Méně sociálních dávek, více kontroly. Úřad chystá zásadní změny

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá změny v sociálních dávkách. Ty hojně využívané mají být přehlednější a žádosti o ně jednodušší. Zájemci ale zároveň budou více kontrolováni, zda jejich situace skutečně vyžaduje pomoc státu. 

„Můžeme potvrdit, že v současné době ministerstvo pracuje na návrhu úprav příjmově testovaných sociálních dávek. Cílem je systém zjednodušit, zpřehlednit, zajistit větší efektivitu a dostupnost i díky vysoké míře digitalizace a zároveň do systému vnést jasný řád a pravidla týkající se zkoumání příjmové situace domácnosti, a to jak majetkové, tak v oblasti aktivity na trhu práce,“ říká Jakub Augusta z tiskového oddělení ministerstva.  

Návrhy na úpravy teď řeší pracovní skupina. Vedle zástupců ministerstva jsou v ní také představitelé politických stran, neziskových organizací a dalších subjektů.

Samotné ministerstvo zatím nechce detailnější informace o chystaných změnách poskytovat, představit je plánuje na podzim. 

Podle expertky na sociální dávky Aleny Zieglerové z Institutu pro sociální inkluzi má Česko příliš mnoho sociálních dávek, o které lze poměrně komplikovaně žádat, přičemž některé z nich plní stejný účel. Proto je dobré, že se do systému „sáhne“. Sama se diskusí o revizi účastní. A uvádí konkrétní příklad:  

„Například na bydlení v bytě si musí domácnost nejdřív požádat o příspěvek na bydlení a teprve poté, co jí tato dávka nestačí pokrýt výdaje tak, aby zbylo ještě na živobytí, žádá si rodina o doplatek na bydlení. Pro nárok na doplatek na bydlení je ovšem primárně potřeba prokázat nárok ještě na třetí dávku – příspěvek na živobytí. S tou je ale problém u dětí, protože na péči o děti má přednost přídavek na dítě, a teprve zbytek částky do životního minima dětí může doplnit příspěvek na živobytí,“ vysvětluje expertka.

Podle ní by tento chaos v dávkách – obstarávaný dvěma různými pracovišti úřadu práce, často v jiných budovách jednoho města – měl od 1. ledna 2025 skončit. Čtyři dávky by se spojily v jednu. 

„Domácnosti s nízkými příjmy by se mohly místo extra žádání o příspěvek a doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí dočkat jen jedné žádosti a jedné podpory na živobytí, péči o děti a bydlení,“ prozrazuje Zieglerová. Tuto podporu by pak měly rodiny dostat najednou – přesně podle prokázaných potřeb, příjmů a majetkových poměrů.  

„V plánech ministerstva práce je, aby typicky samoživitelé s dětmi, senioři s nízkými důchody nebo lidé s nepříznivým zdravotním stavem nemuseli studovat podmínky nároku na každou dávku zvlášť a pak jednu dávku doplňovat druhou, jako je tomu dosud,“ upřesňuje Zieglerová.  

Kritérii nejen pro nárok, ale také pro předem známé částky, z nichž se jednotná dávka poskládá, by měly být například počet a věk dětí v domácnosti. Nebo typ, velikost a poloha bydlení.  

Zda žadatel má skutečně nárok na dávku, si stát může do značné míry zjistit sám. Nezaopatřenost dětí lze zjistit například z dat České správy sociálního zabezpečení, vyplacenou mzdu a odměny získá úřad elektronicky od zaměstnavatelů, výdaje na energie zjistí přímo od energetických společností a informace o bydlení například z katastru nemovitostí.  

Další na řadě: dávky pro děti a na péči

Dávek vhodných pro další slučování je podle Aleny Zieglerové víc. „Je ale jasné, že se vše nemůže zvládnout v krátkém čase jednoho volební období. Podaří-li se sloučení dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi, bude to velký krok na cestě k dalšímu zjednodušování přístupu potřebných domácností k oprávněné pomoci státu,“ míní expertka.  

V chystané revizi dávek se mluví i o příspěvku na péči, který by místo úřadů práce vyplácela sociální správa, kde se už nyní sbíhají posudky ke zhoršenému zdravotnímu stavu invalidních osob nebo starobních důchodců. Právě k těm pomoc nejčastěji míří.

Také rodičovský příspěvek není podle Zieglerové ideálně nastaven. Rodičům by měl primárně nahrazovat příjem po dobu nezbytné péče o malé děti. „Jenže kvůli příliš nízkým přídavkům na děti je takzvaný rodičák zásadní, ne-li jedinou skutečně rodinnou dávkou, která na jedné straně zajišťuje živobytí chudým samoživitelům i jejich dětem, na straně druhé ale funguje jen po krátkou dobu, maximálně do čtyř let věku dítěte, tedy ani ne do doby povinného předškolního roku ve školce,“ říká. 

Zatímco bohatší rodiny si mohou dovolit vyčerpat dávku dřív, protože jim to umožňuje velkorysý strop měsíční částky odvozený od příjmů lépe vydělávajícího rodiče, samoživitelé čerpají rodičovský příspěvek jen v omezené měsíční výši tak dlouho, jak jim to dovolí jejich předchozí příjem, ale i dostupnost zaměstnání a zařízení péče o děti.

„Zvýšením přídavků na děti, respektive uvažovaných částek plánované sloučené dávky na živobytí a péči o děti, zejména o ty ve školním věku, které potřebují rozvíjet své talenty ve škole i v zájmových aktivitách, na úkor velkorysého rodičáku, by ochránilo hlavně nízkopříjmové rodiče před propadem do chudoby. Ta jim hrozí, pokud rodičovský příspěvek vyčerpají dříve, než pro své děti seženou dostupné služby a pro sebe adekvátní práci,“ dodává Zieglerová.

Došly? Poradíme

Zdroj: Shutterstock

• Kdo dostane příspěvek na bydlení v roce 2023. Přehled a kalkulačka
• Dávky pro zdravotně postižené. Kdo má nárok a jak žádat
• Půjčí vám 20 tisíc, za měsíc chtějí 29. Žebříček radí, na koho si dát pozor
• Místo u dětí a seniorů skončily peníze v asfaltu. Neziskovky je chtějí zpět
• Špatně počítáte. Úřad po výtce zpřesnil výpočet dávky na bydlení
• O dávky v hmotné nouzi už nepřijdete, když si dítě přivydělá
• Přídavek na dítě je zase zvýší. Tabulka pro rok 2023
• Školkovné zrušíme, shodla se vláda. Proč končí daňová sleva?

Kateřina Hovorková

Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem