Systém sociálních dávek čeká radikální změna. Čtyři dosavadní dávky – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení se spojí do jediné dávky státní sociální pomoci (DSSP). Poslanci by měli o jejím zavedení hlasovat ve třetím čtení v březnu.
Formou pozměňovací návrhů přidala skupina vládních poslanců k zákonu o nové dávce i návrh, který by naopak zavedl dvě zcela nové dávky – pro studující. Jde o příspěvek na vysokoškolské studium a podporu studujícího rodiče.
Na podporu studujícího rodiče by měli nárok všichni mladí lidé do 26 let, kteří prezenčně studují buď na vysoké škole nebo vyšší odborné škole, pečují o dítě do tří let a pobírají rodičovský příspěvek. Doktorandům a doktorandkám by pak mohlo být i víc než 26 let.
Nejde tedy o dávku, která by byla ovlivněna majetkovou situací žadatele. Čerpat by ji mohli všichni studující rodiče. Podpora by měla činit třetinu minimální mzdy v daném roce. Minimální mzda se bude nově každý rok valorizovat – nejde přesně stanovit její výši v budoucnu. Každopádně letos by šlo o částku 6933 korun měsíčně, protože minimální mzda pro tento rok činí 20 800 korun.
Neoficiálně se dávka nazývá „hlídačkovné“. Smyslem nové dávky je totiž možnost zajištění hlídání dětí do tří let věku v době přednášky, semináře, laboratoří, zkoušek či praxe tak, aby studenti a studentky mohli i po narození dítěte pokračovat ve studiu bez jeho přerušení. Podle předkladatelů návrhu má částka stačit na úhradu 12 hodin hlídání týdně.
Dávka by se poskytovala na deset měsíců. V červenci a v srpnu, tedy v době letních prázdnin, by se nevyplácela.
„Jedná se o období, kdy studenti VŠ/VOŠ mohou navyšovat svůj příjem prostřednictvím brigád a současně se jedná o období, kdy VŠ/VOŠ fyzicky nenavštěvují, to znamená, že není nezbytné z důvodu studia zajištění hlídání dětí. Dále platí, že pokud student nedoloží potvrzení o studiu do konce října, nárok zaniká,“ uvádí návrh.
Čerpat by dávku mohli lidé ale až druhý rok studia, respektive po 12 měsících prvního období výuky daného studia. „A to z důvodu odchodu studentů po prvním, popřípadě druhém semestru ze studií. Ať už z důvodu nesplnění podmínek pro pokračování v dalším semestru či ročníku nebo z důvodu nevhodnosti volby oboru,“ píše se dále v dokumentu.
„Současně je délka dvanácti měsíců zvolena s ohledem na rozmanitost členění studia na jednotlivých školách na semestry, ročníky či bloky. V případě, kdy se jedná o navazující studium z prvního bakalářského na první magisterský studijní program, podmínka 12měsíčního nenároku na dávku se neuplatní,“ doplňuje materiál.
O dávku by mladí lidé žádali on-line přes portál Jenda, případně na pobočkách úřadu práce nebo na poštách, které pomáhají s vyřizováním sociálních dávek úřadu práce. Nárok na dávku vzniká v měsíci, kdy bude úřadu práce studentem podána žádost o dávku a doloženo potvrzení o studiu obsahující nezbytné informace o studiu – forma studia, program studia, doba studia.
K druhé chystané dávce – příspěvku na vysokoškolské studium – už ale bude nutné ověření příjmu. Šlo by o novou podobu sociálního stipendia. Nárok na dávku by měl student nebo studentka, kteří žijí v domácnosti s měsíčními příjmy do dvojnásobku životního minima.
V současnosti je životní minimum různé pro každou osobu v domácnosti. Pokud bychom ale brali za příklad rodinu s dvěma dospělými a studentem do 26 let věku, bylo by životní minimum této rodiny 12 tisíc korun měsíčně. To by se zvýšilo koeficientem 2, tedy limitní částka pro nárok na novou dávku by byla 24 tisíc korun měsíčně.
Jenže podle dalšího pozměňovacího návrhu k zákonu o dávce státní sociální pomoci, a to z pera ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, by se mělo životní minimum ještě letos měnit.
Návrh počítá s tím, že pro jednotlivce se minimum zvýší na 5500 korun ze současných 4860 korun. Dále částka životního minima pro osobu, která žije s dalšími osobami a je posuzována jako první v pořadí, by měla činit měsíčně 5000 Kč (nyní je to 4470 korun).
Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, by měla činit měsíčně:
- 3750 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem (nyní 4040 korun)
- 3490 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku (zůstává stejné)
- 3050 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku (zůstává stejné)
- 2480 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku (zůstává stejné)
Pro tříčlennou rodinu z našeho příkladu by se tak s úpravou částek životního minima jednalo o drobné zvýšení životního minima rodiny na 12 240 korun měsíčně, posuzovaná částka by tak byla 24 480 korun (dvojnásobek). Rodina žadatele o příspěvek na vysokoškolské studium by nesměla mít příjem vyšší než je těchto 24 480 měsíčně. Samotný příspěvek by byl ve výši jedné čtvrtiny minimální mzdy v daném roce, letos by to vycházelo na 5200 korun.
Podobně jako u podpory studujícího rodiče by se příspěvek nevyplácel v červenci a srpnu a v případě přerušení studia.
Pokud by byly obě nové dávky schváleny, bude podpora pracujícím rodičům náležet už od září 2026, příspěvek na vysokoškolské studium pak od roku 2027 a nahradil by současné sociální stipendium.
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem