tuhá paliva, si započítají do nákladů na energie za kalendářní měsíc částku 1500 korun u jednočlenné domácnosti, s počtem osob se bude částka zvyšovat o pětistovku až do 3500 tisíce korun pro pěti a vícečlennou domácnost.
Tato část má podpořit „pracovně aktivní“ žadatele nebo ty, kteří jsou vedeni na úřadu jako uchazeči o zaměstnání.
Její výše bude závislá na výši příjmů z práce. Pro domácnosti s příjmem do 1,6násobku životního minima bude činit 40 % z celkových příjmů z pracovní aktivity, od této výše příjmu se částka postupně snižuje. Původně návrh počítal s 1,5násobkem. Do pracovního bonusu se bude počítat i rodičovský příspěvek, takže u žadatelů tato část dávky vzroste. Budou plnit podmínku pracovní aktivity.
Odborná veřejnost ale upozornila na problém vyřazování osob z evidence úřadu práce, když se byť jen jednou nedostaví včas na schůzku. Lidé by tak za drobné pochybení ztratili na dávku nárok. Nově tak bude podle ministra Jurečky v zákoně přímo stanoveno, že sankční vyřazení z evidence bude možné až po opakovaném nedostavení se na schůzku.
Nově se také bude jako příjem počítat i dávka nemocenského pojistění, která byla vyplacena za celý kalendářní měsíc a díky tomu vznikne právo na pracovní bonus.
„V případě, že domácnost z objektivních důvodů nemůže pracovat, takže na tuto složku nedosáhne, poskytne se ji vyšší ochrana, a to například zvýšenou částkou složky na dítě či složky na bydlení,“ uvádí se v návrhu.
Komponenta bude náležet rodinám s příjem do 1,43násobku životního minima. Jedná se o domácnosti s natolik nízkými příjmy, že nestačí ani k pokrytí jejich základních životních potřeb. Její výše se bude rovnat částce, o kterou převyšuje částka na životní potřeby rodiny její příjem, od kterého se odečte 30 % na bydlení.
Částka na životní potřeby bude činit u nezaopatřeného dítěte částku životního minima nezaopatřeného dítěte. U osob, které plní pracovní aktivitu anebo jsou zranitelnými, částku existenčního minima.
Tuto částku lze navýšit v případě, že tyto osoby budou plnit cíle obsažené v podpůrném plánu. Podpůrný plán přitom vypracuje pracovník úřadu práce právě pro osoby, které jsou nejvíce ohrožené chudovou, a to do tří měsíců po uplatnění žádosti o dávku.
„V podpůrném plánu se budou stanovovat jednotlivé cíle a plánované kroky k řešení nepříznivé sociální, majetkové a příjmové situace klientů jejich aktivním přístupem, tedy větší participací na řešení situace v součinnosti s agendou zaměstnanosti, ověřování rozhodných skutečností, omezení přístupu k nelegální práci, řešení problematické finanční situace: exekuce a další překážky, které osobě neumožňují pracovat,“ vysvětluje dokument.
Po kritice řady expertů, že nová dávky počítá se současnou výší životního minima, které se několik let nezvyšovalo a penalizuje malé domácnosti (zejména samostatně žijící jednotlivce a samoživitele), byl při hlasování o zákonu přijat pozměňovací návrh. Ten počítá s navýšením životního minima ještě v letošním roce.
Pro jednotlivce se životní minimum zvýší na 5500 korun ze současných 4860 korun. Dále částka životního minima pro osobu, která žije s dalšími osobami a je posuzována jako první v pořadí, by měla činit měsíčně 5000 Kč (nyní je to 4470 korun).
Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, by měla činit měsíčně:
Změna se podle ministerstva dotkne téměř milionu lidí. Pokud zákon schválí i senátoři a podepíše ho prezident republiky, měl by začít platit od 1. října 2025. Přechod ze současného systému sociálních dávek na novou dávku bude postupný, potrvá několik měsíců.
O novou dávku budou lidé žádat na úřadu práce nebo online přes klientskou zónu Jenda (Jednoduše na dávky).
Reforma se netýká dalších dávek jako jsou rodičovský příspěvek, porodné nebo pohřebné – ty dál zůstanou v systému státní sociální podpory. V systému pomoci v hmotné nouzi zůstane jako jediná mimořádná okamžitá pomoc. I ta se ale upraví, respektive ji bude možné čerpat i k superdávce pro velmi nízkopříjmové rodiny, a to až do výše 40násobku životního minima, tedy až do necelých 200 tisíc korun.
Podle ministerstva půjde o takovou pojistku, aby se některé rodiny nedostaly do úplné nouze, zároveň s nimi ale pracovníci úřadu práce začnou situaci aktivně řešit, aby pomoc nebylo nutné v budoucnu již poskytnout.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
