Dávky v hmotné nouzi. Kdo má letos nárok a na jaké
12. 1. 2024 | Gabriel Pleska
Jak fungují příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc?
Když po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení nezbývá na živobytí, pomůže stát prostřednictvím doplatku na bydlení. Doplatek na bydlení je vedle příspěvku na živobytí a mimořádné okamžité pomoci jednou z dávek pomoci v hmotné nouzi.
S pokrytím výdajů na bydlení primárně pomáhá příspěvek na bydlení. Ten ale stát přiznává pouze lidem, kteří žijí v nájmu, vlastním či družstevním bytě. Podrobně jsme o dávce psali před pár dny.
Doplatek na bydlení ale můžou úředníci přiklepnout širšímu okruhu příjemců, kteří využívají i jiné formy bydlení. Například v ubytovacích zařízeních, zařízeních sociálních služeb a dalších – podrobně o nich níž. Současně může na doplatek na bydlení dosáhnout i ten, kdo čerpá příspěvek na bydlení, ale dávka na pokrytí nákladů na bydlení nestačí.
O doplatek na bydlení se žádá na kontaktním pracovišti úřadu práce. Důležité je, abyste splňovali základní podmínku: jako jednotlivec, rodina nebo okruh společně posuzovaných osob jste v hmotné nouzi a zároveň vám úřad práce přiklepl příspěvek na živobytí. V určitých případech úředníci doplatek na bydlení přiznají, i pokud nárok na příspěvek na živobytí nemáte, ale váš příjem (příjem vaší rodiny) dělá míň než 1,3násobek částky živobytí.
Doplatek na bydlení vám pak úřad práce vyplatí v takové výši, aby po zaplacení nájmu a energií – takzvaných odůvodněných nákladů na bydlení, zůstala alespoň částka živobytí.
Částku živobytí vám úředníci stanoví individuálně. Zohlední přitom vaši konkrétní situaci, možnosti a úsilí. Vycházet budou z existenčního a životního minima.
Životní minimum představuje společensky uznanou hranici měsíčního příjmu, která má pokrýt základní potřeby jako jídlo, oblečení a hygienu.
Životní minimum v roce 2018 dělá:
Životní minimum domácnosti odpovídá součtu životního minima jejich členů. Životní minimum vaší rodiny snadno propočte naše kalkulačka.
Existenční minimum je o něco nižší – v roce 2018 dělá 2200 korun. Jde o částku nezbytnou k zajištění jídla a ostatních potřeb umožňujících přežití.
Platí, že částka živobytí vždy odpovídá minimálně existenčnímu minimu, tedy částce 2200 korun. Při splnění určitých podmínek ovšem může dosahovat životního minima. Vyšší částku živobytí úřad přizná, pokud se snažíte svoji finanční situaci aktivně řešit – například si aktivně hledáte zaměstnání prostřednictvím úřadu práce. Zákon nadto některým skupinám přiznává částku živobytí odpovídající životnímu minimu automaticky a bez dalších podmínek (případně ještě vyšší z důvodu nutnosti dietního stravování). Jde o:
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Částka na živobytí odpovídá existenčnímu minimu, pokud déle než šest měsíců pobíráte příspěvek na živobytí – jak jsme psali v úvodu, přiznáním této dávky je podmíněný nárok na doplatek na bydlení. Výjimku tvoří osoby, které:
Na zvýšení částky živobytí na úroveň životního minima musí naopak zapomenout ten, kdo:
Druhy bydlení, na které lze doplatek na bydlení čerpat, vymezuje zákon. Konkrétně jde o:
A nemám právo na nějaké peníze, když…? Mateřská, přídavky na děti, příspěvek na bydlení, dávky v hmotné nouzi a další – v bezplatné sociální poradně vám řekneme, o jakou dávku ve své situaci můžete požádat, co k tomu budete potřebovat a na koho se obrátit.
Od loňska také platí, že nárok na doplatek nevznikne tomu, kdo se přestěhuje do „oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“. Problematické lokality, ve kterých se doplatek nově příchozím nevyplácí, si stanovují obce samy:
Na doplatek na bydlení dosáhnete, jen pokud úřadu práce prokážete, že bydlíte legálně – předložíte nájemní smlouvu, rozhodnutí nebo jiný dokument, na základě kterého dané bydlení užíváte.
Pokud bydlíte v ubytovně nebo v jiném než obytném prostoru, máte podle zákona povinnost hledat si přiměřené standardní bydlení (nejlépe nájemní) za pomoci sociálních pracovníků obce. Pokud vám obec přiměřené bydlení nabídne a vy ho bez vážného důvodu odmítnete, na doplatek na bydlení nebudete mít nárok.
Výši doplatku na bydlení úředníci vypočítají na základě vašich příjmů a odůvodněných nákladů na bydlení. Odůvodněné náklady na bydlení představují nájemné (maximálně v místně obvyklé výši, kterou určuje úřad práce), respektive obdobné náklady, pokud chcete dávku pobírat na pokrytí nákladů ve vlastním a družstevním bytě, stavbě určené k rekreaci nebo zařízení sociálních služeb.
Další složku odůvodněných nákladů na bydlení představují nezbytné výdaje na energie (ve výši, která je místně obvyklá podle sdělení dodavatelů energií) a úhrady spojené s užíváním bytu (maximálně v místně obvyklé výši) jako platby za svoz komunálního odpadu, osvětlení společných prostor a další.
