Doplatek na bydlení. Komu stát pomůže v roce 2020

| rubrika: Když se řekne | 5. 2. 2020
Kdo může žádat o doplatek na bydlení žádat v roce 2020, co je potřeba pro jeho přiznání splnit a kolik dělá?

Doplatek na bydlení spadá mezi dávky v hmotné nouzi – stejně jako příspěvek na živobytí a mimořádná okamžitá pomoc. To mimo jiné znamená, že pro přiznání dávky je určující, jestli se člověk v hmotné nouzi nachází: jeho celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb ani na nejnižší úrovni.

Doplatek na bydlení má pomoci lidem, kterým po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení nezbývá na živobytí.

Vedle doplatku na bydlení vyplácí stát ještě příspěvek na bydlení. Nárok na něj mají lidé s nízkými příjmy, v hmotné nouzi být nemusí. Podrobnosti jsme psali v samostatném článku:

Doplatek na bydlení byste tedy měli čerpat teprve v momentě, kdy své náklady nepokryjete ani s příspěvkem na bydlení.

Příspěvek na bydlení můžete dostat, když bydlíte v nájmu, družstevním bytě nebo ve vlastní nemovitosti. Na doplatek na bydlení ale mají nárok i osoby v hmotné nouzi, které využívají jiné formy bydlení. V praxi jde například o ubytovnu nebo zařízení sociálních služeb – podrobně si o těch jiných formách povíme níž.

Kdo v hmotné nouzi není

V hmotné nouzi není člověk,

  • který prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním,
  • který není v pracovním nebo obdobném vztahu, případně nevykonává tyto vztahy alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, popřípadě člověk, který je v pracovním nebo obdobném vztahu, ale nemá z těchto vztahů v rozhodném období příjem; s výjimkou: osoby starších 68 let, poživatele starobního důchodu, osoby invalidní ve třetím stupni, osoby pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství, nezaopatřeného dítěte, osoby pečující o dítě do desíti let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I., osoby pobírající příspěvek na péči ve II., III., IV. stupni a osoby o ně pečující
  • který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítl vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo se účastnit cíleného programu k řešení zaměstnání,
  • kterému nevznikl nárok na nemocenskou nebo mu náleží ve snížené výši, a to z důvodu, že si přivodil pracovní neschopnost úmyslně,
  • který je osobou samostatně výdělečně činnou a jeho příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásil k nemocenskému pojištění,
  • kterému za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky byla uložena sankce,
  • který nastoupil výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byl vzat do vazby.

Zdroj: MPSV

Kdo má nárok na doplatek na bydlení

Počítejte s tím, že pokud vám mají úředníci doplatek na bydlení přiznat, musíte splňovat dvě základní podmínky: jako jednotlivec, rodina nebo okruh společně posuzovaných osob jste v hmotné nouzi a zároveň vám na úřadu práce přiklepli příspěvek na živobytí.

Někdy úředníci doplatek na bydlení přiznají, i pokud nárok na příspěvek na živobytí nemáte, ale váš příjem (příjem vaší rodiny) dělá míň než 1,3násobek částky živobytí.

Doplatek na bydlení potom úřad práce vyplatí v takové výši, aby vám po zaplacení nájmu a energií – takzvaných odůvodněných nákladů na bydlení – zůstala alespoň částka živobytí. Částka živobytí je individuální, při jejím stanovení se úředníci ohlížejí na konkrétní situaci, možnosti a úsilí žadatele. Zároveň ale vždycky vycházejí z existenčního a životního minima.

Existenčním minimem je částka nezbytná k zajištění jídla a ostatních potřeb umožňujících přežití. Pro letošek odpovídá sumě 2200 korun.

Rodí se změna

Chystá se změna. Obě dosavadní dávky – příspěvek a doplatek na bydlení má nahradit jediná nová: přídavek na bydlení. A úřady mají být přísnější, mimo jiné mají nově hodnotit i pracovní aktivitu příjemců dávek nebo to, jestli posílají děti do školy.

Dávky na bydlení zpřísní. Maláčová má plán

Životní minimum je o něco vyšší. Představuje společensky uznanou hranicí příjmů, které mají pokrýt jídlo, oblečení a hygienu – tedy základní životní potřeby. V roce 2020 dělá životní minimum:

  • 3410 Kč pro jednotlivce
  • 3140 Kč pro prvního dospělého v domácnosti
  • 2830 Kč pro druhého (a každého dalšího) dospělého
  • 1740 Kč pro dítě do 6 let
  • 2140 Kč pro dítě od 6 do 15 let
  • 2450 Kč pro dítě od 15 do 26 let

Životní minimum domácnosti se vždy odvíjí od počtu jejích členů a věku nezaopatřených dětí. S výpočtem si během pár vteřin poradí naše kalkulačka.