Jestliže bydlíte na ubytovně nebo v jiném než obytném prostoru, počítají se do nákladů na bydlení úhrady za služby a energie, nejvýš ale 80 procent normativních nákladů na nájemní bydlení. Pokud bydlíte ve vlastním nebo družstevním bytě či domě představují horní hranici normativní náklady na bydlení ve vlastním. Když bydlíte ve vlastní budově určené pro rekreaci, je horní hranicí devadesát procent normativních nákladů na bydlení ve vlastním. Když žijete v zařízení sociální péče, stropem jsou normativní náklady na bydlení v nájemním.
Normativní náklady určuje stát jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Do normativních nákladů se počítá nájemné (nebo srovnatelné náklady) a ceny služeb a energií.
Pro letošek vypadají normativní náklady na bydlení takto:
Nájemní bydlení
Počet osob v rodině | Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč | ||||
Praha | víc než 100 000 | 50 000–99 999 | 10 000–49 999 | do 9999 | |
jedna | 7870 | 6227 | 5928 | 5036 | 4844 |
dvě | 11 186 | 8938 | 8530 | 7308 | 7046 |
tři | 15 116 | 12 176 | 11 642 | 10 045 | 9702 |
čtyři a více | 18 827 | 15 282 | 14 639 | 12 712 | 12 299 |
Družstevní bydlení a byty v osobním vlastnictví
Počet osob v rodině | Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč | ||||
Praha | víc než 100 000 | 50 000–99 999 | 10 000–49 999 | do 9999 | |
jedna | 4420 | 4420 | 4420 | 4420 | 4420 |
dvě | 6489 | 6489 | 6489 | 6489 | 6489 |
tři | 8939 | 8939 | 8939 | 8939 | 8939 |
čtyři a víc | 11 298 | 11 298 | 11 298 | 11 298 | 11 298 |
Co se příjmů týče, příjmy ze zaměstnání se do výpočtu zahrnou sedmdesáti procenty. Podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci a důchody z osmdesáti procent. Další příjmy se započítají v plné výši.
Doplatek na bydlení pak úředníci vypočítají následovně: od odůvodněných nákladů na bydlení odečtou příspěvek na bydlení, který jste dostali v předchozím měsíci. Od vašeho příjmu navýšeného o příspěvek na živobytí odečtou částku živobytí (případně částku živobytí rodiny). Rozdíl mezi náklady na bydlení a příjmem (obojí po zmíněných úpravách) úřad práce dorovná doplatkem na bydlení. Když je výsledek v záporných číslech, na doplatek na bydlení nárok nemáte.
Na kontaktní pracoviště úřadu práce se vydejte s Žádostí o doplatek na bydlení – tiskopis si můžete stáhnout v naší galerii formulářů. Vlastníci a nájemci bytu či domu by měli nejprve požádat o příspěvek na bydlení a následně o doplatek na bydlení. Případně lze podat obě žádosti současně – potřebné formuláře najdete zde. S sebou si vezměte také průkaz totožnosti.
Držíte se udržitelnosti?
Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
27. 6. 2018 17:46, Hana
Dobrý den,je pravda ,že cizinci nemají od 1.7.2018 nárok na příspěvek na bydlení? I když žije v ČR 50 let,ma trvalý pobyt a povolení k pobytu na dobu neurčitou,odváděl daně státu ,již je v důchodu .Důchod nestačí na nájem a státním zaměstnancem bylo řečeno že má smůlu.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
10. 3. 2018 9:04, Petr
Dobrý den.chtel jsem se zeptat...myslím si že jde o podvod kdy si někdo pobírá peníze od státu ale je možné že mi to vyvratite...vezmu to od začátku-Matka samozivitelka na mateřské dovolené se třema detma bydlí v Baráčku kde má nájemní smlouvu která je psana mezi její matkou jako vlastníkem a mladou paní jako nájemníkem...na adrese nemá nikdo trvale bydliště,mladá paní a její 3 děti na úřadě a babička ve svém...barák se koupil z peněz které mlade paní byli odkázány v pozůstalosti po jejím strýčkovi ale ona až do teď netušila že vůbec něco zdědila protože její strýček před deseti lety založil účet s tím že peníze na něm vloženy odkazuje neteri a ta že si je může vybrat až v osmnácti letech...ale její rodiče ji o tom nic neřekli a jako její zákonný zástupci asi měli možnost peníze před jejími osmnactinamy vybrat a tak její pozůstalost ji zatajili...dozvěděla se to náhodou až teď ve 23 letech že za ně rodiče pořídili onen zmiňovaný baráček ale nechtějí ho na ni přepsat a raději ji ho pronajímají aby dostávali příspěvek na bydlení od státu...mladá paní je na mateřské kde pobírá na nejmladšího syna (půl roku) a nějaký příspěvky na dceru (3) a syna (4) k tomu pobírá příspěvek v hmotné nouzi...je toto v pořádku když k tomu dostanou ještě její rodiče 5tis.jako příspěvek na bydlení?v tomto případě si myslím že hmotná nouze je pobirana pouze díky podvodnému jednání kterého se dopouštějí...může vůbec matka své dceři pronajímat barák aby dostali od státu příspěvky na bydlení?
V diskuzi je celkem (30 komentářů) příspěvků.