Letos s nejvyšší pravděpodobností – buď už od března, nebo od července – dojde k navýšení životního minima o třináct procent. Kalkulačka vypočítá jak životní minimum současné, tak předpokládané budoucí.

Spočítejte si životní minimum 2020

Počet členů rodiny

+
+
+
+

Další kalkulačky

Částka živobytí přitom vždycky odpovídá nejmíň existenčnímu minimu, tedy částce 2200 korun. Někdy ale může částka živobytí dosahovat životního minima, jen je potřeba splnit určité podmínky. Především: snažit se svoji nepříznivou finanční situaci aktivně řešit. Třeba tak, že si prostřednictvím úřadu práce hledáte nové zaměstnání.

Evidence na pracáku vám ale k vyšší částce živobytí pomůže jen po dobu šesti měsíců. Jak jsme psali v úvodu, přiznání doplatku na bydlení je podmíněné přiklepnutím další dávky v hmotné nouzi: příspěvku na živobytí. Současně platí, že pokud čerpáte příspěvek na živobytí déle jak šest měsíců, klesne částka živobytí na úroveň existenčního minima. Výjimku má ten, kdo:

Naopak na zvýšení částky živobytí na úroveň životního minima musíte zapomenout, jestliže:

  • dlužíte za alimenty na nezletilé dítě víc než trojnásobek měsíční splátky,
  • jste v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních šesti měsících před žádostí o dávku jste dostali výpověď kvůli zvlášť hrubému porušení povinností,
  • jste byli celý kalendářní měsíc v péči zdravotnického zařízení.

Vedle toho částka živobytí odpovídá životnímu minimu (bez dalších podmínek), pokud jste starobní důchodce a osoba starší 68 let, rodič pečující o dítě do 10 let závislé na péči, osoba pobírající příspěvek na péči, invalidní ve třetím stupni nebo nezaopatřené dítě. Částka živobytí se zvýší, i pokud vám lékař potvrdí nutnost dietního stravování.

Jiné formy bydlení: Ubytovna i rekreační stavba

Jak jsme zmínili, doplatek na bydlení jde na rozdíl od příspěvku na bydlení čerpat, i pokud nebydlíte v nájmu, ve vlastním nebo družstevním bytě.

Hledej práci!

Nečekejte , že práce přijde za vámi!

Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!

Nabídky práce na Peníze.cz

Konkrétní druhy bydlení vymezuje zákon o pomoci v hmotné nouzi. Jde o:

  • Vlastní byt nebo rodinný dům
  • Byt na základě nájemní či podnájemní smlouvy: případně smlouvy o výpůjčce, rozhodnutí nebo jiného právního titulu, například pokud jde o služební byt.
  • Byt ve vlastnictví manžela či manželky: když doplatek na bydlení nečerpá on nebo ona.
  • Vlastní stavbu pro individuální nebo rodinnou rekreaci: stavba musí splňovat standardy kvality bydlení – samostatně vymezený uzamykatelný prostor, minimálně jednu pobytovou místnost, neomezený přístup k pitné vodě a další. Kontrolu plnění těchto standardů provádí na žádost úřadu práce stavební úřad.
  • Jiný než obytný prostor, který není zkolaudovaný jako byt: pokud v něm bydlíte na základě vlastnického práva, smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu. Prostor musí splňovat standardy kvality bydlení a zároveň musí úřad práce určit, že jde o případ hodný zvláštního zřetele. Úředníci se proto budou zajímat, zda máte důvod se v dané obci zdržovat (jste s ní spjatí) – pracujete zde, jste evidovaní na pracáku nebo žijete s rodinou a vychováváte děti. Roli hraje i to, zda jste bez vážných důvodů neopustili předchozí bydlení v bytě.
  • Ubytovací zařízení (například ubytovnu): pokud zařízení splňuje hygienické standardy (požadavky zákona o ochraně veřejného zdraví) a bydlíte zde na základě smlouvy o ubytování Další podmínka – úřad práce určí, že jde o případ hodný zvláštního zřetele.
  • Zařízení sociálních služeb: domov pro seniory, domov pro osoby se zdravotním postižením, azylový dům, domov se zvláštním režimem, chráněné bydlení, dům na půli cesty nebo terapeutickou komunitu.

Nic z výše uvedeného ovšem neplatí, pokud se člověk přestěhuje do oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. V praxi jde o problematické ulice nebo čtvrti, kde nově příchozím nárok na doplatek na bydlení nevzniká. Oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů vyhlašuje konkrétní obec.

Pro přiklepnutí doplatku je zároveň důležité prokázat, že bydlíte legálně. K tomu potřebujete nájemní smlouvu, rozhodnutí nebo jiný dokument, na základě kterého bydlení užíváte. Kdo bydlí v ubytovně nebo jiném než obytném prostoru, má povinnost hledat si přiměřené standardní bydlení (nejlépe nájemní) za pomoci sociálních pracovníků obce. Když obec přiměřené bydlení nabídne a vy ho bez vážného důvodu odmítnete, ztratíte na doplatek na bydlení nárok.

Jste v nouzi? Stáhněte si!

Splachovadlo

Máme formuláře, které se budou hodit, když na člověka přijde nouze:

Žádost o příspěvek na živobytí

Žádost o doplatek na bydlení

Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc

Pod odkazy najdete nejen formuláře vlastních žádostí, ale i další tiskopisy: potvrzení příjmů, potvrzení o studiu a jiné.

Kolik dělá doplatek na bydlení

Kolik přesně vám úředníci na doplatku na bydlení vyplatí, závisí na vašich příjmech a odůvodněných nákladech na bydlení. Odůvodněnými náklady na bydlení se myslí:

  • Nájemné (maximálně v místně obvyklé výši, kterou určí úřad práce), nebo obdobné náklady, když byste dávku rádi pobírali na pokrytí nákladů za vlastní a družstevní byt, stavbu určenou k rekreaci nebo zařízení sociálních služeb.
  • Nezbytné výdaje na energie (ve výši, která je místně obvyklá podle sdělení dodavatelů energií)
  • Úhrady spojené s užíváním bytu (maximálně v místně obvyklé výši) jako platby za svoz komunálního odpadu, osvětlení společných prostor a další.

Jestliže bydlíte na ubytovně nebo v jiném než obytném prostoru, počítají se do nákladů na bydlení úhrady za služby a energie, nejvýš ale 80 procent normativních nákladů na nájemní bydlení. Pokud bydlíte ve vlastním nebo družstevním bytě či domě představují horní hranici normativní náklady na bydlení ve vlastním. Když bydlíte ve vlastní budově určené pro rekreaci, je horní hranicí devadesát procent normativních nákladů na bydlení ve vlastním. Když žijete v zařízení sociální péče, jsou stropem normativní náklady na bydlení v nájemním.

Normativní náklady určuje stát jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Do normativních nákladů se počítá nájemné (nebo srovnatelné náklady) a ceny služeb a energií.

Pro rok 2020 nastavila vláda normativní náklady takto:

Nájemní bydlení

Počet osob

v rodině

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce

Praha

více než

100 000

obyvatel

50 000

až 99 999

obyvatel

10 000

až 49 999

obyvatel

do 9999

obyvatel

jedna

8577 Kč

6821 Kč

6502 Kč

5548 Kč

5374 Kč

dvě

11 929 Kč

9525 Kč

9089 Kč

7783 Kč

7545 Kč

tři

15 953 Kč

12 810 Kč

12 239 Kč

10 531 Kč

10 220 Kč

čtyři a víc

19 617 Kč

15 827 Kč

15 138 Kč

13 079 Kč

12 703 Kč

Družstevní bydlení a byty v osobním vlastnictví

Počet osob

v rodině

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce

Praha

více než 

100 000 

obyvatel

50 000

až 99 999

obyvatel

10 000

až 49 999 

obyvatel

do 9999 obyvatel

jedna

4872 Kč

4872 Kč

4872 Kč

4872 Kč

4872 Kč

dvě

6953 Kč

6953 Kč

6953 Kč

6953 Kč

6953 Kč

tři

9461 Kč

9461 Kč

9461 Kč

9461 Kč

9461 Kč

čtyři a víc

11 769 Kč

11 769 Kč

11 769 Kč

11 769 Kč

11 769 Kč

Výše doplatku se ale odvíjí i od vašich příjmů. Příjmy ze zaměstnání se do výpočtu zahrnou sedmdesáti procenty. Podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci a důchody z osmdesáti procent a další příjmy se započítají v plné výši.

Samotný doplatek vypočte úřad práce následovně: od odůvodněných nákladů na bydlení se odečte příspěvek na bydlení, který jste dostali v předchozím měsíci. Od vašeho příjmu navýšeného o příspěvek na živobytí se odečte částka živobytí (respektive částka živobytí rodiny). Rozdíl mezi náklady na bydlení a příjmem (obojí po uvedených úpravách) úřad práce dorovná doplatkem na bydlení. Když je výsledek v záporných číslech, na doplatek na bydlení nárok nemáte.

Žádost o doplatek na bydlení

O doplatek na bydlení se žádá na kontaktním pracovišti úřadu práce prostřednictvím formuláře Žádost o doplatek na bydlení. Příslušný tiskopis stahujte v naší galerii formulářů. Vlastníci a nájemci bytu či domu by měli nejprve požádat o příspěvek na bydlení a následně o doplatek na bydlení. Nebo může podat obě žádosti současně – potřebné formuláře najdete zde.

Vedle vyplněné žádosti byste měli doložit také smlouvu, na jejímž základě byt užíváte, doklad o podlahové ploše, účty za energie a doklad o úhradě nájemného. Přesný seznam potřebných dokumentů najdete zde. Na úřad si sebou si vezměte také občanku nebo jiný průkaz totožnosti.

Partners Financial Services

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.